Soudy se i po devíti letech ještě úplně nevypořádaly s vytunelováním Metropolitního spořitelního družstva. Z největší kampeličky odteklo téměř půl druhé miliardy a stovky milionů se nepodařilo dohledat. Někteří obžalovaní odkazují na podnikatele Azíze al-Násira, který figuruje ve vedlejší větvi kauzy a čelí obžalobě, že vyvedené peníze legalizoval. Soudní znalec jej označil i za možného autora dokumentu, který předložila policie, a popisuje schéma vyvádění peněz z kampeličky. On sám takovou spojitost odmítá, podrobněji zatím hovořit nechtěl. O kauzu Metropolitního spořitelního družstva se zajímal Hanuš Hanslík z Reportérů ČT.
Příští rok to bude deset let od insolvence Metropolitního spořitelního družstva. Soudní procesy, které s jeho pádem souvisejí, dodnes neskončily. Paralelně soudy řeší více větví případu. Zcela mimo pozornost médií projednává Obvodní soud pro Prahu 8 tu, v níž je obžalován Azíz Al-Násir – český podnikatel s libanonskými předky, kterému přátelé přezdívali Vezír a policisté o něm hovořili jako o Aladinovi. Je to muž, o němž někteří jiní obžalovaní z hlavní větve kauzy tvrdí, že byl hlavním organizátorem tunelování kampeličky.
„Pana Azíze Al-Násira jsem nikdy neviděl a neznám ho, dozvěděl jsem se o něm až ze spisu. Hodně se vyskytuje v telefonních odposleších, kde se o něm členové – dalo by se říct – jeho skupiny baví. Z podání vysvětlení, výpovědí svědků, výpovědí obviněných a později obžalovaných u soudu, z mnoha různých zdrojů, od mnoha lidí vyplývá, že on tu skupinu vedl, že to řídil a organizoval,“ tvrdí bývalý manažer Metropolitního spořitelního družstva Jan Zavřel.
Také podnikatel Jan Vinš, o němž obžaloba tvrdí, že sháněl pro tunelování družstva bílé koně – tedy lidi, na které byly napsány fiktivní firmy klíčové pro vyvádění peněz z kampeličky – na Al-Násira odkázal. „Do té věci mě zapojil můj – v té době – kamarád a obchodník, s kterým jsem pracoval, pan Azíz Al-Násir,“ řekl. Ve své výpovědi obdobně hovořil také jeden z bílých koní, armádní veterán z Afghánistánu Jakub Andres: „Z toho, co jsem pochopil (…), bych řekl, že valná část financí skončila u pana Azíze Al-Násira.“
Obžaloba je postavena tak, že firmy napsané na takzvané bílé koně – bezdomovce nebo kamarády lidí, kteří údajně vše organizovali, z nichž někteří jsou již pravomocně odsouzeni – dostaly od kampeličky úvěry v hodnotě blížící se dvěma stům milionů, za které ručily pozemky, jejichž cena činila jednotky milionů korun. Peníze z úvěrů pak posílaly na různá konta do Dubaje nebo Hongkongu. Podle obžaloby přicházel v té chvíli na scénu Azíz Al-Násir a peníze legalizoval.
On sám o své roli zatím nechtěl hovořit. „On není ten typ, který by se rád vyjadřoval do médií,“ podotkl jeho advokát. Domnívá se však, že tvrzení o tom, že jeho klient byl při tunelování družstva v klíčové pozici, je „názor jedné strany, dokonce ani ne strany, jednoho člověka“. Al-Násir slíbil, že se sám vyjádří „na konci, až se dostaneme do nějaké fáze“.
Nicméně kromě některých dalších obžalovaných vyslovil Al-Násirovo jméno i soudní znalec, konkrétně písmoznalec Miloš Švanda, který dostal do ruky poznámky popisující schéma vyvedení téměř 400 milionů korun z Metropolitního spořitelního družstva. Ty získala policie z anonymního zdroje.
„Zápisy byly zhotoveny jistě, plynule a dynamicky. Byly vyhotoveny spontánním rukopisem. To znamená, znakům, které rukopis obsahuje, bylo možné důvěřovat. Zároveň byl předložen srovnávací materiál osoby Azíz Al-Násir. V rovině pravděpodobnosti jsem došel k závěru, že pisatelem toho textu je vytipovaná osoba Azíz Al-Násir,“ prohlásil Švanda před soudem. Azíz Al-Násir však popřel, že by dokument sepsal on.
Al-Násirova větev kauzy Metropolitního spořitelního družstva čeká nyní na vývoj v hlavní větvi. V ní nastal v minulých týdnech překvapivý zvrat. Vrchní soud v Praze změnil klasifikaci vyřčenou dříve městským soudem. Desítce bílých koní pravomocně zvýšil trest z pěti až šesti o další rok až dva, přičemž případ bývalých manažerů kampeličky vrátil na nižší úroveň, avšak s tím, že místo pěti až šestiletých trestů jim hrozí až dvojnásobek. Podle vrchního soudu se totiž jednalo nikoli o porušení povinností při správě cizího majetku, jak se domníval městský soud, a dokonce ani zpronevěru, o čem byla přesvědčena žalobkyně, nýbrž o úvěrový podvod, a to navíc v rámci organizované zločinecké skupiny.
I když se případ vrátil městskému soudu, státní zástupkyně Daniela Smetanová si nicméně myslí, že to zásadní bylo již řečeno. „Řízení se ještě bude opakovat, ale názor Vrchního soudu v Praze byl ohledně důkazní situace poměrně jednoznačný,“ míní.
Obžalované bývalé vedení kampeličky se hájí především tím, že o vyvádění peněz nevědělo. Jan Zavřel shrnuje obhajobu v článcích publikovaných na internetu. Tvrdí v nich, že Metropolitní spořitelní družstvo bylo i po vytunelování miliardy v tak dobré kondici, že mohlo fungovat dál. Stalo se podle něho obětí cílené likvidace ze strany státních orgánů včetně České národní banky. Soudy takovou argumentaci odmítly.
Z Metropolitního spořitelního družstva odtekla před devíti lety skoro miliarda a půl. Část peněz státní orgány dohledaly, stamiliony ale zcela zmizely. Drobným střadatelům, kteří do družstva vložili své peníze, jejich úspory vyplatil Fond pojištění vkladů. O tom, co a kterým obžalovaným se nakonec podaří prokázat, by měly mít soudy jasněji během letošního roku.
