Silničáři od příští stavební sezony změní recepturu betonu, kterou používají při stavbách dálnic. Důvodem jsou časté povrchové praskliny, do kterých se dostává voda. Povrch se tím znehodnocuje a vozovku je třeba vyspravovat. Nová receptura by to měla minimalizovat.
Tvrdnutí betonu netrvá jen několik hodin poté, co začne schnout. Materiál pracuje celé roky, zatímco po něm jezdí auta. „Právě tehdy je riziko vzniku prasklin největší,“ informoval redaktor ČT Jan Beránek.
Při stavbě dálnic se sice na samém konci procesu povrch budoucí vozovky postříká speciální látkou proti prasklinám, to však nestačí. Například na dálnici D5 se začaly dělat už po otevření v roce 1997 malé trhliny, které se za 20 let zvětšily natolik, že se beton začal lámat. Narušená vozovka se musí opravovat. Nejprve se praskliny zalévají asfaltem, časem se ale musí beton vyměnit úplně.
Popraskala i nová směs. Kvůli pokládce
Problémy jsou i na úplně nových úsecích. Prasklinky lze nalézt i u vloni položené části dálnice D1 u Přerova – a to se po ní ještě ani nejezdí. Právě na tomto úseku se přitom od loňska zkouší upravená směs betonu, která zraje pomaleji – tudíž by měla být méně náchylná k trhlinám.
Beton ale nyní popraskal jak v místech se starou, tak s novou recepturou. „Domníváme se, že problém byl na straně pokládky, tedy technologie, spíše než na straně nové receptury,“ sdělil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl.
„Právě tenhle případ podle odborníků ukazuje, že ani nová receptura nemusí být samospásná a že bude hodně záležet na tom, jak budou stavební firmy předepsanou technologii dodržovat,“ uzavřel redaktor Beránek.
