Mrazivé počasí v Česku pomalu končí. Od středy se už budou denní teploty držet nad nulou

Zimní počasí bude pokračovat i v následujících dnech, mělo by však být výrazně tepleji. Výstraha před silným mrazem platí do pondělní půlnoci pro Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj. V pondělí večer a v první polovině noci tak mohou teploty klesat k minus třinácti stupňům, poté se začne oteplovat. V následujících dnech by se už denní teploty měly držet nad bodem mrazu.

Noční teploty se budou v Česku pohybovat od minus třinácti do minus tří stupňů. Nejtepleji má být v západní polovině republiky, naopak na východě mají být teploty nejnižší. Na řadě míst se očekává také sněžení. Při mrznoucích srážkách se může tvořit i ledovka. 

Rozdílné teploty budou v Česku také v úterý. Zatímco na Moravě se bude rtuť teploměru i nadále držet v minusových hodnotách –⁠ kolem minus jednoho stupně, v Čechách se může teplota dostat až na pět stupňů nad nulou. Přeháněk bude ubývat, na Moravě by mělo místy sněžit, v Čechách spíš pršet. 

Oteplování bude pokračovat i v následujících dnech. Ve středu, čtvrtek ani pátek by už denní teploty pod nulu klesnout neměly. Pohybovat se budou od nuly do plus osmi stupňů, noční ještě mohou klesat až k minus pěti. Vyšší teploty by pak měly převládat i o víkendu. 

Mrazivá noc v Česku

Noc na pondělí byla v Česku opět mrazivá, průměrná teplota klesla na minus 16,4 stupně Celsia, na Šumavě ale bylo místy i pod minus 30 stupňů. Nejchladněji bylo na stanici Kvilda-Perla, a to minus 31,4 stupně Cesla. 

Na šumavské Rokytské slati naměřili meteorologové minus 31,3 stupně a na Březníku minus 30,3 stupně. „Ale prakticky na území celého Jihočeského kraje se teploty pohybovaly od minus 15 do minus 20 stupňů Celsia,“ řekl Josef Slavík z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Na několika místech padlo dosavadní teplotní minimum pro 15. únor. Kromě Kvildy, kde měří teplotu 34 let, to bylo například také v Opavě, kde v noci bylo 22 stupňů pod nulou, čímž byl o jeden stupeň pokořen dosavadní rekord z půlky února 1911. Teplotu v Opavě přitom meteorologové zaznamenávají už 141 let.

Nový mrazový rekord pro tento den má i Rýmařov na Bruntálsku nebo Ostrava-Poruba. V Rýmařově rtuť v teploměru v noci klesla na minus 21 stupňů, zatímco dosavadním minimem pro 15. únor bylo minus 18,3 stupně z roku 1929. V Porubě bylo až minus 19,8 stupně, čímž padl rekord minus 12,7 stupně z roku 1985. Stanice v Porubě zaznamenává teplotu už více než půl století.

V pražském Klementinu je minimem pro 15. únor minus 18 stupňů Celsia z roku 1929. V noci ale v centru Prahy spadla teplota „jen“ na minus 11,9 stupně, takže klementinský rekord bez problémů odolal.

K minus 30 stupňům klesla teplota také v mrazové kotlině Jizerka v Jizerských horách. Jinde v Česku se ranní minima pohybovala nejčastěji mezi minus dvaceti a minus deseti stupni.

Mrazy na horách

V Královéhradeckém kraji bylo ráno také mrazivé, jasno nebo skoro jasno, místy mrznoucí mlhy nebo zataženo s nízkou oblačností. Teploty v 06:30 se pohybovaly mezi minus 13 až minus deseti stupni Celsia, na horách kolem minus 14 stupňů, místy spadly až pod minus 20 stupňů Celsia. V Adršpachu v okrese Náchod bylo podle meteorologů minus 25,6 stupně Celsia, v Broumově v okrese Náchod minus 23,7 stupně Celsia, ve Vrchlabí na Trutnovsku minus 22,6 stupně.

U hřebenové Luční boudy v Krkonoších v nadmořské výšce 1415 metrů bylo ráno zataženo, minus 14 stupňů Celsia a okolo 92 centimetrů sněhu. V Krkonoších nadále platí druhý stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné mezinárodní stupnice. Na hřebenech Krkonoš leží 80 až 130 centimetrů sněhu, více na některých závětrných svazích, žlabech a v odtrhových zónách, uvedla ráno na webu Horská služba Krkonoše.

„Sněhové profily vykazují slabou až střední stabilitu. Uvolnění laviny je možné hlavně při velkém dodatečném zatížení, a to zejména na strmých svazích většinou uvedených v lavinové předpovědi. Možnost samovolného uvolnění velmi velkých lavin se nepředpokládá,“ uvedla krkonošská horská služba.   

Chladné počasí zvýšilo spotřebu elektřiny na nový rekord

Česká elektrizační síť ráno kvůli mrazům překonala rekordní zatížení soustavy. Šlo o nejvyšší okamžitou spotřebu elektřiny v Česku vůbec, uvedla společnost ČEPS, která je výhradním provozovatelem přenosové soustavy.

Od pondělního rána  zaznamenala spotřebu na novém historickém maximu 12 226 megawatt. Stávající rekord z února 2018 tak překonala o více než 150 megawatt. „Vysoké zatížení elektrizační soustavy nastává vždy v zimě v pracovní dny a v období, kdy na území České republiky trvají celodenní mrazy,“ řekl ředitel sekce Dispečerské řízení společnosti ČEPS Miroslav Šula.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Přetížené linky, plné hotely. Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Podle agentury AP se cestující o nové letenky přetahují.
13:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jsme připraveni vyslat do Egypta repatriační lety pro Čechy v Izraeli, řekl Babiš

Česko je připraveno okamžitě vyslat repatriační lety do Egypta pro Čechy, kteří jsou v Izraeli. Přesunout by se museli autobusem, protože letecký prostor nad Izraelem je uzavřen, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle systému Drozd jsou v Izraeli stovky Čechů. O možnosti případných repatriací Čechů z Blízkého východu bude jednat Bezpečnostní rada státu, kterou premiér svolal na pondělní ráno. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) dodal, že postup koordinuje i se slovenskou vládou. Ministerstvo zahraničí doporučilo Čechům na Blízkém východě, aby se řídili doporučeními v daných zemích.
10:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Buď se režim do 48 hodin rozpadne, nebo gardy nastolí diktaturu, míní Macinka

Buď se íránský režim do 48 hodin rozpadne, nebo vedení převezmou tamní revoluční gardy a začne vojenská diktatura, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Buňky, které může mít Írán v západních zemích, se mohou podle něj probouzet. Česko okamžitě posílilo ostrahu určitých míst, dodal Macinka. Podle opozičního europoslance Alexandra Vondry (ODS) není budoucnost Íránu otázkou příštích 48 hodin a lidé mají šanci na změnu režimu.
14:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 14 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 19:58

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:31

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
včera v 07:30
Načítání...