Důl Darkov zastavil kvůli koronaviru těžbu. Stav nebezpečí hejtman nevyhlásil

Důl Darkov těžební společnosti OKD v Karviné byl kvůli hromadné nákaze covidem-19 odstaven z důlní těžby. Přešel na technologické minimum, odčerpává jen vodu a větrá. Po jednání krajského krizového štábu to v pondělí oznámil moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO). Důl podle něj nelze zavřít, to by znamenalo zavření celého OKD. Vzhledem k opatřením krajské hygienické stanice a zastavení těžby ale nepovažuje za nutné vyhlašovat stav nebezpečí. Ministerstvo financí pak bude zvažovat možnosti podpory OKD kvůli nákaze covidem-19 v Dole Darkov v Karviné, nejdřív ale chce podklady a přesné informace.

„Není důvod zavírat Karvinou,“ řekl hejtman novinářům. Hygienici přes víkend vytrasovali tisíc kontaktů nakažených, chytrá karanténa podle něj funguje. Krajská hygienička Pavla Svrčinová uvedla, že nikdo z nemocných nebyl hospitalizován a k dispozici je dost odběrových kapacit.

Testování v souvislosti s nákazou na Dole Darkov dosud odhalilo 239 nakažených covidem-19. Oproti neděli počet vzrostl o 27. V evidenci přibylo dvacet pozitivně testovaných zaměstnanců dolu a sedm jejich příbuzných. Čísla se ale podle hygieničky stále mění.

Kromě Dolu Darkov se nákaza objevila i u tří pracovníků z Dolu ČSM-Jih a jednoho z Dolu ČSA, všichni ale mají vazbu na Důl Darkov. „Jsou pod dohledem krajské hygienické stanice a zatím to nevypadá na to, že by bylo nezbytně nutné provádět jiná plošná opatření i v těchto dolech,“ řekl hejtman Ivo Vondrák.

Onemocnění bylo prokázáno i u šesti polských pendlerů a  čtyř pracovníků firem, které na šachtě například uklízejí nebo dělají servis. Všichni pozitivně testovaní zaměstnanci z jiných dolů měli vazby na pracovníky z Darkova, šlo o příbuzné nebo známé. 

Podle Pavly Svrčinové je většina nemocných z Darkova v produktivním věku od 25 do 55 let, průměrný věk nakažených je 47,8 roku. „Nechceme, aby se nám nákaza přenesla na citlivé skupiny, starší populaci a nemocné. Problém je opravdu hlavně v Karviné, skoro dvě stě lidí je z Karviné,“ doplnila. Podle ní by mohlo trvat tři až čtyři týdny, než se hygienikům podaří ohraničit ložisko nákazy, tedy dohledat všechny kontakty a nařídit karantény nebo provést jiná potřebná opatření. Hygienikům už se podařilo spojit se všemi nakaženými horníky, v předchozích dnech s tím měli problémy.

Hygienikům pomohlo, když jim OKD dalo data z GPS zabudovaných v lampách a bylo možné sledovat, kde se pracovníci v dole pohybovali, díky tomu mohli vytipovat nejrizikovější provozy.

Hygienici testovali i zaměstnance dodavatelských firem

Kvůli nákaze, která se v Dole Darkov začala šířit minulý týden, hygienici nejprve otestovali osm set zaměstnanců, s dalším plošným testováním začali v pátek. Odebírání vzorků skončilo  v pondělí odpoledne. S testováním pomáhaly i mobilní týmy vojáků. „Jednalo se o dosud nejrozsáhlejší akci tohoto druhu v České republice. Na přítomnost onemocnění covid-19 bylo otestováno celkem 2450 osob,“ řekl mluvčí moravskoslezské zdravotnické záchranné služby Lukáš Humpl. Všechny vzorky ještě nejsou vyhodnocené.

„Otestováno nakonec bylo více lidí, než jsme původně předpokládali, protože jsme ve větší míře přizvali i zaměstnance dodavatelských firem,“ řekla mluvčí OKD Naďa Chattová.

Provoz Dolu Darkov byl během víkendu omezen na nezbytné minimum a těžba tam byla přerušena. „V podzemí se pohybuje sto padesát zaměstnanců, kteří zajišťují bezpečný chod dolu. Takto fungujme od pátku, abychom dosáhli toho, aby se do práce vrátili jen zaměstnanci, kteří prošli testováním s negativním výsledkem,“ vysvětlil ředitel provozu OKD David Hájek. Kdy by mohla být v Dole Darkov v Karviné obnovena těžba, zatím není jasné. Pro firmu je prioritou zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

Pandemie dostala firmu do složité situace

Předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková uvedla, že pandemie ve spojení s velmi nízkými cenami uhlí dostala firmu do složité situace. „Spojili jsme se s naším akcionářem, abychom tuto situaci řešili, a věříme, že náš akcionář nenechá lidi v OKD na holičkách,“ uvedla Staňková. Vlastníkem OKD je prostřednictvím společnosti Prisko stát. OKD podle mluvčí nadále počítá s tím, že se bude těžba postupně utlumovat, ale uhlí se bude těžit minimálně do roku 2025.

Zvýšená bezpečnostní opatření platí v celém OKD, ale pro Důl Darkov jsou ještě přísnější. Zaměstnanci z Darkova se nepřesouvají na jiná pracoviště, z čtyřsměnného se tam přešlo na třísměnný provoz a firma zkrátila pracovní dobu, aby se horníci z jednotlivých směn nepotkávali. V dolech na Karvinsku pracuje celkem zhruba osm tisíc čtyři sta lidí.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v neděli oznámil, že na Karvinsku se v pondělí nezruší zákaz návštěv v nemocnicích a sociálních zařízeních a ani se tam nepovolí hromadné akce nad sto osob. 

Ministerstvo zváží možnost podpory OKD

Ministerstvo financí bude zvažovat možnosti podpory OKD kvůli nákaze covidem-19 v Dole Darkov v Karviné, nejdřív ale chce podklady a přesné informace. Jednou z možností může být podpora z programu COVID Plus, řekla na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Hygienici eviduji 239 nakažených v souvislosti s nákazou v dole.

Za půjčky v programu COVID Plus ručí Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), na záruky jsou vyčleněny čtyři miliardy korun. Firmy s více než 250 zaměstnanci a minimálně pětinovým podílem vývozu na loňských tržbách, včetně výrobních dodávek pro jiného exportéra, mohou získat půjčky od pěti milionů do dvou miliard korun. Maximální výše úvěru odpovídá 25 procentům ročního obratu společnosti. EGAP garantuje 80 procent jistiny.

„Někdy před vypuknutím pandemie společnost avizovala, že nebude potřebovat žádné peníze. Byla ze strany ministerstva upozorněna, že pokud by se to vyvinulo jiným způsobem, tak aby to dostatečně dopředu avizovala. V dubnu jsme dostali avízo, že ta potřeba od společnosti Prisko, která je stoprocentně vlastněna ministerstvem financí, existuje,“ řekla Schillerová.

„Chceme podklady, informace, přesně podložit, v čem je problém. Případně budeme zvažovat všechny možnosti, které by se daly využít, a samozřejmě případně i třeba využití jednoho z programů COVID Plus, který přímo cílí na velké společnosti,“ doplnila. Zátěž na státní rozpočet by podle ní měla být co nejmenší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...