V nemocnicích je rekordní počet těžce nemocných s covidem-19, speciální péči potřebuje přes 1500 lidí. Roste také podíl pozitivních testů a zemí se dál šíří britská mutace viru. Jak se můžou nemocnice na podobnou situaci připravit? A jak se za rok změnil přístup doktorů a sester k léčbě nemoci? Na otázky odpovídal v pořadu Interview ČT24 Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kde loni izolovali první pozitivně testované pacienty v Česku.
Právě do péče lékařů ústecké nemocnice putovali první čeští pacienti s covidem-19. „Pověst, která virus předcházela, byla strašná. Lidé umírali po celém světě od Číny po Itálii, zdravotníci umírali. Obava tu byla,“ popsal své tehdejší pocity primář Pavel Dlouhý.
Prvního nakaženého do ústecké nemocnice transportovala sanitka s policejním doprovodem. „To opravdu byly scény jako z hororu. Dnes víme, že to žádná ebola není a že se toho tolik bát nemusíme. Nakažlivost je vyšší, ale je to infekce, se kterou jsme se naučili žít,“ uvedl lékař s tím, že dnes již zdravotníci používají ochranné prostředky zcela rutinně a postupy jsou zcela automatické.
Léčba se výrazně posunula, míní Dlouhý
Péče o pacienty se podle něj za rok zkušeností proměnila. S dalšími odborníky se podílel na dvou článcích, které se věnovaly právě léčbě nakažených. Mezi jejich vydáním uběhlo půl roku. „Samotného mě překvapilo, jak jsme článek museli naprosto zásadně přepracovat a co všechno jsme museli vyškrtat,“ svěřil se Dlouhý.
Jako příklad uvedl přípravek hydroxichlorochin, původně určený k léčbě malárie, který měl mít příznivý vliv na léčbu koronaviru. Užíval jej i americký prezident Donald Trump. Ukázalo se však, že nejen že nepomáhá, ale pacienti, kterým byl podán, měli horší prognózu a více umírali.
Dobře se podle Dlouhého naopak osvědčil remdesivir, který zkracuje délku hospitalizace, dexametazon zase jednoznačně snižuje smrtnost. „Máme také ředění krve. Jestliže pacient první den po příchodu do nemocnice dostane léky na ředění krve, riziko, že zemře, je o 34 procent nižší,“ popsal lékař.
Důležité je podle něj sdílet také dobré zprávy. Zásadnější než přijetí prvního nakaženého podle něj byl okamžik, kdy lékaři oznámili jeho vyléčení. „Mohli jsme národu říct tu zprávu, že se viru lze zbavit, že to dobře dopadne. Dnes máme podobné dobré zprávy, z covidu se vyléčilo už přes milion lidí,“ podotkl primář.
Významně se podle něj také zlepšila rychlost testování, před rokem čekali na výsledky svých pacientů lékaři až sedm dní. „Měli jsme plný barák pacientů, kteří nevěděli, co jim je, jestli mají chřipku, nebo covid,“ přiblížil Dlouhý, který do jediné tuzemské laboratoře volal o výsledky i o půlnoci. „Dnes máme mašinku, která to ví do hodiny.“
Přestože se péče výrazně posunula, na nemoc samotnou nebo její následky zemřelo v Česku už přes 20 tisíc lidí. Vysoký počet úmrtí je ale podle Dlouhého dán vysokým množstvím nakažených. Připomněl, že podle statistik zemře 1,7 procenta nakažených. „Jestliže se nakazí 10 tisíc lidí, tak zemře 170 lidí. Opravdu potřebujeme vlnu sklopit směrem dolů,“ uvedl Dlouhý.
Na zdravotníky dopadá nejen práce
Na zdravotníky, stejně jako na zbytek společnosti, dopadá únava a vyčerpání. „Nejsou vyčerpaní jen z práce samotné, která je nekonečná a dlouhá, ale také z toho, že nemají radosti z běžného života. Že nemohou po stovkách hodin přesčasů jít večer do kina nebo si dát drink v restauraci,“ popsal Dlouhý.
Přísná opatření se v tuto chvíli ale musela přijmout, protože počty jsou opravdu vysoké a zatížení nemocnic také, řekl primář. Nemocnicím se podle něj uleví před Vánoci, doufá ale i v pokles během léta. „Bohužel kvůli pomalému očkování bude určitě další vlna na podzim,“ míní Dlouhý.
Malé nemocnice jsou přeplněné, velké ale stále lůžka mohou navýšit
Lůžka podle něj lze ve zdravotnickém systému stále najít. Situace se ale velmi liší podle regionů a velikosti nemocnic. „Zatímco jsou malé okresní nemocnice na periferii zcela na hraně a zcela vyčerpané, jsou tady velké nemocnice, zejména fakultní, případně krajské, kde nepochybně kapacity uvolnit lze a kde je lůžek ještě dostatek,“ uvedl.
Zdravotnictví v republice je podle něj velmi robustní. Označil jako štěstí, že se nerealizoval záměr některých politiků na snížení počtu nemocnic. „Jinak bychom tady měli Bergamo už někdy v říjnu,“ uzavřel Dlouhý.
