Státní podnik Lesy České republiky odmítá v rámci církevních restitucí vydat přibližně 30 tisíc hektarů lesů, což je asi pětina ze všech 150 tisíc hektarů, o něž církve požádaly. Uvedl to generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. Podnik očekává, že o vydání sporných lesů se povedou soudní spory, některé případy již soudy řeší.
Největší část lesů, které státní podnik odmítl vydat, si nárokuje Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známá jako Řád německých rytířů. Mezi odmítnuté církve s velkými restitučními nároky dále patří Benediktinské opatství v Broumově, Cisterciácké opatství v Oseku a Kanonie premonstrátů Teplá.
Česká biskupská konference podle generálního sekretáře Tomáše Holuba rozhodnutí Lesů ČR respektuje, na druhou stranu je podle ní legitimní, že se církevní subjekty, kterých se odmítnutí lesů týká a které mají na celou věc jiný právní názor, obrátí se svými nároky na soud.
„Soudní řízení ale v konečném důsledku neprospěje ani jedné ze stran, neboť průtahy oddalují možnosti hospodařit a využívat výnosy, s nimiž se počítá v hospodářských plánech,“ uvedl Holub.
42 soudních sporů Lesů ČR v rámci církevních restitucí
V rámci církevních restitucí se Lesy ČR nyní účastní 42 soudních sporů. Ve 22 z nich podnik žaluje zástupce církví, u dalších 20 sporů jsou Lesy ČR na straně žalované. „Jedná se často o formální chyby v rozhodnutí o vydání pozemků či staveb nebo máme díky dokumentům pochybnosti o oprávněném nároku zástupců církví na požadovaný majetek,“ uvedl Szórád.
Podnik zatím uzavřel dohody s církvemi o vydání 74 347 hektarů, dalších 17 501 hektarů lesů církvím přiřkl ve správním řízení Státní pozemkový úřad.
„U dalších asi 30 tisíc hektarů se předpokládají kladná rozhodnutí o vydání,“ řekl Szórád. Největší vznesené nároky z tohoto objemu mají Cisterciácké opatství Vyšší Brod, Řád maltézských rytířů a vydán by měl být i rozsáhlý majetek po vratislavském arcibiskupství, který žádají arcibiskupství olomoucké a biskupství ostravsko-opavské.
Církve celkem od Lesů ČR žádají asi 150 tisíc hektarů, což je 12 procent jejich rozlohy
U vyšebrodských cisterciáků, maltézských rytířů i vratislavského panství Lesy ČR původně majetky odmítly vydat, ale Státní pozemkový úřad ve správním řízení rozhodl opačně. „Nechali jsme si ve všech případech vypracovat rešerši a ve všech případech jsme se rozhodli, že nemá smysl podstupovat soudní spor,“ uvedl Szórád s tím, že v rozhodnutí Státního pozemkového úřady byly pochybnosti Lesů ČR vysvětleny a vyvráceny.
Celkem Lesy ČR v rámci církevních restitucí evidují 2 250 výzev k vydání majetku. Zástupci církví a náboženských společností v nich požádali o vydání 48 943 pozemků a 1 392 staveb. Požadovaných asi 150 000 hektarů představuje kolem 12 procent z rozlohy Lesů ČR 1,3 milionu hektarů.
Do konce roku bude vyřízeno 95 procent žádostí o církevní restituce
Státní pozemkový úřad (SPÚ) vyřídí do konce letošního roku 95 procent všech žádostí církví o vydání majetku. V nedělních Otázkách Václava Moravce to slíbila ředitelka úřadu Svatava Maradová. Zbylých pět procent žádostí jsou podle ní buď případy komplikované, které se musely dlouho posuzovat kvůli oprávněnosti nároku, či takové žádosti, u kterých jde o velký rozsah majetku.
Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu ze srpna letošního roku nestihl SPÚ v zákonné lhůtě vyřídit 42 procent žádostí. Půlroční zákonná lhůta na uzavření dohody o vydání majetku je ale podle NKÚ krátká. Někteří zástupci církevních společností v minulosti uvedli, že stát s vydáváním majetku otálí, respektive zákonem danou lhůtu nedodržuje.
Podle Maradové ale žádná žaloba ze strany církve na úřad kvůli případné nečinnosti podána nebyla. Zda žaloby nebudou podány v příštím roce, nelze podle ní vyloučit, ale úřad se prý bude snažit maximum žádostí do konce roku vyřídit.
Nevyřízené žádosti se liší podle regionů
Nejvíce nevyřízených žádostí mají v krajích Olomouckém, Středočeském a Jihočeském. „Olomoucký kraj sice administruje 6476 pozemků, ty ale mohou ve výměře znamenat 20 tisíc hektarů. Na rozdíl od Královéhradeckého, který administruje větší množství pozemků, ale s daleko menší výměrou,“ vysvětlila ředitelka regionální rozdíly ve vyřizování žádostí.
Nevyloučila ale, že různou rychlost může způsobovat i jiný rytmus práce úředníků. Větší personální změny v jednotlivých krajích podle ní nyní nejsou vhodné.
