Lékař Hilšer potvrdil kandidaturu na prezidenta. Podpořilo ho 11 senátorů

Lékař a aktivista Marek Hilšer získal jedenáct senátorských podpisů. Otevřely mu cestu ke kandidatuře na Pražský hrad, kterou ve čtvrtek úspěšně se svým zmocněncem zaregistroval na ministerstvu vnitra. Přidal se tak k dalším sedmi uchazečům o post prezidenta, kteří mají podle dostupných informací zajištěné zákonem stanovené podpisy občanů, poslanců nebo senátorů.

Hilšer původně sháněl jen občanské podpisy. Získal jich ale pouze 43 850, což by ke kandidatuře nestačilo. Oslovil proto i senátory, aby podle něj snaha o získání podpisů nepřišla nazmar. Kandidaturu mu podepsali Václav Láska (za Zelené), Jan Žaloudík (za ČSSD), Ladislav Kos (nezařazený), Petr Orel (za lidovce a Zelené) nebo Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL).   

Kandidaturu Hilšer odůvodnil tím, že Česko potřebuje prezidenta, který bude ctít ústavu a bude jejím strážcem, bude stát pevně za veřejností, nebude loutkou milionářů a zákulisních hráčů. „Jsem přesvědčen o tom, že naše společnost potřebuje prezidenta, který bude stát za slabými, protože ti silní si vždy cestu najdou,“ poznamenal.

Prezident by podle něj měl mít i odvahu otevírat důležitá společenská témata. „V neposlední řadě potřebujeme prezidenta, který bude důstojnou reprezentací pro tuto zemi, který bude energický a odvážný,“ dodal. V případě zvolení na Hrad by usiloval o to, aby Česko zůstalo navázané na demokratické západoevropské země. Obává se monopolizace politické moci, zdůrazňoval by proto i důležitost občanské společnosti.

Narodil v roce 1976, v létě 1989 emigroval s rodiči do Španělska, zhruba po roce se ale rodina vrátila. Hilšer vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově, od roku 2007 pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. Lékařské fakultě UK. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.

Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti anexi Krymu Ruskem. Během loňské návštěvy čínského prezidenta v Praze protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně.

Marek Hilšer
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Hilšer by také rád otevíral debatu na téma zlepšení zdravotnictví a školství, které jsou podle něj v krizi. Vládu s komunisty považuje za nepřijatelnou a premiérem by podle něj neměl být člověk, u kterého je podezření ze spáchání podvodu.

Kandidáti mají čas do 7. listopadu

Termín na odevzdání kandidatury ministerstvu vnitra je do 7. listopadu. Dosud tak učinili bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, textař a podnikatel Michal Horáček, hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig, šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek a bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek.

Podle ministerstva podal kandidátní listinu s podporou poslanců i další kandidát, jeho jméno ale zatím není známé. V nejbližších dnech by se pak měli zaregistrovat i další kandidáti. Více než 50 000 podpisů má prezident Miloš Zeman. Podrobnosti chtějí jeho spolupracovníci sdělit na pondělní tiskové konferenci. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš chce kandidaturu odevzdat v pátek.

Dostatek senátorských podpisů deklaroval i bývalý šéf úřadu vlády Karel Štogl, o kandidatuře se chce rozhodnout na poslední chvíli. Podnikatel Vladimír Boštík má údajně více než 50 000 občanských podpisů, dosud ale ani nezaregistroval svůj volební účet u kontrolního úřadu.

  • Kdo může být zvolen prezidentem republiky?
    Prezidentem republiky může být zvolen český občan, který nejpozději druhý den volby prezidenta dosáhl věku alespoň 40 let a není omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.
  • Kdo je oprávněn navrhovat kandidáta na prezidenta republiky?
    Navrhovat kandidáta může každý český občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci občany České republiky oprávněnými volit. Navrhovat kandidáta je oprávněno také nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.
  • Kdy se bude konat volba prezidenta republiky?
    Předseda Senátu vyhlásil volbu prezidenta na 12. a 13. ledna 2018. Případné druhé kolo se bude konat 14 dnů po začátku prvního kola volby, tedy ve dnech 26. a 27. ledna 2018.
  • Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Unijní lídři budou na summitu v Bruselu rozhodovat o finanční podpoře Ukrajiny

Unijní prezidenti a premiéři budou ve čtvrtek na summitu Evropské unie v Bruselu jednat zejména o další finanční podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, o návrhu nového víceletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034, o dalším rozšiřování Unie, ale také o její konkurenceschopnosti v měnícím se světě. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš (ANO), půjde o jeho první summit od nedávného jmenování předsedou vlády. Vrcholné schůzky se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 11 mminutami

Víkend bude zatažený a mlhavý, maxima dosáhnou asi pěti stupňů

O nadcházejícím víkendu bude v Česku většinou zataženo, slunce se objeví jen ojediněle. Meteorologové očekávají mlhy a mrholení, někde mohou být i mrznoucí. Nejvyšší teploty se budou pohybovat kolem pěti stupňů Celsia, při malé oblačnosti i nepatrně výše, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 25 mminutami

Lidé uctí památku Václava Havla

Lidé si připomínají čtrnáct let od smrti bývalého prezidenta Václava Havla. Tradičně 18. prosince nosí květiny a svíčky k Havlově chalupě na Hrádečku. Jeho památku uctí i senátoři u jeho hrobu. Ředitel Knihovny Václava Havla pak na prvního českého prezidenta zavzpomíná společně s velvyslanci a velvyslankyněmi USA, Německa, Nizozemska, Slovenska a Kanady.
07:59Aktualizovánopřed 31 mminutami

Obce tlačí vyšší daní vlastníky k péči o chátrající nemovitosti

Některé obce se snaží působit na majitele objektů, které zatěžují společný prostor, zvýšením daně z nemovitostí. Cílem bylo přimět je k lepší péči o zanedbané budovy. S rozdílnými výsledky to zkusili v Kroměříži, ve Znojmě či v Žatci.
před 2 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trať mezi Berounem a Karlštejnem se dočkala modernizace

Na trati mezi Berounem a Karlštejnem skončila modernizace části koridoru z Prahy do Plzně. Práce na zhruba desetikilometrovém úseku trvaly přibližně dva roky a stály bezmála tři miliardy korun. Jezdilo se zde jen po jedné koleji a omezenou rychlostí. Stavbaři kompletně vyměnili železniční spodek i svršek, zmodernizovali nedaleký přejezd i nástupiště na zastávce Srbsko. Nároky se přitom ukázaly vyšší, než se zdálo podle projektu. Většina hlučných prací přitom probíhala v noci, což představovalo zátěž pro místní obyvatele. Navzdory komplikacím se rekonstrukci podařilo dokončit o osm měsíců dřív. Až zde bude v příštím roce uveden do provozu zabezpečovací systém ETCS, dočkají se cestující ve zmodernizovaném úseku rychlosti až kolem 140 kilometrů za hodinu.
před 12 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 13 hhodinami

Část předvánočních vlaků z Prahy už je plná. Dopravci přidávají místa

Některé z vlaků, které před Vánoci míří z Prahy na Moravu a dál do zahraničí, už jsou vyprodané. V dalších zbývají poslední volná místa, vyplývá z vyjádření oslovených železničních společností a jejich webových stránek. Většina dopravců v reakci na zvýšenou poptávku přidává v období od 19. prosince do Štědrého dne stovky až tisíce míst navíc. Rychle se plní i povánoční spoje, ve kterých se lidé budou vracet zpátky do metropole.
před 13 hhodinami
Načítání...