Testy v Česku v pondělí potvrdily 2560 nových případů onemocnění covid-19. V mezitýdenním srovnání je to pokles o 777 případů, tedy zhruba o čtvrtinu. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl návrhy směřující proti testování zaměstnanců na koronavirus ve firmách. Podaly je odbory, firma i jednotlivci. Správa hmotných rezerv oznámila, že nemá dost antigenních testů pro školy. Ministr zdravotnictví uvedl, že při návštěvě služeb spojených s péčí o tělo bude možné použít i výsledky testů ze zaměstnání.
Nejvyšší správní soud zamítl návrhy proti testování ve firmách, správě hmotných rezerv chybí testy pro školy
V současnosti v Česku připadá na sto tisíc obyvatel 156 nových případů nákazy za posledních sedm dní. V pondělí to bylo 163. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Mezi regiony jsou ale velké rozdíly. Zatímco v okrese Vsetín, kde se epidemie v současnosti šíří nejrychleji, je to 304 případů na sto tisíc obyvatel za týden, na Chebsku 26. Kromě Vsetínska se infekce nejrychleji šíří ještě na Zlínsku a Prachaticku, kde připadá 295, respektive 288 nově potvrzených případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní.
Nižší jsou v poslední době i denní počty úmrtí. Od 10. dubna nikdy nezemřelo více než sto lidí s prokázanou nákazou. V průměru připadá na jeden dubnový den 86 úmrtí, zatímco v březnu to bylo 192 případů za den.
Méně vytížené nemocnice
Zpomalování šíření koronavirové epidemie v Česku se projevuje také v nižším zatížení zdravotnického systému. V nemocnicích bylo v pondělí 3198 pacientů s covidem, o 1100 méně než před týdnem. V těžkém stavu bylo v pondělí 685 pacientů s covidem, v mezitýdenním srovnání o 225 méně.
V celém Česku bylo k úternímu ráno volných téměř 30 procent standardních nemocničních lůžek s kyslíkem. Pro covidové pacienty jich bylo vyhrazených 2008. Ze čtvrtiny jsou neobsazená lůžka s umělou plicní ventilací.
Laboratoře v pondělí provedly celkem 206 tisíc antigenních a PCR testů na koronavirus. Oproti stejnému dni předchozího týdne to bylo o téměř 68 tisíc testů méně, srovnání ale může být ovlivněné tím, že údaje o testech se do statistik dostávají se zpožděním.
Podíl pozitivních u preventivních testů, které tvoří naprostou většinu z celkového počtu, byl v pondělí 0,18 procenta, stejně jako o týden dřív. U takzvané epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních mírně klesl na 4,36 procenta z téměř 4,5 procenta před týdnem. Stejná je situace u diagnostické indikace, kdy jsou testováni třeba lidé vykazující příznaky. Podíl pozitivních zde v pondělí v mezitýdenním srovnání klesl z 11,8 na 10,6 procenta.
On-line přenos
Koronavirus – duben
- 20:43
Tanzanie zahájila výrobu kyslíku pro zdravotnické účely v největších nemocnicích v zemi. Kyslíkové láhve využije při léčbě pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče. Denní produkce bude přibližně 200 láhví, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tanzanského ministerstva zdravotnictví.
- 19:46
Hygienici na jihu Čech evidují 233 nových případů covidu. Počet aktuálně pozitivních stoupl o 151 na 4451 lidí. Záchyty ve školách jsou minimální.
- 19:19
Jedna dávka vakcíny proti covidu-19 Pfizer/BioNTech možná nevyvolává dostatečnou imunitní reakci, aby ochránila před nákazou mutacemi koronaviru, které v současnosti převládají. Vyplývá to z britské studie, která byla zveřejněna v časopise Science.
Reprodukční číslo udávající, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný, v pondělí velmi mírně kleslo. Podobně jako v neděli se drží kolem 0,88 a drží se pod hodnotou jedna, jež indukuje, zda epidemie zrychluje či zpomaluje.
Tuzemští lékaři za pondělí aplikovali 53 115 dávek vakcín proti covidu, v mezitýdenním srovnání téměř o desetinu méně. Od začátku vakcinace bylo podáno 2 880 293 dávek. Plně naočkovaných je 954 656 lidí.
Od loňského března se v Česku prokazatelně nakazilo přes 1,6 milionu lidí. Přibližně 95 procent z nich už se vyléčilo. Naopak 29 075 lidí s prokázaným covidem zemřelo.
Z průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky zveřejnila slovenská nevládní organizace Globsec, vyplývá, že Česko se ve střední a východní Evropě řadí k zemím, kde se chce největší část obyvatel nechat očkovat. Češi také na rozdíl od Slováků nejsou nakloněni ruské vakcíně Sputnik V.
Z deseti zkoumaných zemí se nejvíce, až 73 procent obyvatel, hodlá očkovat proti covidu-19 v Rakousku. Na druhém místě s 61 procenty skončilo Slovensko, Česko bylo s 57 procenty třetí. Na opačné straně žebříčku se umístily Bulharsko a Rumunsko, ve kterých je zmíněnému očkování nakloněna shodně jen zhruba třetina populace. Osloveni byli v březnu také obyvatelé Polska, Maďarska, Litvy, Lotyšska a Estonska, v každé zemi se do průzkumu zapojilo nejméně tisíc lidí.
NSS zamítl návrhy proti testování zaměstnanců
Nejvyšší správní soud zamítl návrhy směřující proti testování zaměstnanců na covid-19 ve firmách. Pisateli návrhů na zrušení opatření ministerstva zdravotnictví byly Nezávislé odbory Teva Czech Industries a jedna zaměstnankyně podniku, dále společnost Castellana, která podniká v pohostinství, a její jednatelka.
NSS konstatoval, že vnímá a mnohdy také sdílí výhrady lidí k zásahům do života kvůli pandemii koronaviru. Přezkoumávaná opatření ministerstva zdravotnictví však před ním tentokrát obstála, stejně jako metoda antigenního testování s odběrem z nosní dutiny. Zároveň soud znovu apeloval na důkladné odůvodňování koronavirových opatření.
Soud se testováním zaměstnanců ve firmách zabýval už potřetí. První návrh na zrušení tohoto opatření zamítl osmého dubna. Povinnost podrobit se testování na koronavirus podle soudu vyplývá z pandemického zákona, opatření ministerstva jen upravuje podmínky a rozsah. Ani výtěr z nosní dutiny, který je nejinvazivnější formou antigenního testování, neznamená takový zásah do integrity nebo lidské důstojnosti, aby kvůli tomu bylo nutné rezignovat na testování zaměstnanců, uvedl tehdy Nejvyšší správní soud.
Jiný senát Nejvyššího správního soudu pak ale 14. dubna rozhodl, že opatření z pátého března bylo v rozporu se zákonem. Zrušit ho nemohl, protože už bylo nahrazeno novým zněním. Ministerstvo podle soudu neodůvodnilo, nakolik opatření přispívá k potlačování pandemie, ani nezvážilo zásah do práv lidí. Povinnost srozumitelně odůvodňovat vydávaná opatření byla jedním z klíčových požadavků při přijímání pandemického zákona.
Minulý týden pak Nejvyšší správní soud zrušil celé mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které kromě jiného omezilo provoz obchodů, služeb i setkávání lidí. Zásah měl několikadenní odklad, ministerstvo tak mohlo opatření upravit.
U holiče bude stačit test ze zaměstnání
Testování se týká i nové oznámení ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO). Podle jeho vyjádření na Twitteru se při návštěvě kadeřnictví, kosmetiky, pedikúry či dalších služeb spojených s péčí o tělo budou moci zákazníci prokázat i testy ze zaměstnání nebo školy.
„Je to přijatelná alternativa testů z odběrových míst. Po zasedání vlády ve čtvrtek představím tento systém podrobněji,“ uvedl Arenberger. Původně vláda rozhodla o tom, že povinný bude pouze profesionální test z odběrového místa.
Antigenní test bude platný 72 hodin od odběru, PCR test sedm dní. Lidé očkovaní, kteří mají 14 dní od druhé dávky, nebudou muset mít test, stejně jako ti, kteří v posledních 90 dnech prodělali nemoc covid-19. Ve službách bude fungovat režim jeden zákazník na jednoho obsluhujícího.
Správa hmotných rezerv nemá testy pro školy
Správa státních hmotných rezerv (SSHR) oznámila, že vydala všechny zásoby PCR i antigenních testů určené školám a žádné další nemá. Sdělení navazuje na pondělní zrušení tendru na 5,6 milionu antigenních testů pro školy; žádný ze čtyř zájemců totiž nesplnil zadávací podmínky. Novou zakázku SSHR dosud nevypsala, protože čeká na podklady od ministerstev školství a zdravotnictví.
„Pokud jde o PCR testy, tak nikdy jsme žádný požadavek na jejich nákup neobdrželi a je to celkem logické, protože testy musí odebírat zdravotnický personál a vyhodnocuje je specializované pracoviště. Takže to není produkt pro náš nákup,“ řekl předseda Správy Pavel Švagr.
Současné zásoby testů ve školách stačí podle zástupců škol asi do konce příštího týdne. Ministerstvo školství podle své mluvčí Anety Lednové situaci od pondělí intenzivně řeší s ministerstvem zdravotnictví tak, aby Správa mohla na testy vypsat novou zakázku.
Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) není jisté, zda se testy podaří do škol dodat včas. Školy by si podle něj ale mohly testy nakoupit také samy. Zároveň to označil za příležitost urychlit využívání PCR testů. Vláda podle něj udělá vše pro to, aby kvůli komplikacím s testy nebylo nutné omezovat výuku.
Podle mluvčí Lednové ministerstvo již dříve upozorňovalo na to, že centralizovaný nákup může mimo nouzový stav znamenat problém, což se nyní ukázalo. Právě proto podle ní pandemický zákon umožňuje, aby si testy nakoupili i zřizovatelé či školy sami a ministerstvo jim následně posílilo rozpočty jednorázovým normativem. Zopakovala, že návrat žáků do škol ohrožen není.
Proti možnosti, že by si školy mohly kupovat testy samy, se ohradila Asociace krajů. Návrh centrálních úřadů, aby si školy zajistily testy samy, označila asociace za scestný. „Stát nebyl schopen situaci vyřešit za posledních několik týdnů a je naprosto iluzorní, že kraje a školy teď budou narychlo soutěžit desítky tisíc testů,“ uvedl předseda asociace Martin Kuba (ODS).
„S výběrovým řízením na dodávky testů pro školy to dopadlo přesně tak, jak jsme předpokládali a opakovaně jsme na to riziko upozorňovali. Stát nebyl schopen vysoutěžit dodavatele a od 10. května nebude mít čím testovat žáky ve školách,“ dodal.
Vyplácení příspěvku pro lidi v karanténě potrvá asi do června
Příspěvek k nemocenské ve výši až 370 korun denně budou lidé, kteří jsou či budou v nařízené karanténě nebo izolaci, dostávat až do konce června. S dvouměsíčním prodloužením počítá novela, kterou v úterý doporučil Senátu schválit jeho sociální a také ústavně-právní výbor. Horní komora o předloze rozhodne zřejmě ve středu.
Bonus k nemocenské má zabránit propadu příjmů a motivovat tak potenciální či potvrzené nositele koronaviru k tomu, aby zůstávali v karanténě, nemoc dál nešířili a hlásili své kontakty. I díky tomuto příspěvku vzrostl podle zdůvodnění vládní novely počet karantén a izolací o desetinu. Dvouměsíční prodloužení výplaty příspěvku má stát podle předkladatelů až 300 milionů korun.