Na program na záchranu kultury většina umělců nedosáhne. V problémech jsou i úspěšné kapely

13 minut
Reportéři ČT: Zmařená kultura
Zdroj: ČT24

Kulturu tvrdě zasáhla koronavirová krize. Umělci a umělecké organizace v soukromém sektoru se mohou až do 18. září hlásit na ministerstvu průmyslu a obchodu o podporu v rámci programu Covid – kultura, na který vláda vyčlenila 900 milionů korun. Ačkoliv by velká část umělců a přidružených profesí finanční podporu uvítala, žádostí se zatím na ministerstvu sešlo pouze kolem stovky. Resort totiž podle uměleckých asociací nastavil podmínky pomoci tak, že na ni mnoho postižených nedosáhne. Situaci se věnovala Tereza Engelová z týmu Reportéři ČT.

Koronavirus a s ním spojená omezení ochromila mnoho odvětví. Kulturní sektor a na něj navázané profese jsou ale jedny z nejpostiženějších. Jejich činnost je totiž z velké části omezená dodnes a vyhlídky na zlepšení v nejbližší době nejsou.

„V naší branži je blbé to, že leden a únor jsou okurková sezona, žádné koncerty vlastně nehrajeme a má to tak většina kapel. Tohle (pandemie) přišlo v březnu. Leden, únor jsme nějak přežili a očekávali jsme, že se to v březnu začne zase rozjíždět… a nic. Stopka,“ říká hudební manažer Petr Blažek.

„Na nás se vztahovala veškerá opatření, takže jsme od února nemohli vyjet na zahraniční turné. Byl zákaz shromažďování, takže jsme ani nenatáčeli. Koncerty taky nebyly k nám. Činnost vlastně pomalinku začíná teprve teď, takže propad bez příjmů je půl roku,“ doplňuje violoncellistka Olga Bílková.

Ministerstva umělecký sektor neznají

Zatímco státní a příspěvkové organizace podpořilo ministerstvo kultury, na soukromý kulturní sektor se pomoc dlouho nevztahovala. Až 18. srpna vyhlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu program Covid – kultura. Podnikatele v kultuře chce podpořit částkou 900 milionů korun, přičemž maximální výše pomoci pro jeden subjekt je 5 milionů.

Dva týdny před uzávěrkou přihlášek se do programu kvalifikovala stovka zájemců a ti vyčerpají sotva šest procent vyčleněných finančních prostředků. „V tuto chvíli je 110 podaných žádostí. Pouze tři jsou zamítnuty, jsme na objemu více než 50 milionů korun, takže vyzývám všechny, co chtějí čerpat z podpory Kultura, aby tak učinili,“ uvedl pro Reportéry ČT ředitel odboru komunikace ministerstva průmyslu a obchodu Robin Čumpelík.

Zatímco ministerstvo věří, že většina zájemců čeká s přihláškami až na poslední chvíli, Reportéři ČT zjistili, že realita je jiná. Velká část uměleckých podnikatelů nemá šanci splnit podmínky, které resort pro dosažení pomoci stanovil, a dokonce na ně nedosáhnou ani ti umělci, kteří ministerstvům průmyslu a kultury pomáhali program připravit.

„Na přípravu programu Covid – kultura jsme s Českou obcí hudební spolupracovali v první fázi. Bohužel se program potom úplně změnil a stala se z něj úřednická verze, která s realitou nemá moc společného. To znamená, že ani já, ani většina mých kolegů, které znám, na něj nedosáhne,“ říká manažer Blažek.

„Od března jednáme s ministerstvy, s ministerstvem kultury, ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem financí a dalšími, ale uvědomujeme si, že stát tento sektor nezná a neví, jak jeho lidé žijí a jak si vydělávají,“ komentuje to předseda Svazu autorů a interpretů Jakub Nový.

Zástupce resortu průmyslu připouští, že sektor je pro něj nový. „Pro všechny je to nová situace, jak pro asociace, pro odbornou veřejnost, tak pro nás jako ministerstvo průmyslu a obchodu. Je důležité zmínit, že zkušenost s kulturou donedávna na ministerstvu průmyslu nebyla,“ říká ředitel odboru komunikace Robin Čumpelík.

Soukromý kulturní sektor totiž neřeší ministerstvo kultury, které má ostatní kulturní instituce na starost; ti, kteří si na sebe v kultuře vydělají, jsou podle zákona podnikatelé, a proto starost připadla na resort obchodu.

„Díky rozpočtovým pravidlům jsme schopni pokrývat jenom veřejnou kulturní ztrátu, takže na ministerstvo kultury se hlásí projekty, které jsou ztrátové a ministerstvo kultury je kryje jenom do výše ztráty,“ vysvětluje náměstek ministra kultury Milan Němeček. „V momentě, kdy projekt vykáže nějaký zisk, tak se prostě odvádí státu. Pro tenhle segment kultury, který teď společně řešíme, jsme doteď byli neužitečné, nepotřebné ministerstvo. Proto je ani neumíme nějak uchopit.“ 

„Nemáme zmařené náklady“

Výsledkem je situace, kdy ti, kteří za normálních okolností pomoc od státu nepotřebují, na ni v době krize nedosáhnou – například pražské divadlo La Fabrika. „Prostor vznikl ze soukromých zdrojů, bez pomoci státních institucí. Je tady jak kultura, tak komerční část, která kulturu trošku dotuje. Je to model, který za obvyklé situace pomoc od státu nepotřebuje,“ popisuje zástupce ředitele divadla La Fabrika Josef Balous.

Jenže ve chvíli, kdy se nehraje a komerční akce se zrušily, nemá divadlo z čeho provoz financovat. „V momentě, kdy byl program na podporu kultury vyhlášen, jsem volal na infolinku, jestli se nás to skutečně týká, protože divadla tam jsou uvedená jako jeden z potenciálních příjemců. Zjistil jsem, že se do toho prostě nevejdeme,“ pokračuje Balous.

Hlavním důvodem je, že Covid – kultura proplácí primárně takzvané zmařené náklady. Ministerstvo ale za zmařené náklady nepovažuje výpadek sezony, kdy se nehrálo, nevystupovalo a nepořádaly se výstavy, ale pouze dopředu vyplacené faktury, které jsou na základě smlouvy nevratné.

Tak ale řada institucí nefunguje. „Zmařené náklady uvést nemůžeme. Nekupujeme dopředu služby nebo servisy. Neplatíme dodavatele dopředu, protože my jsme ti, co produkují program, a náklady neseme rozprostřené celoročně,“ vysvětluje ředitel Centra moderního umění DOX Leoš Válka.

„Zmařené náklady mají promotéři, kteří připravovali velké festivaly a koncerty. Ale zmařené náklady nemají umělci, nemají technické firmy, protože máme náklady až ve chvíli, kdy na tu akci jedeme, ale máme spoustu smluv na festivaly, které neproběhly. Máme spíš zmařené příjmy než náklady,“ říká k tomu Jana Heřmánková z České obce hudební.

Ocitli jsme se na nule, říká Cais z Tata bojs

Na základě desítky umělců a institucí, které oslovili Reportéři ČT, se potvrzuje, že na podporu v rámci programu Covid – kultura dosáhnou především velké hudební festivaly. Ani k těm se ale dlouho očekávaná podpora zatím nedostala.

„Program byl hodně vymezen. My do něj snad spadáme, žádost podáme a doufáme, že nás někdo nevyřadí, ale taky to není jisté,“ říká pořadatel hudebních festivalů David Gaydečka.

„Díky tomu, že jedna agentura mě má jako jedinou osobu jako jednatele, tak jsem získal 44 500 korun. Mám čtyři děti, jsme šestičlenná rodina, a když to vydělíte, tak za šest měsíců děleno šesti členy je to 1200 korun na hlavu. Což nevím, jestli je legální, možná to ani není nějaké životní minimum, s kterým se tady smí žít,“ podotýká Gaydečka k dosavadní pomoci.

„Jestli si lidé myslí, že muzikanti mají pod matracemi nasyslené miliony korun, tak to si opravdu myslí špatně. Možná pět nebo deset lidí v republice to takhle má. Paradoxně je to těžší pro větší kapely. Zaprvé stojí hodně peněz, zadruhé jsou zvyklé na velké sály, které mají díky opatřením různá omezení,“ upozorňuje hudební manažer Blažek.

Například známá kapela Tata Bojs odehrála v loňském roce 65 koncertů, letos pouhých 11 a 10 jich má zatím před sebou. Jestli se nakonec uskuteční, ale nikdo neví. „Lidi si myslí, že rezervy u kapel, které jsou vidět v médiích, jsou obrovské, ale ono to tak nemusí nutně být,“ říká zpěvák a bubeník skupiny Tata Bojs Milan Cais.

„Rezerva nebyla tak velká, abychom vydrželi půl roku fungovat. Došli jsme do stadia, kdy jsme se ocitli na nule a museli jsme si půjčit peníze od kamarádů, abychom mohli poplatit všechny měsíční výdaje. Platíme si pronájem studia, zkušebnu, sklady, administrativu každý měsíc, máme produkční, která pro nás pracuje,“ vypočítává Milan Cais.

„Potřebujeme pomoc, abychom přežili zimu“

Na umělce jsou přitom navázány další profese. „Každý úspěšný interpret uživí přibližně 100 profesí, v tom jsou jak ti umělci, tak technické profese,“ říká místopředseda Svazu autorů a interpretů Jakub Nový.

„Určitě bychom potřebovali pomoc pro OSVČ, protože Pětadvacítka skončila v červnu. Od té doby se nic nestalo, naopak teď se začínají opět platit zálohy na sociální a zdravotní a daně a ti lidé, co jsou na volné noze, si hledají místa i v jiném sektoru, protože situace je pro ně neudržitelná,“ varuje Jakub Nový.

„Já mám okolo sebe dost lidí, kteří to zabalili a šli třeba pracovat do nějakého obchodu nebo dělat úplně jinou práci, než umí,“ souhlasí Milan Cais.

„Potřebovali bychom znát pravidla, za jakých se budou konat kulturní akce, a pomoc pro to, abychom přežili zimu. Musíme si uvědomit, že umělecké profese jsou často sezonní, a v hudbě zvlášť,“ zdůrazňuje Jakub Nový.

Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje další výzvy. „Dneska už je zřejmé, že velké akce nebudou, tak je potřeba zvolit jiný přístup. Musím říct, že to celé chystáme k tomu, abychom těch 900 milionů mohli posunout do dalších výzev a do delší časové osy,“ říká Čumpelík.

Podle zástupců kultury je ale pomoc od státu pomalá. „Všichni utrpěli. Apeloval bych na vládu, aby kroky řešila rychleji, pokud to bude možné. Chápu, že si nepředstaví, co ještě za škody přijde, ale myslím si, že je potřeba aktivní kontakt. Poslední dny se to zlepšuje, tak jestli u toho zůstane, třeba se z té propasti dostaneme,“ doufá Gaydečka.

Podle umělců je však budoucnost stále nejistá. „Teď se trošinku začíná koncertovat, ale jsou to všechno menší nebo omezené akce. A hlavně je pro nás nepříjemné, že není nikde světlo na konci tunelu. Pracujeme se vzdušnými zámky,“ uzavírá Milan Cais.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Proč býváme nemocní před dovolenou? Není to náhoda, říká expert

Po tvrdé práci – zasloužená dovolená. Jenže pak místo pohody přijde nemoc. Tělo využije příležitosti a vypne. Podle odborného asistenta katedry fyziologie z Univerzity Karlovy Petra Telenského za to může kombinace několika faktorů. Lidé často před odjezdem dohánějí resty, jsou ve stresu, nevyspalí a na cestách přicházejí do kontaktu s větším množstvím lidí, uvedl pro ČT. Pokud navíc míří do vzdálenějších oblastí, přidává se i změna denního režimu. Právě tato souhra okolností podle něj vede k tomu, že místo zaslouženého odpočinku skončíme v posteli s horečkou.
před 1 mminutou

Na víkend se oteplí a vyjasní, teploty se vrátí ke třiceti stupňům

Po deštivém konci pracovního týdne se o víkendu oteplí a vyjasní. Denní teploty se vrátí ke třiceti stupňům Celsia. Příliv teplého vzduchu vyvrcholí v pondělí, poté se opět mírně ochladí, vyplývá z předpovědi meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 2 hhodinami

Výborný a Pražák rozebírali, co znamená návrh rozpočtu EU pro farmáře

Evropská komise navrhla rozpočet na období mezi roky 2028 a 2034. Jeho podobu ve vztahu k farmářům v Událostech, komentářích rozebírali ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a člen sněmovního zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výborný v diskusi zdůraznil, že jde pouze o start procesu, v němž se bude teprve vyjednávat, ale myslí si, že rozpočet pro zemědělce by měl být stabilní. Podle Pražáka by při snížení objemu peněz pro sektor v něm současně mělo dojít k přehodnocení některých závazků, které EU nebude schopna v jejich nákladnosti kompenzovat.
před 2 hhodinami

Na Vsetínsku postaví fotbalové hřiště neobvyklá firma. Ředitelství silnic a dálnic

Ředitelství silnic a dálnic staví obvykle silnice, dálnice nebo mosty, ale v Jablůnce na Vsetínsku ho čeká nová zkušenost. Vybudovat fotbalové hřiště. Náhradou za to, které silničáři obci zabrali kvůli stavbě nové komunikace. Ke svému závazku se hlásí a počítají s částkou padesáti milionů korun. Za nový trávník, kabiny, tribunu, technický dozor i zaplacení specializovaných projektantů, kteří zvládnou sportovní projekt. Jablůnka by se tak měla v roce 2027 dočkat hned dvojí slávy. Nová silnice ji zbaví tisíců aut a její fotbalisté budou dávat góly zase na svém hřišti.
před 3 hhodinami

Zadrželi muže v kauze výhrůžek školám. Vyvolalo to napětí mezi Českem a Slovenskem

Společný policejní tým Česka, Slovenska a Ukrajiny zadržel v ukrajinském Dnipru jednoho Ukrajince v rámci vyšetřování bombových výhrůžek školám z loňského září. Informovala o tom slovenská policie, podle které razie začala ve středu ráno. Muž útočil v řadě států Evropy a s největší pravděpodobností byl financovaný z Ruska, uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Tuto skutečnost však slovenská policie zamlčela, což podle Denníku N zaskočilo české kriminalisty, kteří měli na vyšetřování dominantní podíl.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát bude nově reprezentovat jednotná vizuální identita

Vláda ve středu schválila novou vizuální identitou státních organizací. Nový jednotný styl má sloučit dosavadní různorodou škálu log a grafik. Podle podkladů pro jednání kabinetu má umožnit také lépe čelit podvodníkům, kteří se vydávají za představitele některé státní organizace, a přinést rovněž úspory oproti dosavadnímu stavu při obměně grafického stylu. Charakteristickým rysem bude bílá silueta českého lva na červeném pozadí. Cena metodiky a návrhu stylu se podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) vešla do tří milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jihozápad Česka zasáhly bouřky

Jihozápadní částí Česka začaly ve středu večer procházet bouřky. Okolo 21. hodiny Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) registroval nejsilněji bouřkovou aktivitu v Plzeňském kraji. Pro oblast Karlovarského a Plzeňského kraje a pro část Středočeského a Jihočeského kraje platila od 16:00 do 22:00 výstraha.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Musíme zůstat nekompromisní, říká o sankcích proti Rusku Lipavský

„Osmnáctý sankční balík potřebujeme. Je potřeba odblokovat slovenský postoj,“ komentoval vývoj kolem schvalování dalšího unijního balíku protiruských sankcí, které blokuje Bratislava, v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Zároveň podotkl, že věří tomu, že Evropská komise bude schopna domluvit se Spojenými státy výhodnou obchodní dohodu.
před 12 hhodinami
Načítání...