Ministerstvo obrany slibuje lepší podporu veteránům z misí. Přidá také peníze na péči o válečné hroby

Nahrávám video

Lepší péči slibuje novodobým veteránům armádních misí ministerstvo obrany. Budou s nimi pracovat terénní pracovníci nově vytvořené agentury pro podporu válečných veteránů a pomáhat jim řešit praktické problémy, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ministerstvo také vyčlení více peněz na péči o válečné hroby a pietní místa, jejichž počet se nejspíše rozroste. Úřad chce zaevidovat hroby především z první světové války, o nichž dosud nevěděl.

Ředitel odboru pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany Robert Speychal uvedl, že terénní pracovníci agentury na podporu veteránů budou připraveni od začátku příštího roku. Zatím se jich připravuje prvních deset, další ještě přibudou. Celkově jich má do roku 2025 působit 42. 

Změnit způsob péče o novodobé veterány je podle ministryně Černochové nezbytné, protože jejich potřeby „jsou zcela rozdílné od potřeb veteránů druhoválečných“. Připomněla, že veteránů z druhé světové války ubývá, nyní jich je 85. „Naopak počet novodobých válečných veteránů prakticky každým dnem stoupá a nadále bude narůstat. Aktuálně jich evidujeme kolem 16 500,“ srovnala ministryně.

V nové agentuře budou podle ní působit především vojáci z povolání a samotní veteráni a spolupracovat s ní budou odborníci například na sociální problematiku. Agentura by měla fungovat na krajské úrovni, veteránům by měli pomoci například s hledáním práce nebo zprostředkováním právního, sociálního či finančního poradenství.

V krajích mají podle ministryně vzniknout také Centra péče a podpory pro válečné veterány, kromě pomoci v nich mají veteráni a jejich rodiny nalézt místo pro setkávání.

Na péči o hroby půjde více peněz

Kromě nové koncepce péče o novodobé veterány slibuje ministerstvo obrany, že se bude lépe starat také o památku padlých. Na válečné hroby a pietní místa půjde nově patnáct milionů korun oproti dosavadním dvanácti. Peníze ale také zřejmě půjdou na péči o větší množství hrobů. Ministerstvo ví o 37 966 válečných hrobů, ale existuje i velké množství dosud neevidovaných hrobů, především z první světové války.

„Vytváříme historicky první koncepci péče o válečné hroby tak, jak je to běžné ve vyspělých zemích,“ uvedla Černochová. Posouvá se podle ní do digitální sféry, v ideálním případě by podle ní jednou mělo být možné u každého místa dohledat informace přes QR kód.

Speychal se chce zaměřit také na silnější navázání zahraniční spolupráce při péči o válečné hroby a pietní místa v rámci takzvané pomníkové diplomacie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 34 mminutami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 9 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 9 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 16 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 17 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.