Snaha vlády zrychlit povolování staveb naráží u obcí. Ty sice souhlasí, že se obvykle stavební řízení vlečou, ale nelíbí se jim návrh na zřízení takzvaného Nejvyššího stavebního úřadu. Radnice by připravil o část kompetencí. Úředníci rozhodující o stavbách by už nepatřili pod obce, ale pod stát.
Starostové kritizují nápad zřídit stavební „superúřad“. Nový zákon se nelíbí ani akademikům
Události ČT: Plán na rychlejší povolování staveb kritizují obce (zdroj: ČT24)
Stavební praxe v Česku je dlouhodobě terčem kritiky. Podle loňského průzkumu Světové banky trvá v tuzemsku získat povolení ke stavbě v průměru 246 dnů. Stejně dlouho je to například v Uzbekistánu. Nejrychleji proces naopak zvládají úřady v Jižní Koreji, ani ne za měsíc. V Evropě pak jsou nejrychlejší Dánové se dvěma měsíci.
Stavební řízení ve světě
Nový stavební zákon vzniká na ministerstvu pro místní rozvoj. Podle něj teď existuje v Česku přes 700 obecných stavebních úřadů a množství dalších speciálních, například pro výstavbu silnic nebo vodních děl. Jejich struktura by se měla zjednodušit a zmenšit.
„Pro nás je to priorita, je to v programovém prohlášení vlády a základní cíl je zrychlit povolovací stavební řízení,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle plánů vlády má nový zákon začít platit od ledna 2021.
Podle návrhu se tři dosud oddělená řízení mají sloučit do jednoho. Vzniknout tak má takzvaný Nejvyšší stavební úřad, vyjádření ostatních institucí by si obstaral sám místo investora. Pokud by se do měsíce nevyjádřil, mělo by se za to, že souhlasí.
Lukl: Obávám se, že vznikne krásná schránka, ale bez lidí
Samosprávám se ale nelíbí, že by úředníci měli přejít z obcí pod stát. „Domnívám se, že taková revoluce, kdy by došlo k přesunu personálních kapacit, by mohla narazit v tom smyslu, že ti lidé nebudou chtít přejít a nebudeme je mít kam dát,“ uvedl šéf Svazu měst a obcí František Lukl (nestr.).
Podle něj je důležité zachovat institucionální rámec a pouze napravit to, co dělá dnes největší problém, a to je právě řada vyjádření a stanovisek, která nejsou koordinovaná.
Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) je změna potřebná. „Nejsem ovšem přesvědčená o tom, že návrh, který je teď z úrovně ministerstva pro místní rozvoj projednáván, je to nejlepší možné řešení,“ dodala.
Ministerstvo dostalo od ostatních institucí přes šestnáct set připomínek. Vypořádat se s nimi chce do konce března a se samosprávami bude ještě jednat.
Komise pro životní prostředí Akademie věd pak upozorňuje na to, že nový stavební zákon de facto připravují subjekty, které jím mají být regulovány. Věcný záměr připravila Hospodářská komora, která sdružuje mimo jiné velké stavební a developerské korporace. Návrh zákona tak omezuje ochranu životního prostředí a památkovou péči ve prospěch stavebníků a investorů, míní komise. Působnost orgánů ochrany životního prostředí se přenáší na stavební úřady a stanoviska orgánů ochrany životního prostředí v řízeních mají být nově nezávazná, když nyní jsou závazná.