Ministerstvo zdvojnásobí sumu na energetické úspory v domácnostech, do programu půjdou tři miliardy

Nahrávám video

Ministerstvo životního prostředí zdvojnásobí kvůli zájmu veřejnosti sumu určenou na podporu energetických úspor v nízkopříjmových domácnostech na tři miliardy korun. Přijímání žádostí odstartovalo 9. ledna, do současnosti jich úřad přijal 8306 za 951 milionů korun. Největší je zájem o dotace na výměnu oken. Průměrná výše dotace je 116 tisíc korun a 91 procent žádostí podali senioři. Data představil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který ministerstvo životního prostředí dočasně řídí.

Jako ministr práce a sociálních věcí Jurečka zmínil, že je lepší poskytnout nízkopříjmovým domácnostem peníze na úspory než vyplácet podporu na bydlení. Na příspěvek na bydlení ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo za prosinec miliardu korun, za celý rok to bylo miliard osm, konstatoval. 

„Stát podporuje to, aby lidé šetřili energie, aby šetřili výdaje na energie tím, že zateplí svůj dům nebo vymění okna a dveře, a nebudou tolik potřebovat státní sociální podporu a třeba nebudou muset žádat vůbec,“ uvedl Jurečka.

Největší zájem je o okna a dveře

Největší zájem je o nová okna a dveře. Následuje zateplení aspoň části fasády. Celkem může domácnost získat až 150 tisíc. Částky na jednotlivá opatření jsou stanovené paušálně – například na vstupní dveře činí 18 tisíc. 

Díky elektronizaci podávání a zpracování žádostí v těchto dnech Státní fond životního prostředí rozesílá žadatelům v takzvané Nové zelené úsporám Light první desítky milionů korun, řekl ředitel fondu Petr Valdman. Ušetřit na energiích tak podle něj budou moci lidé už v této topné sezoně. 

Průměrný věk žadatelů je podle ministerstva 72 let, nejstarší žadatelka pochází z Královéhradeckého kraje a je jí 96 let. Nejvíce žádostí přichází ze Středočeského a Moravskoslezského kraje, v přepočtu na počet obyvatel v regionech vedou Královéhradecký kraj a Vysočina.

Nahrávám video

Dotaci lze získat i zpětně

Na rozdíl od programu Nová zelená úsporám mohou žadatelé v tomto programu získat plnou podporu, nemusí tedy část projektu financovat z vlastních peněz. Navíc pokud byly stavební úpravy provedeny po 12. září 2022, mohou lidé zažádat o dotace i zpětně. V takovém případě musí doložit zprávu o realizovaném opatření a také fotodokumentaci.

O dotace se žádá elektronicky. Podle ministerstva potřebují zájemci doklad o vlastním bankovním účtu, formulář odborného posudku, fotodokumentaci stávajícího stavu a potvrzení prokazující čerpání důchodu či příspěvku na bydlení. S podáváním žádostí pomáhá poradenská síť podporovaná státem.

Ministerstvo hodlá letos podmínky dotací upravit a ještě víc je zpřístupnit nízkopříjmovým domácnostem. Ve hře tak jsou například půjčky nebo příspěvky na renovace starých a opuštěných budov, kdy by podpora v tomto případě mířila k mladým rodinám, které se rozhodly pro bydlení na venkově.

„Tomu zatím pracovně říkáme ,Oprav dům po babičce‘ – tedy takovým způsobem, kdy je nutná celková rekonstrukce,“ podotýká náměstek na ministerstvu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministerstvo se chystá spustit také program na výměnu starších kotlů. Nyní jedná o změně podmínek standardního programu Zelená úsporám pro bytové domy a společenství vlastníků bytových jednotek. Chce otevřít možnosti energetických úspor a instalací fotovoltaiky maximu domácností, zvažuje proto možnost kombinace dotací a nízkoúročených půjček. Novinky plánuje oznámit v polovině roku.

I když ceny plynu v posledních týdnech klesají, enormní navýšení cen v minulém roce podle Jurečky ukázalo, že je lepší být na nich nezávislý, investovat do úspor a alternativních zdrojů.

Program Nová zelená úsporám Light je financovaný z evropského modernizačního fondu, který čerpá z prodeje dvou procent celkového počtu emisních povolenek obchodovaných v EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 26 mminutami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 3 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 3 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 4 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.