Důl Darkov zastavil kvůli koronaviru těžbu. Stav nebezpečí hejtman nevyhlásil

Důl Darkov těžební společnosti OKD v Karviné byl kvůli hromadné nákaze covidem-19 odstaven z důlní těžby. Přešel na technologické minimum, odčerpává jen vodu a větrá. Po jednání krajského krizového štábu to v pondělí oznámil moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO). Důl podle něj nelze zavřít, to by znamenalo zavření celého OKD. Vzhledem k opatřením krajské hygienické stanice a zastavení těžby ale nepovažuje za nutné vyhlašovat stav nebezpečí. Ministerstvo financí pak bude zvažovat možnosti podpory OKD kvůli nákaze covidem-19 v Dole Darkov v Karviné, nejdřív ale chce podklady a přesné informace.

„Není důvod zavírat Karvinou,“ řekl hejtman novinářům. Hygienici přes víkend vytrasovali tisíc kontaktů nakažených, chytrá karanténa podle něj funguje. Krajská hygienička Pavla Svrčinová uvedla, že nikdo z nemocných nebyl hospitalizován a k dispozici je dost odběrových kapacit.

Testování v souvislosti s nákazou na Dole Darkov dosud odhalilo 239 nakažených covidem-19. Oproti neděli počet vzrostl o 27. V evidenci přibylo dvacet pozitivně testovaných zaměstnanců dolu a sedm jejich příbuzných. Čísla se ale podle hygieničky stále mění.

Kromě Dolu Darkov se nákaza objevila i u tří pracovníků z Dolu ČSM-Jih a jednoho z Dolu ČSA, všichni ale mají vazbu na Důl Darkov. „Jsou pod dohledem krajské hygienické stanice a zatím to nevypadá na to, že by bylo nezbytně nutné provádět jiná plošná opatření i v těchto dolech,“ řekl hejtman Ivo Vondrák.

Onemocnění bylo prokázáno i u šesti polských pendlerů a  čtyř pracovníků firem, které na šachtě například uklízejí nebo dělají servis. Všichni pozitivně testovaní zaměstnanci z jiných dolů měli vazby na pracovníky z Darkova, šlo o příbuzné nebo známé. 

Podle Pavly Svrčinové je většina nemocných z Darkova v produktivním věku od 25 do 55 let, průměrný věk nakažených je 47,8 roku. „Nechceme, aby se nám nákaza přenesla na citlivé skupiny, starší populaci a nemocné. Problém je opravdu hlavně v Karviné, skoro dvě stě lidí je z Karviné,“ doplnila. Podle ní by mohlo trvat tři až čtyři týdny, než se hygienikům podaří ohraničit ložisko nákazy, tedy dohledat všechny kontakty a nařídit karantény nebo provést jiná potřebná opatření. Hygienikům už se podařilo spojit se všemi nakaženými horníky, v předchozích dnech s tím měli problémy.

Hygienikům pomohlo, když jim OKD dalo data z GPS zabudovaných v lampách a bylo možné sledovat, kde se pracovníci v dole pohybovali, díky tomu mohli vytipovat nejrizikovější provozy.

Hygienici testovali i zaměstnance dodavatelských firem

Kvůli nákaze, která se v Dole Darkov začala šířit minulý týden, hygienici nejprve otestovali osm set zaměstnanců, s dalším plošným testováním začali v pátek. Odebírání vzorků skončilo  v pondělí odpoledne. S testováním pomáhaly i mobilní týmy vojáků. „Jednalo se o dosud nejrozsáhlejší akci tohoto druhu v České republice. Na přítomnost onemocnění covid-19 bylo otestováno celkem 2450 osob,“ řekl mluvčí moravskoslezské zdravotnické záchranné služby Lukáš Humpl. Všechny vzorky ještě nejsou vyhodnocené.

„Otestováno nakonec bylo více lidí, než jsme původně předpokládali, protože jsme ve větší míře přizvali i zaměstnance dodavatelských firem,“ řekla mluvčí OKD Naďa Chattová.

Provoz Dolu Darkov byl během víkendu omezen na nezbytné minimum a těžba tam byla přerušena. „V podzemí se pohybuje sto padesát zaměstnanců, kteří zajišťují bezpečný chod dolu. Takto fungujme od pátku, abychom dosáhli toho, aby se do práce vrátili jen zaměstnanci, kteří prošli testováním s negativním výsledkem,“ vysvětlil ředitel provozu OKD David Hájek. Kdy by mohla být v Dole Darkov v Karviné obnovena těžba, zatím není jasné. Pro firmu je prioritou zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

Pandemie dostala firmu do složité situace

Předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková uvedla, že pandemie ve spojení s velmi nízkými cenami uhlí dostala firmu do složité situace. „Spojili jsme se s naším akcionářem, abychom tuto situaci řešili, a věříme, že náš akcionář nenechá lidi v OKD na holičkách,“ uvedla Staňková. Vlastníkem OKD je prostřednictvím společnosti Prisko stát. OKD podle mluvčí nadále počítá s tím, že se bude těžba postupně utlumovat, ale uhlí se bude těžit minimálně do roku 2025.

Zvýšená bezpečnostní opatření platí v celém OKD, ale pro Důl Darkov jsou ještě přísnější. Zaměstnanci z Darkova se nepřesouvají na jiná pracoviště, z čtyřsměnného se tam přešlo na třísměnný provoz a firma zkrátila pracovní dobu, aby se horníci z jednotlivých směn nepotkávali. V dolech na Karvinsku pracuje celkem zhruba osm tisíc čtyři sta lidí.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v neděli oznámil, že na Karvinsku se v pondělí nezruší zákaz návštěv v nemocnicích a sociálních zařízeních a ani se tam nepovolí hromadné akce nad sto osob. 

Ministerstvo zváží možnost podpory OKD

Ministerstvo financí bude zvažovat možnosti podpory OKD kvůli nákaze covidem-19 v Dole Darkov v Karviné, nejdřív ale chce podklady a přesné informace. Jednou z možností může být podpora z programu COVID Plus, řekla na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Hygienici eviduji 239 nakažených v souvislosti s nákazou v dole.

Za půjčky v programu COVID Plus ručí Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), na záruky jsou vyčleněny čtyři miliardy korun. Firmy s více než 250 zaměstnanci a minimálně pětinovým podílem vývozu na loňských tržbách, včetně výrobních dodávek pro jiného exportéra, mohou získat půjčky od pěti milionů do dvou miliard korun. Maximální výše úvěru odpovídá 25 procentům ročního obratu společnosti. EGAP garantuje 80 procent jistiny.

„Někdy před vypuknutím pandemie společnost avizovala, že nebude potřebovat žádné peníze. Byla ze strany ministerstva upozorněna, že pokud by se to vyvinulo jiným způsobem, tak aby to dostatečně dopředu avizovala. V dubnu jsme dostali avízo, že ta potřeba od společnosti Prisko, která je stoprocentně vlastněna ministerstvem financí, existuje,“ řekla Schillerová.

„Chceme podklady, informace, přesně podložit, v čem je problém. Případně budeme zvažovat všechny možnosti, které by se daly využít, a samozřejmě případně i třeba využití jednoho z programů COVID Plus, který přímo cílí na velké společnosti,“ doplnila. Zátěž na státní rozpočet by podle ní měla být co nejmenší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poprvé po volbách zasedla tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sešla poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se mají zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po konci zasedání má večer následovat vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro hůř odměňované a státní službu růst tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent, a to od ledna, řekl před zasedáním předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
02:22Aktualizovánopřed 9 mminutami

Turek bude vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stane poslanec Motoristů Filip Turek, oznámil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Čestný prezident Motoristů už ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš se podle svých slov věcí nechce dál zabývat, vláda podle něj funguje a koaliční střet nelze očekávat.
01:02Aktualizovánopřed 48 mminutami

Babišův kabinet schválil zřízení vládní rady pro duševní zdraví

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost, kterým se stane místopředseda ANO a poslanec Robert Králíček. Vláda jmenovala i zmocněnce pro AI, jímž bude Lukáš Kačena. Filip Turek (za Motoristy) se stane zmocněncem pro Green Deal.
01:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
před 1 hhodinou

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 8 hhodinami
Načítání...