„Nemám rád Kosovo,“ řekl Zeman podle AP srbskému prezidentovi

Miloš Zeman podle agentury AP v Bělehradu řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nikoli Kosovo. Jeho mluvčí výrok nepotvrdil ani nepopřel a pouze uvedl, že prezidentův postoj ke Kosovu je kritický. Zeman přiletěl do Srbska na třídenní návštěvu a jeho srbský protějšek Aleksandar Vučič ho přivítal hned na letišti.

„Mám rád Srbsko a Srby,“ řekl Zeman podle agentury AP anglicky svému hostiteli. Pak prý tlumenějším hlasem dodal: „A nemám rád Kosovo.“ Prezident Vučič mu vzápětí poděkoval.

Mluvčí Jiří Ovčáček na dotaz ČTK, zda může prezidentův výrok potvrdit, uvedl, že „názor pana prezidenta na Kosovo je dlouhodobě kritický a názor na Srbsko dlouhodobě pozitivní“.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček, který Zemana doprovází, řekl, že výrok neslyšel a komentovat ho nebude. Připomněl pouze, že Kosovo uznala na jaře 2008 vláda Mirka Topolánka a „toto rozhodnutí platí, jakkoliv si o něm můžeme myslet svoje“.

Zeman o tématu hovořil i před cestou v televizi Barrandov. „Srbsko má konflikty s Kosovem a já nezastávám názor, že by Kosovo bylo demokratický stát,“ řekl a dodal: „Nyní se mohu odvolat na rozhodnutí haagského tribunálu, které označilo kosovského premiéra (Ramushe Haradinaje) za válečného zločince,“ doplnil prezident.

Jak ale připomíná agentura ČTK, zvláštní tribunál v nizozemském Haagu v této věci ještě nerozhodl. Haradinaj byl zatím pro podezření ze zločinů za války v Kosovu v letech 1998 a 1999 k tribunálu předvolán, po čemž podal demisi. Dvakrát byl zproštěn a nyní se soud jeho případem zabývá potřetí.

Složité dějiny

Kosovo bylo po rozpadu Jugoslávie autonomní oblastí v rámci Srbska. Po vypuknutí etnického násilí mezi oběma národy tam v roce 2008 kosovští Albánci s podporou západních velmocí vyhlásili nezávislost. Srbsko jej ovšem stále považuje za své území.

Většina členských států OSN včetně České republiky samostatnost Kosova uznala, naopak některé země jako Slovensko, Španělsko, Rusko, Bosna a Hercegovina nebo Řecko nikoli.

Dlouhodobá kritika

Miloš Zeman se ke Kosovu vyjádřil v minulosti několikrát. Například v březnu 2017 při návštěvě Chorvatska řekl, že je pro euroatlantickou integraci na Balkánu, ale bez Kosova.

V dubnu 2015 v rozhovoru pro srbský deník Večernje novosti uvedl, že uznání nezávislosti Kosova otevřelo Pandořinu skříňku a zahájilo nebezpečný proces překreslování hranic na celém světě. Zopakoval, že on sám nezávislost země neuznal, a tehdejšího kosovského vicepremiéra Hashima Thaciho nazval válečným zločincem.

V dubnu 2014 při návštěvě Srbska Zeman prohlásil, že vybudování samostatných ozbrojených sil Kosova by znamenalo znovu vyzbrojit členy někdejší Kosovské osvobozenecké armády (UCK), jež páchala teroristické činy. Stát označil za velmi podivný se silným vlivem narkomafií.

V březnu 2014 řekl: „Veřejně jsem vystupoval proti odtržení Kosova, kritizoval jsem, že Česká republika uznala nezávislost Kosova, a nyní svým způsobem sklízíme plody, které jsme zaseli. Bylo by pokrytecké tvrdit, že nezávislost Kosova je v pořádku a nezávislost Krymu je nemožná. Musíme každému měřit stejným metrem.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Evropská komise žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK a že pro Česko podle něj nemá žádný závažný účinek. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis francouzského eurokomisaře.
09:23Aktualizovánopřed 14 mminutami

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
14:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud nepravomocně potrestal insolvenčního správce šesti lety vězení

Soud vyměřil insolvenčnímu správci Václavu Svobodovi z Českých Budějovic šest let vězení. Verdikt je zatím nepravomocný. Jednasedmdesátiletý muž měl v průběhu třinácti let zpronevěřit necelých 67 milionů korun, vyplývá z rozsudku, který získala Česká televize. Způsobenou škodu musí podle soudu Svoboda uhradit. Šance na vrácení peněz je podle nástupce Svobody u jedné z poškozených firem nereálná.
před 1 hhodinou

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 2 hhodinami

Nejvyšší soud znovu odmítl dovolání družstva Svatopluk v kauze H-Systemu

Nejvyšší soud (NS) znovu odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Rozhodoval podruhé, první odmítavé usnesení zrušil z procesních důvodů Ústavní soud (ÚS). Nové rozhodnutí podle databáze InfoSoud padlo 6. května, výsledek bez dalších podrobností oznámila mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není k dispozici.
před 4 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 7 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o novém papeži

Tématem Událostí, komentářů týdne byla volba nového papeže, kterým se stal Lev XIV. Hosté pořadu také diskutovali o vojenské přehlídce v Moskvě k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem nebo o odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka. Pořad se věnoval i jednomu z dalších kroků prezidenta USA Donalda Trumpa, který přikázal znovu vrátit trestance do slavné věznice Alcatraz, která je teď vyhledávanou turistickou atrakcí. Debaty se účastnili komentátor Jindřich Šídlo, biochemik Jan Konvalinka, komentátorka Lenka Zlámalová, ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl a influencerka Tereza Koubková. Debatu moderovala Jana Fabianová.
před 8 hhodinami

Technologie jako heroin pro mozek? Regulace pro děti je potřeba, míní odborníci

O závislosti na digitálních technologiích, rizikovém chování dětí, ale i dospělých a vlivu technologií na mozek debatovali odborníci v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, který se konal pod záštitou poslanců z řad koalice i opozice. Odborníci hovořili o tom, že sociální sítě jsou problematickým fenoménem nejen z hlediska času, který děti na mobilech či sociálních sítích stráví, ale jsou s tím přidruženy další problémy – například bezpečnost či rizikový obsah.
před 10 hhodinami
Načítání...