Nový stavební zákon míří do finále, je ale potřeba? Pochybnosti jsou o jeho obsahu i vlivu developerů

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce
Zdroj: ČT24

V obcích panují pochybnosti, zda nový stavební zákon skutečně pomůže významně zrychlit stavební řízení – tím spíše, že jeho skutečnou délku dnes vlastně nikdo nezná. Ministerstvo pro místní rozvoj, které přípravu zákona zastřešuje, ale ujišťuje, že se příprava staveb díky novému zákonu skutečně zásadně zlepší, ministryně Klára Dostálová (za ANO) přitom odmítá, že by na znění zákona měli významný vliv developeři. Stejně tak odmítla, že by vláda neměla šanci stihnout zákon prosadit v parlamentu. O novém stavebním zákonu debatovali v Otázkách Václava Moravce s ministryní Dostálovou výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková a advokát Petr Svoboda.

Nový stavební zákon počítá se zásadní změnou fungování a postavení stavebních úřadů. Má vzniknout nejvyšší stavební úřad a jemu podřízené krajské úřady, které budou mít jednotlivá územní pracoviště – podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové ve stejném rozsahu jako dnes – ale nepůjde již o přenesený výkon státní správy na radnicích, nýbrž o samostatné pobočky.

Nové stavební úřady by potom měly samy zajišťovat potřebná vyjádření, hovoří se o tom, že některá z nich – zřejmě včetně vyjádření památkářů – budou mít pouze váhu doporučení.

Výhrady vůči návrhu, který je nyní v meziresortním připomínkovém řízení a počátkem příštího roku by jej chtěla Klára Dostálová předložit vládě ke schválení, přicházejí z mnoha různých stran a z různých důvodů.

Podle Svazu měst a obcí především vzniká zákon velmi rychle, nikoli však kvalitně. „Celý systém rekodifikace nám trochu připomíná Rychle a zběsile. K věcnému záměru bylo přes dva tisíce připomínek, které byly vypořádány téměř všechny slovy 'je to v souladu s usnesením vlády',“ poukázala výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková. Nyní se svaz intenzivně zabývá připomínkami k paragrafovému znění, na které má čas jen do Vánoc.

Ředitelka svazu obcí je přitom přesvědčena, že řada věcí nemůže fungovat, včetně státních stavebních úřadů fungujících odděleně od radnic. „Nemůžeme souhlasit s institucionální změnou, celkovým rozbouráním systému stavebních úřadů. To nebude fungovat,“ poznamenala. Především se ředitelka svazu obcí domnívá, že stát nedokáže sehnat dostatek úředníků. „Z území velmi dobře víme, že úředníci nebudou chtít přecházet a starostové je nepustí,“ varovala Vladyková.

Podle ministryně Dostálové ale není nazbyt. Pokud chce vláda nový zákon stihnout prosadit, musí pospíchat. „Jako vláda jsme teď hnáni celospolečenským vědomím, kdy se stále medializuje, jak to nefunguje, jak je to špatně. (…) Jsem vázána usnesením vlády, kdy mám (zákon) dát do vládního procesu na konci ledna,“ upozornila.

Že by i tak bylo velice na vážkách, zda nový stavební zákon parlamentem projde, ministryně odmítla. I když bude nutný notifikační proces u Evropské komise, který projednávání zastaví na sto dní, věří, že se podaří legislativu předjednat ve sněmovních komisích a vše schválit tak, aby zákon začal platit od roku 2021, případně s účinností v roce 2022.

Rychle a komplexně. Novely nepomohly, říká ministryně

Zároveň je Dostálová přesvědčena, že bylo nutné napsat celý zákon znovu. O dílčí změny se její úřad pokoušel již několikrát, důsledkem ale pokaždé bylo spíše zkomplikování procesu než jeho usnadnění. „Ministerstvo vždy šlo cestou novely stavebního zákona, to se nedařilo. Proto jsme se pustili cestou reformy stavebního zákona. Přicházíme s kompletní rekodifikací,“ podotkla.

Podle Radky Vladykové ale tak velká změna ve skutečnosti nebyla potřeba, k urychlení by spíše pomohla podrobná metodika. „Jako Svaz měst a obcí dlouhodobě upozorňujeme na to, že ke zrychlení celého procesu rozhodně není potřeba institucionální změna. Ale stát by si měl jednoznačně stanovit hierarchii veřejného zájmu, udělat si revizi všech právních norem, které chrání veřejný zájem,“ vyzvala.

Ministerstvo odkazuje například na čísla Světové banky, která ve své publikaci Doing Business uvedla, že v Česku trvá stavební řízení 246 dnů, takže je republika na 157. místě ze srovnávaných zemí – od roku 2012 se délka řízení zdvojnásobila a země se propadla z tehdejší 86. příčky, která ostatně také nebyla zvlášť lichotivá. Podle Dostálové by skutečnost mohla být ještě horší, protože Světová banka srovnávala země pouze podle toho, co mají napsáno v zákonech, jenomže zákonné lhůty mohou být překračovány.

Délka stavebního řízení v ČR podle SB
Zdroj: ČT24/Světová banka

Čísla z Doing Business ale výkonná ředitelka Svazu měst a obcí rozporuje. Podle Vladykové vycházejí z jednoho modelového případu, kterým je stavba skladové haly. Například řízení ke stavbě rodinného domu je podle ní mnohem rychlejší, zpravidla nepřesáhne 30 dnů.

Advokát Petr Svoboda, který působí také na katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty, míní, že je skutečnost patrně zásadně odlišná. Potíž je, že nikdo neví jak. „Není to zdaleka tak strašné a konkrétní data nemáme,“ shrnul.

Připustila to i Klára Dostálová, podle které skutečnou délku stavebních řízení nezná vlastně nikdo. „Když se zeptáme obcí, jaké jsou tam prodlevy, tak ta data nevedou. MMR je metodickým orgánem, ale ne vykonavatelem stavebního práva v území,“ poznamenala.

Návrh vládní, nebo developerský?

V poslední době ale vzbuzuje čím dál větší zájem kromě obsahu návrhu zákona i způsob, kterým vznikl. Ministerstvo pro místní rozvoj se dohodlo na spolupráci s Hospodářskou komorou, která potom oslovila advokátní kanceláře, aby připravily konkrétní znění.

Vůči tomu, co vzniklo, se ohradil například i Dostálové vládní kolega, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Domnívá se, že hrozí, že památkáři ztratí vliv na to, co bude růst v historické zástavbě. „Musíme trvat, že stanovisko památkářů musí být bráno vážně a musí být bráno jako něco, co je závazné. Pokud to tak nebude, tak budeme rovnou říkat, že památková péče skončila,“ konstatoval Zaorálek. Míní, že Hospodářská komora má na podobu zákona příliš velký vliv. „Zdá se mi, že daleko více síly je na straně developerů a stavařů,“ varoval. Klára Dostálová ale odmítla, že by měli památkáři ztratit vliv, ten by podle ní mohl být omezen pouze v ochranných pásmech.

Radka Vladyková se pozastavila například nad tím, že při rozporu veřejného a soukromého zájmu bude muset úředník stavebního úřadu rozhodnout, který zájem je důležitější. „Ten chudák na stavebním úřadě bude držet váhy – tady bude soukromý zájem, tady bude veřejný zájem – a jak to bude vážit? Možná podle nějaké metodiky. Ale záleží to na tom, jestli dá větší důvody stát nebo soukromník. Je to velmi nestandardní ustanovení,“ upozornila.

Podle advokáta Svobody ostatně proběhlo velmi zvláštně již hodnocení zákona na legislativní radě vlády. I když jde o zcela nový zákon, nikoli jen novelu, nezabývala se jím celá rada, nýbrž jen pracovní komise, která připravila podklady pro vyjádření předsedkyně rady Marie Benešové (za ANO). Do konečného znění stanoviska Benešové však podle Petra Svobody zasahoval advokát František Korbel, který je členem rady vlády, ale zároveň se jako člen jedné z oslovených advokátních kanceláří podílel na podobě zákona. K připomínkám se již při jejich přípravě vyjadřovala i zástupkyně MMR, tvrdí Svoboda.

„Poslali to náměstkyni Pavlové na ministerstvo pro místní rozvoj, aby – jak řekl doktor Kněžínek – 'si to s Frantou Korbelem vzájemně odladili' a potom to předsedkyně legislativní rady vlády ve svém stanovisku vydala tak, jak to upravil doktor Korbel,“ řekl Svoboda.

Ministryně pro místní rozvoj ale odmítla, že by bezpochyby nejdůležitější zákon její politické kariéry vznikal takovým způsobem – prakticky mimo ministerstvo. „Píše to ministerstvo pro místní rozvoj,“ ujistila. To, že se advokát Korbel podílí na znění zákona, a přitom jej z pozice člena legislativní rady vlády připomínkuje, není podle ní nic divného. „Všichni členové legislativní rady vlády mají svoje praxe,“ míní Dostálová a dodal, že Korbel „není člověk najatý ministerstvem pro místní rozvoj“.

Za to si od Petra Svobody vysloužila přirovnání ke královně Viktorii. „Fungujete ohledně návrhu stavebního zákona jako královna Viktorie, která kraluje, ale nevládne. Nevíte o tom prakticky nic,“ častoval ji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...