Nedostatek informací, chaos při testování. O nákaze v Dole Darkov se prý horníci dozvídali z internetu

Nahrávám video
Reportéři ČT: Virus v dole
Zdroj: ČT24

Zatímco ve většině republiky se ruší zákazy kvůli koronavirové pandemii, pro Karvinsko platí dál. Tamní černouhelný Důl Darkov se stal největším ohniskem nákazy. O víkendu se zastavila těžba a proběhlo velké testování zaměstnanců šachty, jejich příbuzných a lidí z dodavatelských firem. Nemocných jsou více než dvě stovky. Co se mělo udělat jinak, aby se nákaza v dole tolik nerozšířila, zjišťovali Reportéři ČT.

Zatímco téměř v celém Česku je koronavirus na ústupu, na východě udeřil v obzvlášť citlivém místě, v černouhelném Dole Darkov. Jakmile hygienici o předchozím víkendu napočítali dvě desítky nemocných, nařídili testování přímo na šachtě. V pondělí 18. května brzy ráno stálá fronta horníků přes celé parkoviště u dolu. Čekali na odebrání vzorků.

„Fronta stála od brány až ke vchodu. Žádné rozestupy se neřeší, kdyby byly dvoumetrové, tak poslední člověk stojí až bůhví kde,“ popsal jeden z horníků. „To je samozřejmě špatně, taková fronta bez rozestupů,“ komentoval hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).

Organizace odběrů

Podle ředitelky Krajské hygienické stanice Ostrava Pavly Svrčilové měla odběry zorganizovat společnost OKD. Její manažeři odpovědnost odmítli. Argumentují tím, že se v neděli s hygieniky domluvili na testování jen vytipovaných osob. „V pondělí ráno byl na místě ze strany odběrového týmu tento režim bez předchozího projednání změněn tak, že se budou testovat všichni zaměstnanci přicházející na směnu,“ řekla mluvčí OKD Naďa Chattová.

„Volal jsem kdekoho, nikdo nic nevěděl. Proč tedy potom nevylezli a neorganizovali to na místě a ty lidi neroztáhli dva metry od sebe?“ diví se elektrikář Dolu Darkov Petr Podzemný. Na některé horníky ve frontě první den testy ani nevyšly. „Stál jsem tam hodinu a půl a pak lidé přede mnou řekli: ,Stop, už nejsou testy, běžte domů,‘“ popsal elektrikář. „Já do práce teď nechodím, protože mám strach,“ dodává horník Martin Kremer, který na testování dorazil.

Zdraví se potkávali s nemocnými

Hygienici vysvětlili, že při nařizování testu a karantény musejí postupovat především podle zjištěných kontaktů. „V první fázi byli testováni lidé, kteří se nenacházeli na pracovištích, kde se vyskytovali delší dobu ti pozitivní, o kterých už jsme věděli. To bylo osm set lidí. Vytrasovala nám je šachta s pomocí čipů, které mají v lampách,“ vysvětlila ředitelka krajské hygieny Svrčilová.

„Na šachtě to mělo údajně fungovat tak, že havíři přišli na šichtu. Pozitivně testovaným řekli, ať jdou domů, a zbytek poslali na šachtu normálně fárat, i když prakticky s nimi pár dnů předtím byli,“ řekl starosta Orlové Miroslav Chlubna (NEZÁVISLÍ a Změna pro lidi).

V šachtě i v šatnách se lidé na sebe mačkají

„Funguje to tak, že přijdete do šachty a lidi se tam mačkají. Sto lidí se tam mačká na sebe, úplně těsně. A stojí tam ve frontě třeba dvacet minut. Pak jdou do šaten, tam se zase mačkají,“ popisuje elektrikář Petr Podzemný. „Podmínky jsou takové, že se koupeme všichni společně,“ dodal jeho kolega.

Na riziko v dolech upozorňovali i odboráři. Opoziční zastupitelé v Karviné psali hygienikům i premiérovi. „Na ta rizika nás upozornili horníci už v polovině března, v podstatě okamžitě, když začal platit nouzový stav,“ řekla opoziční zastupitelka Karviné Zuzana Klusová (Piráti).

Prolínání směn

Vedení OKD zpřísnilo hygienická opatření, zkrátilo směny a zavedlo třísměnný provoz, aby se horníci potkávali co nejméně. Ten ale trval jen do 19. dubna. „Nejdříve nám stáhli hodinu a za čtrnáct dnů se to zase vrátilo zpátky,“ řekl horník Martin Kremer s tím, že se čtyřsměnný provoz vrátil a směny se znovu prolínaly.

„V té době nedošlo k žádnému pozitivnímu nálezu nákazy u zaměstnanců. S návratem pendlerů do stavu pracovníků OKD však i přes třísměnný provoz začalo docházet ke zvýšení vzájemných kontaktů,“ vysvětluje mluvčí OKD.

„Hned od dalšího dne opět najeli pouze na třísměnný provoz. Zakázali jsme šachtě přesouvat havíře z jedné šachty na druhou, přijímat nové zaměstnance a nařídili jsme jim, aby měli povědomí o tom, kdo jim přichází na šachtu ze zahraničí,“ říká hygienička Svrčinová. OKD podle své mluvčí opatření neustále kontroluje a aktualizuje.

Nedostatek informací od vedení

První pozitivní test se u zaměstnance Dolu Darkov potvrdil 24. dubna. Původ nákazy se zjistit nepodařilo. Během května postupně přibývali další nemocní. Vedení OKD ale o nákaze samo neinformovalo. „Z vedení vám nikdo nic neřekne. Přijdu domů a moje partnerka mi z internetu říká, co se děje na šachtě. Tady to je fakt jako za komunistů, normálně zatloukat, zatloukat, ono to nějak vyhnije,“ stěžuje si elektrikář dolu Podzemný.

„O nákaze v OKD informovaly odborové svazy. OKD neinformovalo vůbec, web zel prázdnotou a žádné oficiální vyjádření nikde nebylo,“ potvrdila opoziční zastupitelka Karviné Zuzana Klusová (Piráti). Podle mluvčí ODK jsou ale zaměstnanci o aktuálním dění informováni prostřednictvím zástupců odborů, kteří jsou součástí krizového štábu. „O opatřeních proti šíření nemoci byli informováni také na internetu, letáky a nadřízenými techniky,“ dodala. 

Testování celé šachty až po týdnu

Nemocní horníci, kteří byli prakticky bez příznaků, ale chodili do práce. „Na dílnách už vím o dvou klucích, kteří byli nemocní. Byl jsem tam s nimi v úzkém kontaktu, chodili jsme vedle sebe, bavili jsme se,“ říká Podzemný. „Chtěl jsem jet za mamkou a ona říkala, ať tam nejezdím. Bráchovi v (automobilce, pozn. red.) Hyundai zakázali chodit do práce, protože má člena rodiny na Darkově,“ říká horník Martin Kremer. „Trénuju cyklistiku a rodiče mají strach posílat se mnou děti na trénink, protože jsem z Drakova,“ dodává Podzemný.

Mezitím přibyly pozitivní případy i z jiných pracovišť. „Měli třeba slabé potíže, takže jsme rozhodli během týdne, že se otestuje celá šachta,“ uvedla hygienička Svrčinová. Někteří horníci přišli už podruhé. „Neřekli nám, proč podruhé, asi protože se tady objevilo více pozitivních případů,“ řekl jeden z testovaných.

Provoz Dolu Darkov je od víkendu omezen na minimum. Horníci, kteří přijeli do práce, nesfárali, ale většinou se pouze nechali otestovat na koronavirus. „Teď není provoz vůbec žádný. V sobotu a v neděli ho zajišťuje jenom nějakých devadesát lidí,“ popisuje jeden z horníků.

Horníci v jednom autobusu

Celkově se nakonec analyzovalo asi dva a půl tisíce vzorků. V neděli 24. května večer bylo nemocných více než 150 zaměstnanců Dolu Darkov, přes padesát jejich příbuzných i šest polských pendlerů. Hygienici prověřovali další stovky kontaktů, kterým nařídili karanténu. Covid-19 zjistili u několika pracovníků sousedních dolů, kteří se s těmi z Darkova potkali v autobusu.

„To si musí řádně řešit vedení dolů a musí se z toho poučit, protože kdyby se ukázalo, že nejsou schopni to systémově nastavit tak, aby k šíření viru nedocházelo, tak může časem dojít k tomu, že se bude omezovat provoz v dolech,“ řekl epidemiolog Rastislav Maďar. Podle výkonného ředitele OKD Radima Tabáška je důl živý organismus a jeho zastavení je vždycky složitý proces.

Útlum těžby

V Polsku podle hejtmana Moravskoslezského kraje utlumili na minimum už čtyři až pět šachet. „V okamžiku, kdy by se otestovali všichni lidé z dolu, všechno se vyčistilo a vrátili se do práce pouze ti, kteří mají jistotu, že nebyli v kontaktu s nakaženým, tak si myslím, že by se to dalo jednoduše napravit, ale já bych nerad udílel knížecí rady,“ řekl hejtman Ivo Vondrák.

Vedení OKD v neděli 24. května potvrdilo, že těžba v Dole Darkov je přerušena a probíhají jen nezbytné práce. Není jasné, kdy se důl znovu rozjede.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...