Maláčová chce na sociální služby půldruhé miliardy z rozpočtové rezervy, Schillerová je proti

2 minuty
Události ČT: Maláčová chce na sociální služby půldruhé miliardy z rozpočtové rezervy
Zdroj: ČT24

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se nedohodly, z čeho zaplatí krajům dvě miliardy za sociální služby, o které žádají. Maláčová pro ně chce z rozpočtové rezervy 1,5 miliardy korun, což je podle ní polovina celkové rezervy, šéfka státní kasy je ale proti a mluví o absurdním postupu. Podle ministryně práce naopak koaliční partner odmítá pomoci potřebným.

Svůj požadavek Maláčová v pondělí navrhne vládě. Hrozí totiž podle ní kolaps sociálních služeb. „Jinak lze peníze poslat z mandatorních výdajů, to ale povede k prohloubení rozpočtového schodku,“ uvedla s tím, že v ohrožení je deset tisíc pracovníků sociálních služeb.

Zbytek do požadovaných dvou miliard chce Maláčová pokrýt půlmiliardou z evropských fondů. Ministerstvo práce dál pošle ze svých úspor 200 milionů pro obce na sociální práci, 81 milionů na služby pro autisty a pacienty s roztroušenou sklerózou a 165 milionů na ohrožené děti.

„Nedopustím, aby sociální služby kolabovaly, aby ti nejpotřebnější byli bez péče a aby sociální služby musely v příštích měsících propustit až deset tisíc kvalifikovaných pracovníků. Myslím si, že paní ministryně financí si bere za rukojmí právě sociální pracovníky a ty nejohroženější z nás,“ řekla také Maláčová.

7 minut
Ministryně Maláčová požaduje 1,5 miliardy z rezervy rozpočtu
Zdroj: ČT24

Schillerová mluví o absurditě a neprofesionálním postupu

Podle Schillerové ale za sociální služby odpovídá MPSV a má je doplatit, její resort prý na přesun odpovědnosti nepřistoupí.

„Nerozumím, proč ministerstvo práce stále na sociální služby nevyužilo okamžitě disponibilní nároky z nespotřebovaných výdajů, které má v současnosti k dispozici v objemu 2,3 miliardy korun. Nejsou čerpány ani dlouhodobě nespotřebované nároky z minulých let na investiční programy ve výši tří miliard,“ sdělila Schillerová.

Dodala, že nápad na rozpouštění vládní rezervy je neopodstatněný, kabinet o něm nedebatoval a „sliby paní Maláčové nelze brát vážně“. Postup své vládní kolegyně považuje za neprofesionální a přenesení odpovědnosti na ministerstvo financí za absurdní.

„Na tyto pokusy o přenos zodpovědnosti nebudu přistupovat,“ řekla. Podle ní chybí analýza financování služeb, návrh systémového řešení či aktualizování ceny služeb pro klienty.

„Tři měsíce se točíme v kruhu“

V zákoně o státním rozpočtu na rok 2019 byla v kapitole Všeobecná pokladní správa schválena vládní rozpočtová rezerva 4,8 miliardy korun. Jak už ale dříve Maláčová řekla, nespotřebované výdaje už nemá, využívá je na navýšení příspěvků na péči či na informační systémy.

„Už se tři měsíce s dofinancováním sociálních služeb točíme v kruhu, mne to velmi mrzí, nechápu, proč náš koaliční partner odmítá pomoci těm nejpotřebnějším. Mrzí mne to s ohledem na fakt, že když se hledaly peníze pro kraje na silnice, našlo se řešení během několika dnů,“ uvedla Maláčová na adresu koaličního partnera. Podotkla, že Schillerová jí loni při skládání letošního rozpočtu slíbila, že další prostředky pošle.

Podle sociální statistické ročenky pracovalo v roce 2017 v sociálních službách téměř 97 tisíc lidí, kteří stáli za chodem azylových domů, denních stacionářů, domovů pro seniory, dětských center, nocleháren nebo chráněného bydlení.

Podle sociální statistické ročenky v roce 2017 bylo v provozu 3404 těchto zařízení, nabízela 81 503 lůžek. V pobytových domovech bylo na konci roku 2017 přes 76 100 lidí. Všech služeb využilo za rok 2017 přes 530 500 klientů.

Šéfka Asociace krajů chce využít ministerskou rezervu

Podle šéfky Asociace krajů ČR Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by bylo rychlejší, kdyby peníze poslalo ministerstvo práce ze svých rezerv, než kdyby je poskytoval státní rozpočet. Na jednání hejtmanů 11. června by už ráda informovala o výsledném řešení.

„Stále jsem toho názoru – a je k tomu přijaté i usnesení ve sněmovně – že by ministerstvo práce a sociálních věcí mělo využít k dofinancování sociálních služeb peněz ze své rezervy, kterou disponuje. Peníze by se tak dostaly k poskytovatelům sociálních služeb mnohem rychleji,“ řekla. 

O výši a způsobu uhrazení nároků krajů má vláda informovat podle rozhodnutí sněmovny z minulého týdne dolní parlamentní komoru v pátek. V úterý Maláčová ve sněmovně řekla, že kraje by mohly dostat peníze na dofinancování sociálních služeb 5. srpna, když patřičný návrh schválí vláda 10., nejpozději 17. června.

Filip: Doufám, že se dohodnou

Podle opozice by stát měl peníze poslat krajům k dalšímu přerozdělení nejpozději do poloviny června, jinak počátkem září hrozí kolaps sociálních služeb. Na sociální služby dostávají kraje na každý rok peníze od ministerstva práce. Původně pro letošek usilovaly o 20,38 miliardy korun, dostaly 15,12 miliardy. Vláda ale následně ještě schválila zvýšení platů a zvláštních příplatků. S výdaji na ně dotační suma nepočítala.

„Podle mě je to určitý projev arogance moci, protože pokud skutečně víme, že u sociálních služeb hrozí kolaps, tak říci, že na to peníze nejsou, to mi nepřijde korektní,“ uvedl k aktuálnímu sporu poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský. „Doufám, že se paní ministryně financí a práce a sociálních věcí sejdou a do pátku se dohodnou, myslím, že do pátku mají obě čas,“ dodal šéf komunistů Vojtěch Filip.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patřili zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, měli sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém vybral za adepty na ombudsmana Jaromíra Jirsu a právě Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 5 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 14 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 6 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami
Načítání...