Lidé volili vedení obcí a složení Senátu. Účast se blížila 40 procentům

Voliči v Česku dokončili hlasování o tom, kdo bude v příštích letech určovat chod jejich měst či vesnic. Na třetině území republiky pak lidé předurčili, kdo se stane jejich senátorem. Volební místnosti se uzavřely v sobotních 14 hodin.

On-line přenos

Volby 2018

  • 22:14

    Náš třídenní on-line přenos z průběhu komunálních a senátních voleb končí. Děkujeme za pozornost a přejeme hezký zbytek víkendu.

  • 21:52

    Mladou Boleslav povede čtyřčlenná koalice. Primátorské křeslo si udržel Nwelati z ODS – ČTĚTE VÍCE

  • 21:46

    V Karlových Varech asi vznikne koalice ANO, hnutí Karlovaráků a ODS. Strany začnou jednat o programu, řekla krajská předsedkyně ANO Jana Vildumetzová.

Poslední voliči měli šanci ovlivnit složení obecního zastupitelstva či Senátu ve dvě odpoledne. Úplné výsledky hlasování v obecních volbách budou známy zřejmě opět až v neděli ráno. Kompletní výsledky senátních voleb by mohly být k dispozici už během noci.

Volební účast v Česku se hodinu před uzavřením volebních místností pohybovala kolem 40 procent. Podle členů některých komisí ji táhnou dolů hlavně velká města.

Mezi jednotlivými městy a obcemi se ale účast liší, někde odvolilo téměř 80 procent lidí, naopak jinde přišlo odevzdat svůj hlas jen 15 procent voličů. Na některých místech byla podle odhadů krajských úřadů a volebních komisařů účast nižší než při předchozích prezidentských a komunálních volbách. 

Účast kolem 40 procent byla hodinu před koncem voleb například v Praze. Nejvyšší účast zaznamenali v Praze 4, Praze 6 a Praze 15, kde se dostala k 50 procentům. Ve většině oslovených městských částí přišlo volit více lidí než před čtyřmi lety.  V Jihomoravském kraji byla ke 13. hodině volební účast 51,66 procenta. Nejvíce voličů, 86,8 procenta, přišlo v obci Osiky a nejméně, 24,4 procenta, ve Višňové. V Brně byla ve stejnou dobu účast 47,29 procenta. Před čtyřmi lety přitom nebyla v krajském městě účast ani 39 procent.

V Jihlavě se účast nejčastěji pohybovala od necelých 30 po 40 procent. O něco větší zájem zaznamenala volební místnost v jihlavské části Henčov, kde přišlo odevzdat hlas 52 ze 122 zapsaných voličů, tedy 42,6 procenta. V části města Heroltice ale byla volební účast jen 27 procent. Větší zájem o volby měli lidé ve vesnicích, například v Račíně na Žďársku se 101 voliči byla do 13. hodiny účast 76 procent.

Průměrná volební účast v Ústeckém kraji je 37 procent. Například v Roudnici na Labem, kde se konají také senátní volby, je to 40 procent, ve Varnsdorfu na Děčínsku 38 procent a v Mostě 25 procent. Větší zájem o hlasování oproti jiným okresům byl na Lounsku. Například ve Zbrašíně přišlo 58 procent oprávněných voličů. 

Volební účast v Jihočeském kraji se pohybovala od 30 do 45 procent. V jednom píseckém okrsku, kde volí lidé s trvalým pobytem na radnici, byla těsně přes 20 procent, naopak v hasičské zbrojnici v Pořešíně na Českokrumlovsku byla přes 50 procent. Ve větších středočeských městech účast nepřesahuje 50 procent. Alespoň přes 40 procent se dostala v Benešově, Berouně, Nymburce a v Kolíně. Mladá Boleslav, Mělník a Rakovník hlásí shodně 37 procent a v Kladně přišlo odevzdat hlas 34 procent voličů.

V Libereckém kraji byla účast většinou kolem 30 až 40 procent. Na Jablonecku a Semilsku se volilo i do Senátu, zájem voličů o senátní volby byl ale většinou o nějaké procento nižší než o ty komunální. V Olomouckém kraji byla u komunálních voleb účast kolem 46 procent, u senátních v průměru 37 procent.

Také v Plzeňském kraji je zřejmě vyšší účast ve venkovských oblastech než v krajském městě. „Například na Klatovsku v okolí Sušice se účast pohybuje kolem 50 až 60 procent, někde až k 70 procentům, na Tachovsku byla kolem 50 procent,“ řekl Jan Nový z krajského úřadu. V Plzni se pohybovala účast jen mezi 30 až 40 procenty. V Moravskoslezském a Pardubickém kraji by se účast mohla pohybovat kolem 40 procent. „Účast táhnou dolů velká města,“ řekl Cyril Štangl z organizačního a právního odboru pardubického krajského úřadu.

Volební účast ve stotisícovém Hradci Králové byla v jednotlivých okrscích přibližně mezi 35 až 45 procenty, uvedl mluvčí radnice. Ve Zlíně to bylo zhruba 36 procent, v Uherském Hradišti 41 procent, v Luhačovicích 36 procent. Ve městech Karlovarského kraje odevzdala své hlasy asi třetina voličů. Výrazně vyšší byla účast v některých malých obcích.   

Ani v sobotu nemohli zvolit své zástupce lidé ze sedmnácti obcí, kde se nepodařilo úspěšně sestavit kandidátky. V těchto obcích se do čtyř měsíců budou muset konat dodatečné volby. Do té doby je budou řídit s omezenými kompetencemi správci ustavení ministerstvem vnitra. 

Volby narušilo zveřejnění odměny místostarosty

Komunální volby v obci Kukle na Svitavsku narušil incident, kdy někdo na obecní vývěsce zveřejnil nepravdivý údaj o výši mimořádné odměny pro místostarostu. Starosta se kvůli tomu obrátil na policii, která věc prověřuje jako přestupek proti občanskému soužití.

„Na vývěsce jsme to našli v pátek v 18 hodin. Mohlo to tam být i dříve,“ řekl starosta Vlastislav Cach. Záležitost podle něj mohla poškodit místostarostu i jeho hnutí. „Lidé chtěli, abychom to řešili,“ řekl starosta k tomu, proč se obrátil na policii. Na dokumentu na vývěsce byly podle Cacha zveřejněné i odměny ostatních zastupitelů, ale u místostarosty byl údaj nadhodnocený.

Rozhodovalo se i v referendech

Na devíti místech probíhaly souběžně s volbami ještě místní referenda. Nejčastěji se občané vyjadřovali k plánovaným stavbám – domů, veřejného bazénu nebo logistických center. V Liberci vyhlásili referendum hned o pěti tématech včetně nákupu zámku. Například v brněnském Novém Lískovci pak probíhalo naráz troje hlasování - volilo se do zastupitelstva, Senátu i rozhodovalo v referendu.

Místní referenda – na rozdíl od voleb – platí pouze když účast v nich dosáhne alespoň 35 procent. Závazná jsou, když konkrétní odpověď označí většina hlasujících v referendu a zároveň aspoň 25 procent všech voličů.

  • Brno-Nový Lískovec: referendum o výstavbě na Kamenném vrchu
  • Hronov: celkem tři témata - referendum o stavbě nového městského úřadu, prodej domu U Zeleného stromu a prodej objektu radnice
  • Liberec: celkem pět témat – bezplatná MHD pro děti a seniory, obnova amfiteátru v Lidových sadech, regulace hazardu, koupě zámku v centru, koupě hráze u Veseckého rybníka
  • Nové Město nad Metují: hlasování o podobě obchvatu
  • Poděbrady: referendum o stavbě bazénu a jejích podmínkách
  • Temelín: hlasování o výstavbě víceúčelové sportovní haly (zimní stadion)
  • Trubín: hlasování, zda se má obec připojit ke Královu Dvoru
  • Velký Beranov: soudně vyhlášené referendum o výstavbě logistického centra
  • Zdiby: referendum o stavbě logistického centra

Podezření na kupčení s hlasy

V pátek odevzdala svůj hlas třetina až pětina voličů, v některých menších obcích až polovina. Průběh hlasování je podle volebních komisařů a mluvčích samospráv klidný. Podle odhadů by se volební účast za první den mohla přibližovat volbám před čtyřmi lety. Jednotlivé volební komise hlásily účast nejčastěji kolem dvaceti až třiceti procent.

Na několika místech ale byla účast výrazně vyšší než obvykle. Například v Ústí nad Labem přišlo před čtyřmi lety jen 13 procent voličů, nyní se tam v pátek na hlasování stála fronta. Kvůli podezření na kupčení s hlasy na místo musela přijet policie.

Již v první půlhodině po otevření volebních místností je navštívili prezident republiky i předseda vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) s manželkou dorazili pár minut po druhé, v Průhonicích vybírali členy obecního zastupitelstva i senátora za benešovský obvod. Před půl třetí dorazil do školy na pražských Lužinách také prezident Miloš Zeman s manželkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...