Neplatiči pokut zřejmě přijdou o část dávek, rozhodla sněmovna

Chudší lidé zřejmě přijdou o část dávek v hmotné nouzi, pokud opakovaně neplatí pokuty za vybrané závažné přestupky. Úřady by jim z těchto dávek neuhrazené pokuty strhávaly. Sněmovna schválila novelu ODS, která vyvolala mezi poslanci spory. Debatu o dodatečném zvýšení důchodů od příštího roku poslanci nedokončili. Podle ministryně práce by měla pokračovat ve středu.

Kritici předlohy zdůrazňovali potřebu sociální práce místo represe. Občanský demokrat Petr Beitl ale míní, že účinná represe v nynějším sociálním systému chybí. „Je to silný vzkaz lidem, kteří si neváží solidarity většinové společnosti,“ uvedl za předkladatele Jan Bauer (ODS).

„Problémy ve vyloučených lokalitách budou dále eskalovat,“ podotkla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Její stranický kolega Petr Dolínek prohlásil, že není možné přijímat protiromské zákony. Podle Beitla by se ale mělo slovy, že jde o rasistický zákon, šetřit, když je podle něho nelze doložit.

„Nechceme, aby kvůli přijímaným zákonům někdo trpěl,“ kritizoval předlohu Pirát Mikuláš Ferjenčík. Obává se toho, že v okolí vyloučených lokalit vzroste počet krádeží. Obdobně vystupovali i další poslanci. „Čím drastičtější bude ta úprava, tím více takových lidí bude,“ míní za lidovecký klub Jan Čižinský.

Poslanci z většiny klubů naopak návrh ODS hájili. Podle Evy Fialové (ANO) míří na lidi, kteří ignorují veškerá pravidla. „Přece tady nebudeme podporovat neustále se rozrůstající skupinu lidí, kteří si myslí, že de facto nemusejí vůbec nic a podle toho se i chovají,“ uvedla Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška je nutné u jisté skupiny obyvatel navrhovaným způsobem postupovat. Jaroslav Holík (SPD) míní, že „jistou skupinu lidí“ dalšími dotacemi k dodržování pravidel vychovat nelze.  

Úřady by podle novely snížily dávky na úhradu nezaplacených pokut za přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Stejně by postupovaly v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. O část dávek by přišli také lidé, kteří nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí.

Otcovská dovolená

Ve druhém čtení byla na programu páteční schůze i předloha ČSSD mimo jiné o zmírnění podmínek nároku na ošetřovatelské volno. Novela se týká také změn v otcovské dovolené. Dolní komora by ji mohla prodloužit na dva týdny. Úpravu poslanci podali právě k novele o zmírnění podmínek nároku na ošetřovatelské volno.

Sněmovna pokračovala také v debatě o dodatečném zvýšení důchodů o 300 korun od ledna. Nakonec ale debatu nedokončila. Ve druhém čtení předlohy by poslanci mohli pokračovat podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) příští týden ve středu ráno.

Ve sněmovním systému už jsou k vládní důchodové novele dvě desítky poslaneckých pozměňovacích návrhů, poslanci zatím stihli představit dva z nich.

Koalice Pirátů a Starostů chce důchodcům jednorázově přidat tisíc korun. Peníze chce získat úpravou zákona o střetu zájmů tak, aby zabránil společnostem, jejichž skutečným vlastníkem je člen vlády, čerpat veřejné peníze. Úprava míří na premiéra Andreje Babiše (ANO) a holding Agrofert. „Rozumím tomu, je volební kampaň, najednou jste si vzpomněli na důchodce,“ komentoval pirátskou snahu Milan Feranec z ANO.

Opoziční SPD by penzistům s důchody pod 15 tisíc korun přidala dalších 500 korun. „Maximálně však tak, aby po tomto navýšení činila celková výše příjmu ze všech důchodů, na které má jejich jednotlivý příjemce nárok, nejvýše 15 000 korun měsíčně,“ vysvětlila poslankyně hnutí Lucie Šafránková.

Měsíční penze by podle zákonných pravidel měly vzrůst od ledna podle dřívějšího vyjádření Maláčové v průměru o 458 korun. Dalších 300 korun navíc by mělo podle předlohy putovat do zásluhové části důchodu. Navýšení by tak bylo trvalé a částka by každý další rok při valorizaci o určité procento rostla. Ke konci letošního prvního čtvrtletí činila průměrná starobní penze 15 351 korun. Příští rok by to mělo být 16 195 korun.

Dodatečné přidání by příští rok stálo podle podkladů 10,6 miliardy korun. O rok později by to bylo 10,9 miliardy korun a v následujícím roce 11,1 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Přibývá nakažených lymeskou borreliózou

Epidemiologové letos na jaře zaznamenali přes 540 případů nakažených lymeskou borreliózou, což je nejvíc za stejné období od roku 2014. Aktivita klíšťat je téměř na celém území republiky vysoká a podle předpovědi bude ještě narůstat. Odborníci vyzývají k důkladným prohlídkám těla. Nebezpečné jsou hlavně nymfy klíšťat, které je pro jejich velikost často těžké odhalit. Obvyklým příznakem borreliózy je nesvědivá zvětšující se červená skvrna, kterou může provázet viróza. Nemoc ale v některých případech propuká i bez vzniku skvrny, což oddaluje její odhalení a následnou léčbu.
před 25 mminutami

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 9 hhodinami

Česká firma vyrobí unikátní zaměřovače do bojových vozidel

Tuzemské firmy se podílejí na výrobě nových bojových vozidel pěchoty CV90 pro českou armádu. Třeba přerovská společnost Meopta by měla v příštích letech získat přes dvě miliardy korun za výrobu unikátní zaměřovací technologie vyvinuté ve Švédsku. Střelec díky ní dokáže mířit bez ohledu na pohyb bojového vozidla a palba je rychlejší než u běžných zaměřovacích systémů.
před 9 hhodinami

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 10 hhodinami

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal insolvenčního správce šesti lety vězení

Soud vyměřil insolvenčnímu správci Václavu Svobodovi z Českých Budějovic šest let vězení. Verdikt je zatím nepravomocný. Jednasedmdesátiletý muž měl v průběhu třinácti let zpronevěřit necelých 67 milionů korun, vyplývá z rozsudku, který získala Česká televize. Způsobenou škodu musí podle soudu Svoboda uhradit. Šance na vrácení peněz je podle nástupce Svobody u jedné z poškozených firem nereálná.
před 14 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 15 hhodinami
Načítání...