Nejvyšší soud napravuje příkoří vůči máničkám. Za dlouhé vlasy čelily státním represím i násilí

13 minut
Reportéři ČT: Máničky
Zdroj: ČT24

Během těchto měsíců jsou Nejvyšším soudem rehabilitovány desítky lidí, kteří byli v druhé polovině šedesátých let zavíráni do vězení kvůli nošení dlouhých vlasů. Perzekuce takzvaných mániček se odehrávala v době relativní kulturní svobody, pro niž se vžilo sousloví „zlatá šedesátá“. Omluvu demokratického státu za dávná příkoří, která mnohdy osudově proměnila jejich životy, přijímají dnešní osmdesátníci se zadostiučiněním, a to i po desetiletích. Pro Reportéry ČT téma zpracoval David Vondráček.

S represemi se v šedesátých letech setkal i bývalý český premiér Vladimír Špidla. Když byl v této dekádě zatčen bezpečnostními složkami, bylo mu osmnáct let. Vzpomíná, že si tehdy šel na Václavském náměstí vyzvednout gramofonovou desku. A dodává, že dlouhé vlasy mu v té době sahaly až na ramena.

„Typická mánička. Máma po mně chtěla, abych jí dal zprávu. Přešel jsem na druhou stranu ulice, protože tam byla telefonní budka, a zavolal jsem jí, že jdu domů. Otevřel jsem dveře budky, vylezl ven a tam mě sebrali dva chlapi v civilu,“ popsal expremiér.

Muži ho poté odvlekli na policejní stanici do Krakovské ulice, kde byl následně zmlácen a ostříhán. „Pro mě bylo nejdrsnější, že jsem musel sedět na židli, mít ruce na kolenou a přišel policista, který mě praštil pěstí do obličeje. Naříkal, že už má utlučenou ruku, ale naštěstí má rukavice. Řezali do mě tak, že by mě zabít mohli. Měl jsem pořádnou posttraumatickou poruchu. Pochopitelně jsem chodil na psychiatrii. Co si pamatuju, trvalo rok a půl, než jsem se z toho dostal ven,“ popsal Špidla.

Celá záležitost se odehrála 22. srpna 1969, kdy končil demokratický proces pražského jara a socialismus s lidskou tváří začínal být nahrazován normalizací, kdy padly představy o demokratizaci společnosti. Špidla byl přitom jedním z posledních, kteří byli kvůli dlouhým vlasům odchyceni a zbiti.

Normalizační moc poté začala koncem roku 1969 proti nekonformní mládeži měnit taktiku, máničky začala odsuzovat přímo politickými paragrafy, pokud byly spojeny s neoficiální kulturou či undergroundem.

Předtím v polovině šedesátých let však byly povoleny mimo jiné i studentské majálesy s krotkou satirou. Mladí lidé se tehdy mnohdy vymezovali vůči komunistickému režimu, nosili dlouhé vlasy a poslouchali hudbu, která se komunistům nelíbila.

Nesměli jsme snad nikam, řekl Hutka

Nejvyšší soud ve druhé polovině roku 2023 rehabilitoval po 57 letech čtrnáct mániček. Mezi nimi je například Martin Maryška, který byl v šedesátých letech kvůli dlouhým vlasům šestnáct měsíců za mřížemi, a také Miloš Turek, jemuž bylo v době represí šestnáct let. Jejich právníci usilují rovněž o odškodnění, které by bylo symbolické a v řádu tisíců korun.

Pro Turka znamenaly dlouhé vlasy v šedesátých letech sounáležitost se skupinou Rolling Stones, její hudbou a protest proti nesvobodě. „Protože to bylo všechno nalajnovaný, zaškatulkovaný. Co se vymykalo, tak bylo špatný,“ zdůvodnil Turek.

Státní represe se vůči němu projevily i tehdy, když byl v sedmnácti letech vyhozen ze střední školy kvůli neúčasti na socialistické brigádě a máničkovství.

Máničky v šedesátých letech přitom nebyly jen násilím stříhány a mláceny, někdy také pobývaly ve vazbách či kriminálech, jako tomu bylo v případě Turka nebo Maryšky. S represemi se setkal i hudebník a skladatel Jaroslav Hutka. „Když se naši vraceli z Německa, tak jsem jim šel naproti na nádraží. Otec musel zaplatit padesát korun pokuty za znečištění nádraží, protože my jsme nesměli ani do tramvaje, ani na nádraží, snad nikam,“ popsal.

Hromadné ostříhání vyvolalo protest

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna podotkl, že Veřejná bezpečnost proti máničkám zakročila v srpnu 1966. Tehdy provedla akci, kdy ostříhala vlasaté mladíky, kteří se scházeli na schodech poblíž Národního muzea. Následně oznámila, že se to setkalo s pozitivní odezvou u veřejnosti.

Akce nicméně vyvolala protest. Podle Petra Blažka z Muzea paměti XX. století se 20. září 1966 na Staroměstském náměstí sešlo zhruba třicet protestujících, kteří byli postiženi represivní kampaní. „Šli jsme a ti lidé se na nás pomalu nabalovali. To bylo hlavně proti komunistům, policii a jejich přístupu. Podle toho se vykřikovala hesla: Vraťte nám vlasy,“ vysvětlil Turek. Zhruba polovina protestujících tehdy dostala nepodmíněné tresty, dodal Blažek.

Označení „mánička“ podle Denisy Kirschnerové, která je ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka, původně pochází z představení Spejbl versus Drákula. „V jednu chvíli tam Hurvínek s Máničkou coby květinové děti zpívají píseň Rety tety Margarety a obě postavičky jsou dlouhovlasé. Závěrem té písně říká pan Spejbl: Tak dost, přiznejte se, který z vás je Mánička!“ popsala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Od kufru až po rakev. Web se ztrátami a nálezy funguje deset let

Přes 180 tisíc předmětů se za deset let objevilo na webu eZtráty. Ke svým majitelům se jich vrátila zhruba polovina. Ty ostatní musí instituce tři roky uschovávat, a pokud se nikdo nepřihlásí, připadnou právě jim. V Praze část míří na charitu, některé se draží v aukcích. V hlavním městě ročně evidují až šest tisíc nálezů. Byly mezi nimi i kuriozity – umělý chrup, protéza, kánoe či rakev. Dominují však kufry, kočárky nebo přepravky na zvířata. Část věcí pochází z letiště. Hlásit se o ně mohou lidé na pracovišti v ulici Karolíny Světlé. Přes 560 institucí a firem po celém Česku je zároveň inzeruje na webu eZtráty.
před 17 mminutami

Vojtěch chystá přesun miliard z VZP. Má to zajistit stabilitu menších pojišťoven

Jako první svůj krok po nástupu do funkce hodlá pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) předložit návrh zákona, podle něhož se přesune osm miliard korun od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) do menších pojišťoven. Dalším opatřením má být i takzvaná předsunutá platba. Tato přechodná pomoc má dle Vojtěcha odvrátit hrozící platební neschopnost některých menších zaměstnaneckých pojišťoven. Dosluhující šéf resortu se nechal slyšet, že pojišťovny rozhodně nebankrotují a zmínil „malování čertů na zeď“.
před 13 hhodinami

Babišovo oznámení o Agrofertu Bendu uklidnilo. Muselo to být těžké, míní Malá

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek večer oznámil, jak hodlá vyřešit střet zájmů – chce se doživotně vzdát holdingu Agrofert. Předsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu prý oznámení uklidnilo. V Událostech, komentářích sdělil, že je rád, že se věci posouvají dopředu. Bude ale dle něj záležet také na samotné realizaci plánu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO zvolil Babiš „nadstandardní řešení“, které pro něj „muselo být velmi těžké“. „Splnil to, co voliči očekávali po volbách – že udělá všechno pro to, aby mohl být premiérem. A stálo mu zato i vzdát se firmy, kterou tak dlouho budoval,“ uvedla Malá. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Jak si našetřit na auto. Hra ze Zlína pomůže dětem na školách

Interaktivní hru Finanční pevnost, která učí děti zacházet s penězi, si nově vyzkouší i žáci druhého stupně základních škol a nižší ročníky víceletých gymnázií. Do škol s ní příští rok vyrazí výzkumný tým z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, potvrdila České televizi Bohumila Svitáková, pedagožka a odborná asistentka z Fakulty managementu a ekonomiky. Finanční pevnost původně vznikla pro děti z dětských domovů ve Zlínském kraji, které mají přístup k finančnímu vzdělání omezený. Ty si ji vyzkoušely v univerzitním areálu během února, března a května tohoto roku.
včera v 07:00

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Ukrajinský velvyslanec ocenil ukrajinské děti úspěšné v českých školách

Ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč ocenil pamětní plaketou 24 ukrajinských dětí, které uspěly ve vědomostních, sportovních nebo uměleckých kláních. V tuzemsku jich žijí desítky tisíc, uprchly s rodiči z domova kvůli ruské invazi. Velvyslanec vyzdvihl, že si uchovávají ukrajinskou identitu a svými úspěchy přispívají k pozitivnímu obrazu českých škol, kroužků a sportovních týmů. Poděkování úspěšným dětem pořádalo velvyslanectví podruhé. V Česku je nyní asi 400 tisíc Ukrajinců, kteří jsou držiteli dočasné ochrany. Podle průzkumu Člověka v tísni se jich chce po válce vrátit na Ukrajinu zhruba pětina.
5. 12. 2025

Trust na správu Agrofertu bude snazší založit dle cizího práva, říká právnička

Strukturu pro správu Agrofertu, se kterou počítá kvůli řešení svého střetu zájmů předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš, bude podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity jednodušší založit podle jiného než tuzemského práva.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...