Nejhlouběji za sto let. Globální ekonomika letos kvůli viru klesne o šest procent, předpovídá OECD

Globální ekonomika letos klesne o šest procent, předpověděla v aktualizovaném výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V dobách vyjma světových válek by to znamenalo nejhlubší propad za posledních 100 let. Příští rok by mělo světové hospodářství, dostane-li svět pandemii pod kontrolu, vykázat růst. OECD jej odhaduje na 5,2 procenta. V případě, že se objeví druhá vlna pandemie, ale světová ekonomika letos klesne o 7,6 procenta a následující rok by vzrostla pouze o 2,8 procenta. Pro Českou ekonomiku OECD odhaduje na letošní rok pokles o 9,6 procenta, pro Slovensko pak o 9,3 procenta.

„Na konci roku 2021 převýší pokles tržeb jakoukoli předchozí krizi za posledních 100 let mimo válečné roky. Bude to mít vážné a dlouhodobé důsledky pro lidi, firmy i vlády,“ uvedla hlavní ekonomka OECD Laurence Booneová v úvodu k aktualizovanému výhledu.

Vlády vyzvala, aby neváhaly půjčovat na podporu nízkopříjmových pracovníků a na investice. „Je nutná mimořádně uvolněná měnová politika i vyšší zadlužení u veřejných financí, obojí bude tolerováno po dobu nízké hospodářské aktivity a inflace i vysoké nezaměstnanosti,“ řekla.

Booneová zdůraznila, že potenciální druhá vlna pandemie zvyšuje nejistotu, proto není vhodná doba na podněcování obchodního napětí. Vlády by podle ní měly spolupracovat na vývoji vakcíny.

„Pokud se ale virus do konce roku začne znovu šířit, očekáváme na rok 2020 pokles HDP o 13,2 procenta,“ uvádí OECD k vyhlídkám české ekonomiky. V případě Slovenska by příchod druhé vlny pandemie nemoci covid-19 znamenal, že ekonomika vykáže propad o více než 11 procent. Co se míry nezaměstnanosti týče, letos ji OECD v Česku odhaduje na 3,5 procenta, příští rok na 3,8 procenta. Pro Slovensko čeká letos nezaměstnanost 9,6 procenta a příští rok její pokles na 9,2 procenta.

Prognóza vývoje nezaměstnanosti pro Českou republiku překvapila Lukáše Kovandu z Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavního ekonoma Czech Fund. „To je sice mírně horší nebo stejný odhad, než jaký uvádějí ministerstvo financí (3,3 procenta) a Česká národní banka (3,5 procenta), ale zase příznivější prognóza, než jakou má Evropská komise (pět procent) či Mezinárodní měnový fond (7,5 procenta),“ napsal Kovanda.  

Hospodářství Spojených států letos podle OECD čeká pokles o 7,3 procenta, zatímco příští rok by mohlo růst tempem 4,1 procenta. V případě druhé koronavirové vlny by propad největší světové ekonomiky letos dosáhl 8,5 procenta, zatímco příští rok by ekonomika vzrostla o 1,9 procenta.

Nejhorší propad čeká Británii

Nejhorší propad ze zemí, které OECD zohlednila, letos patrně čeká Británii, a to o 11,5 procenta. Příští rok by měla britská ekonomika vykázat růst o devět procent. Podle horšího scénáře, tedy zakusí-li svět druhou vlnu šíření koronaviru, letos britské hospodářství klesne o 14 procent a v roce příštím vzroste o pět procent.

Německo by mělo zajistit, že banky budou mít dostatek kapitálu, pokud v největší evropské ekonomice nastane vlna bankrotů, poznamenala ekonomka OECD Isabell Koskeová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 4 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 6 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 16 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
19. 3. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
19. 3. 2026

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
19. 3. 2026Aktualizováno19. 3. 2026
Načítání...