Nejvyšší soud napravuje příkoří vůči máničkám. Za dlouhé vlasy čelily státním represím i násilí

Nahrávám video
Reportéři ČT: Máničky
Zdroj: ČT24

Během těchto měsíců jsou Nejvyšším soudem rehabilitovány desítky lidí, kteří byli v druhé polovině šedesátých let zavíráni do vězení kvůli nošení dlouhých vlasů. Perzekuce takzvaných mániček se odehrávala v době relativní kulturní svobody, pro niž se vžilo sousloví „zlatá šedesátá“. Omluvu demokratického státu za dávná příkoří, která mnohdy osudově proměnila jejich životy, přijímají dnešní osmdesátníci se zadostiučiněním, a to i po desetiletích. Pro Reportéry ČT téma zpracoval David Vondráček.

S represemi se v šedesátých letech setkal i bývalý český premiér Vladimír Špidla. Když byl v této dekádě zatčen bezpečnostními složkami, bylo mu osmnáct let. Vzpomíná, že si tehdy šel na Václavském náměstí vyzvednout gramofonovou desku. A dodává, že dlouhé vlasy mu v té době sahaly až na ramena.

„Typická mánička. Máma po mně chtěla, abych jí dal zprávu. Přešel jsem na druhou stranu ulice, protože tam byla telefonní budka, a zavolal jsem jí, že jdu domů. Otevřel jsem dveře budky, vylezl ven a tam mě sebrali dva chlapi v civilu,“ popsal expremiér.

Muži ho poté odvlekli na policejní stanici do Krakovské ulice, kde byl následně zmlácen a ostříhán. „Pro mě bylo nejdrsnější, že jsem musel sedět na židli, mít ruce na kolenou a přišel policista, který mě praštil pěstí do obličeje. Naříkal, že už má utlučenou ruku, ale naštěstí má rukavice. Řezali do mě tak, že by mě zabít mohli. Měl jsem pořádnou posttraumatickou poruchu. Pochopitelně jsem chodil na psychiatrii. Co si pamatuju, trvalo rok a půl, než jsem se z toho dostal ven,“ popsal Špidla.

Celá záležitost se odehrála 22. srpna 1969, kdy končil demokratický proces pražského jara a socialismus s lidskou tváří začínal být nahrazován normalizací, kdy padly představy o demokratizaci společnosti. Špidla byl přitom jedním z posledních, kteří byli kvůli dlouhým vlasům odchyceni a zbiti.

Normalizační moc poté začala koncem roku 1969 proti nekonformní mládeži měnit taktiku, máničky začala odsuzovat přímo politickými paragrafy, pokud byly spojeny s neoficiální kulturou či undergroundem.

Předtím v polovině šedesátých let však byly povoleny mimo jiné i studentské majálesy s krotkou satirou. Mladí lidé se tehdy mnohdy vymezovali vůči komunistickému režimu, nosili dlouhé vlasy a poslouchali hudbu, která se komunistům nelíbila.

Nesměli jsme snad nikam, řekl Hutka

Nejvyšší soud ve druhé polovině roku 2023 rehabilitoval po 57 letech čtrnáct mániček. Mezi nimi je například Martin Maryška, který byl v šedesátých letech kvůli dlouhým vlasům šestnáct měsíců za mřížemi, a také Miloš Turek, jemuž bylo v době represí šestnáct let. Jejich právníci usilují rovněž o odškodnění, které by bylo symbolické a v řádu tisíců korun.

Pro Turka znamenaly dlouhé vlasy v šedesátých letech sounáležitost se skupinou Rolling Stones, její hudbou a protest proti nesvobodě. „Protože to bylo všechno nalajnovaný, zaškatulkovaný. Co se vymykalo, tak bylo špatný,“ zdůvodnil Turek.

Státní represe se vůči němu projevily i tehdy, když byl v sedmnácti letech vyhozen ze střední školy kvůli neúčasti na socialistické brigádě a máničkovství.

Máničky v šedesátých letech přitom nebyly jen násilím stříhány a mláceny, někdy také pobývaly ve vazbách či kriminálech, jako tomu bylo v případě Turka nebo Maryšky. S represemi se setkal i hudebník a skladatel Jaroslav Hutka. „Když se naši vraceli z Německa, tak jsem jim šel naproti na nádraží. Otec musel zaplatit padesát korun pokuty za znečištění nádraží, protože my jsme nesměli ani do tramvaje, ani na nádraží, snad nikam,“ popsal.

Hromadné ostříhání vyvolalo protest

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna podotkl, že Veřejná bezpečnost proti máničkám zakročila v srpnu 1966. Tehdy provedla akci, kdy ostříhala vlasaté mladíky, kteří se scházeli na schodech poblíž Národního muzea. Následně oznámila, že se to setkalo s pozitivní odezvou u veřejnosti.

Akce nicméně vyvolala protest. Podle Petra Blažka z Muzea paměti XX. století se 20. září 1966 na Staroměstském náměstí sešlo zhruba třicet protestujících, kteří byli postiženi represivní kampaní. „Šli jsme a ti lidé se na nás pomalu nabalovali. To bylo hlavně proti komunistům, policii a jejich přístupu. Podle toho se vykřikovala hesla: Vraťte nám vlasy,“ vysvětlil Turek. Zhruba polovina protestujících tehdy dostala nepodmíněné tresty, dodal Blažek.

Označení „mánička“ podle Denisy Kirschnerové, která je ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka, původně pochází z představení Spejbl versus Drákula. „V jednu chvíli tam Hurvínek s Máničkou coby květinové děti zpívají píseň Rety tety Margarety a obě postavičky jsou dlouhovlasé. Závěrem té písně říká pan Spejbl: Tak dost, přiznejte se, který z vás je Mánička!“ popsala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
před 24 mminutami

VideoReportéři ČT zmapovali problémy s přijímačkami na střední školy

Komplikace provázející přijímací řízení na střední školy se v minulosti týkaly kvality samotných přijímacích zkoušek i nedostatečné kapacity žádaných škol. Stát sliboval nápravu. Pochybnosti měly rozptýlit mimo jiné zkoušky nanečisto organizované Cermatem, který má přijímací řízení na starosti. Reportéři ČT získali zatím neveřejné údaje o jejich letošních výsledcích. Zejména testy z matematiky měly podle dat velmi špatné výsledky a děti spíše vystrašily, než aby jim s přípravou pomohly. Barbora Loudová se v reportáži zaměřila mimo jiné na to, co všechno v systému přijímacího řízení nefunguje a proč stát nedokáže zajistit spravedlivé a bezchybné testování.
před 1 hhodinou

VideoO Oscara usilují i tvůrci česko-dánského dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi

Dvojice českých producentů v úterý odlétá do Los Angeles, kde se budou udílet ceny Oscar. Nominaci na zlatou sošku totiž získal česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Od premiéry na festivalu Sundance už posbíral po světě řadu trofejí, naposledy ho ocenila britská filmová akademie. Oscarovou kampaň vedou Češi s Dány intenzivně už od září. Podpořili ji i oba státní filmové fondy. Tvůrci jsou tak už půl roku stále na cestách, aby film dostali k co nejvíce členům americké akademie. V polovině února se účastnili oběda pro nominované na Oscara, který se konal v Beverly Hills. Film tak mohli představit i hollywoodské elitě. Na akci se potkali a mluvili třeba s hercem Leonardem DiCapriem nebo Ethanem Hawkem. Nominovaný dokument představili také režisérovi Stevenu Spielbergovi. O tom, zda film cenu získá, se rozhodne v noci z 15. na 16. března.
před 1 hhodinou

Počet vysokoškolských oborů v angličtině roste, Čechů na ně ale chodí minimum

Počet univerzitních oborů v angličtině v Česku roste, potvrdilo ČT dvanáct oslovených vysokých škol. Například Univerzita Karlova už jich má celkem 321. Za rostoucím počtem anglických programů je podle univerzit vysoký počet výměnných studentů, kterým univerzity musí zajistit předměty v angličtině. Z dílčích kurzů se jim pak vyplatí sestavit celé studijní obory. Vzhledem k tomu, že jsou ze zákona placené, Čechů na nich studuje minimum. Školy z takto získaných peněz ale doplňují své rozpočty.
před 2 hhodinami

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoBolavým kusem VZP je IT, říká její odvolaný šéf Kabátek

Dvě kauzy spojené s IT zakázkami, kterými Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v posledních letech prošla, byly jedním z témat Interview ČT24 se Zdeňkem Kabátkem, kterého správní rada v únoru odvolala po třinácti letech z funkce ředitele VZP. „Postavil jsem se k tomu čelem. Podnikli jsme veškeré kroky pro to, abychom nastavili procesy, které vyloučí opakování,“ vyjádřil se ke zmíněným kauzám a dodal, že důvody svého odvolání nezná. V rozhovoru s Barborou Kroužkovou rozebíral změny, které ve fungování pojišťovny provádí jeho nástupce Ivan Duškov, i ty, o které se snažil on. „Je nutné měnit zdravotnictví, měnit ho i v rámci těch úhradových mechanismů,“ komentoval Kabátek aktuální téma ve VZP, která chce mimo jiné cílit na kvalitu poskytovaných služeb. Její definice je dle exšéfa největší tuzemské pojišťovny velmi komplikovaná.
před 12 hhodinami

VideoPrezident Petr Pavel je ve funkci přesně tři roky

Prezident Petr Pavel zastává funkci prezidenta přesně tři roky, další dva má před sebou. V den jeho inaugurace 9. března 2023 na Pražský hrad dorazily stovky lidí, on v proslovu mluvil ke svým příznivcům, ale i těm, kteří ho nevolili – hovořil o spojování společnosti. K jeho dosavadnímu působení je kritičtější vláda, která ho považuje za opoziční hlavu státu. Opozice si to však nemyslí a rovněž k němu má některé výhrady.
před 12 hhodinami

Bezúročné půjčky místo dotací. Červený oznámil změny v Nové zelené úsporám

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v pondělí představil novinky v programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Zásadní ohlášenou změnou je, že stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí zájemcům bezúročný úvěr. Na státní dotace budou mít nově nárok jen nízkopříjmové domácnosti. Brífink se konal po skončení Rady pro využití výnosů z dražeb emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...