Výrazně vyšší zájem o službu v české armádě od zahájení války na Ukrajině potvrdily v sobotu armádní špičky na Dni pozemního vojska – Bahna 2022. Několikanásobně více lidí než v běžných letech se hlásí do aktivních záloh. Do bývalého vojenského újezdu Brdy u Strašic se v sobotu přišlo přes padesát tisíc lidí podívat na bojovou techniku a výcvik. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že Česko bude nadále pomáhat Ukrajině, například různými formami výcviků i posíláním vojenského materiálu.
Na Bahna 2022 zamířily tisíce lidí. Zájem o službu v armádě vzrostl
Černochová zdůraznila, že kvůli české pomoci Ukrajině v žádném případě není a nebude ohrožena obranyschopnost České republiky. „Děláme neustále revize, co máme v našich skladových zásobách a co bychom eventuálně ještě mohli poskytovat. Zároveň se do České republiky dostávají ještě další dodávky, které jsme se snažili vyjednávat prakticky ihned po vypuknutí válečného konfliktu. A od toho je také odvozené, jaká bude moci být naše další pomoc Ukrajině,“ uvedla. Konkrétní dodávky uvést nechtěla, stejně jako v minulých dnech.
Ministryně potvrdila, že je od zahájení konfliktu výrazně vyšší zájem o službu v armádě. „Chtěla bych za to všem moc poděkovat. Trochu si vyčítáme, že nejsme schopni všechny ty lidi 'prohnat' Vyškovem (vojenskou školou, pozn. red.) a zdravotnickými zařízeními, aby mohli být odvedeni do aktivních záloh, protože kapacity v těchto našich armádních zařízeních nebyly připravené na to, abychom to zvládli třeba během dvou měsíců,“ sdělila.
Podle ní má Vyškov ještě volné kapacity. Problémem jsou ale zdravotníci a lékaři ve vojenských zdravotnických zařízeních. Resort pracuje na rozšíření jejich kapacit, což ale zpozdila pandemie koronaviru. Ředitelé vojenských nemocnic nyní vědí, že prioritou je rekrutování vojáků, řekla.
Černochová je spokojená, že armáda má navýšený rozpočet na nábory, a to jak příslušníků aktivních záloh, tak profesionálních vojáků. „Chceme využít toho, že se zájem o službu v armádě zvětšil, a chceme tuto možnost využít tak, abychom stihli do roku 2030 naplnit náborové cíle,“ řekla. Armáda by za osm let chtěla mít třicet tisíc vojáků z povolání, dnes je jich mezi 27 a 28 tisíci, a deset tisíc příslušníků aktivních záloh. „Máme co dohánět, zejména u záloh toho máme ještě hodně před sebou,“ podotkla.
„Od zahájení agrese Ruska zájem o vstup do armády, do aktivních záloh i na dobrovolná cvičení enormně vrostl,“ potvrdil zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč. Armáda přijímá organizační opatření, aby nábory nezdržovala administrativou. Celý proces včetně lékařských prohlídek trvá dva měsíce. Sítem zdravotních prohlídek projde třicet procent zájemců, což je podle Hlaváče velmi dobré. Nejvíce chybí IT specialisté, řidiči i vojáci do bojových jednotek.
Také velitel pozemních sil Ladislav Jung řekl, že je motivace vojáků i uchazečů o službu daleko větší v době hrozby války, než když je mír. Bahna podle něj pomáhají náboru nových sil. „Potřebujeme personál rotovat. Není možné žít pouze z toho, co jsme nabrali před dvaceti lety, Musíme nábory zesílit,“ dodal. Náborová střediska v krajích budou posilována.
Dobrovolný výcvik středoškoláků
Rozpočet na nábory musel resort navýšit, protože výcvik jednoho vojáka včetně vybavení stojí kolem jednoho milionu korun. „Teď finance máme a nábor intenzivně probíhá, ale jeho první výsledky uvidíme někdy na podzim,“ řekla Černochová. Ministerstvo přemýšlí také o dobrovolném výcviku středoškoláků – v poskytování první pomoci, orientaci v terénu, topografii a dalším. „Nebojím se používat slovo 'branná výchova', ale moderní, bez ideologických kontextů, které byly v minulém režimu,“ dodala.
Podle ní resort pracuje i na takzvaném virtuálním náborovém centru, kde budou mít zájemci všechny informace pohromadě, což zajistí také rychlou reakci krajských vojenských velitelství. „Když mladí dřív neměli informace pod jednou střechou v moderní formě, tak to třeba po několika marných pokusech vzdali, nechceme o možné rekruty přicházet,“ řekla.
„Lidé chtějí pomáhat, roli hraje i sounáležitost s Českem, Evropou, se západním způsobem života,“ míní Černochová. Je potěšená, že spousta těch, kteří dříve neměli kladný vztah ke zbraním, přístup přehodnocuje. „Je to vidět i na Bahnech. Vidím tady víc mladých než v minulých letech, což je dobře. Je to tedy také skvělá náborová akce pro armádu,“ uvedla.
Studio ČT24: Den pozemního vojska – Bahna 2022 (zdroj: ČT24)
Ukázky současné techniky
Ministryně doufá, že se už příští rok budou na Bahnech prohánět nové bojové tanky Leopard. „Dělám pro to všechno,“ poznamenala. Celkem se v sobotu představilo 250 kusů techniky, šest set vojenských profesionálů a dvě stovky členů klubů vojenské historie. „Veřejnosti chceme (na Bahnech, pozn. red.) sdělovat, co a jak děláme, kam jdou daně poplatníků. Aby viděli, že slouží skutečně k jejich bezpečnosti a zajištění obrany Česka,“ uvedl Hlaváč. Podle něj je to pro pozemní síly největší akce pro veřejnost.
Podle Junga v sobotu lidé viděli dynamické i statické ukázky a téměř veškerou techniku, kterou má armáda aktuálně ve výzbroji. „Místo předvádění taktiky do větší hloubky jsme zvolili prezentaci jednotek přímo před věží, interakce s diváky je větší. Bahna jsou pro nás normální výcvik, udržujeme a zvyšujeme tady schopnosti našich jednotek“ uvedl.
Sobotní přehlídkou techniky pro veřejnost armáda ukončila týdenní cvičení na Rokycansku.
Diváci mohli vidět například dron Raven nebo vozidlo BVP-2. Letos se ale museli obejít bez stíhaček nebo slaňování z vrtulníku, a to kvůli příliš velké oblačnosti nad vojenským újezdem. Kromě armády předvedli svůj výcvik i příslušníci policie, hasičů nebo vězeňské služby.
Akce Bahna 2022 nabídla ukázky současné techniky (zdroj: ČT24)