Že se covid-19 v současnosti v Česku šíří jen pozvolna ve srovnání s minulým rokem a že nehrozí zaplnění nemocnic, považuje epidemiolog a předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek za důkaz přínosu očkování. Vakcinaci označil v Interview ČT24 za hlavní způsob, jak se před covidem chránit, plošné restrikce zaváděné vládou nepovažuje za účinné. Letos na podzim a v zimě by ale podle něj mohly šíření covidu-19 znesnadňovat i konkurenční viry, které se v minulé sezoně téměř neobjevily.
Koronavirus SARS-CoV2 zdaleka není jediným respiračním virem, kterým se lidé mohou nakazit, což by se podle epidemiologa Romana Chlíbka mohlo projevit i na tom, jak mohutně se koronavirus bude v příštích měsících šířit.
„Můžeme očekávat, že dochází k soutěživosti mezi koronavirem, chřipkovým virem a respiračním RS-virem. V letošní sezoně – na rozdíl od loňské – se už začínají plnit čekárny dětmi nemocnými RS viry, ale objevují se i chřipky. Koronavirus bude soutěžit s těmito dvěma viry, takže prostor nebude mít takový jako před rokem,“ předpokládá.
Nedomnívá se však, že lze nalézt jinou účinnou ochranu před nákazou covidem-19 než očkování. Za důkaz jeho vlivu považuje nynější epidemickou situaci oproti začátku října 2020. „Dochází k nárůstům, je to dlouhodobý stav, nicméně nárůsty jsou relativně pozvolné. Co je zásadní, jsou to nárůsty na základě testů příznakových s poměrně lehkým průběhem. Nedochází k eskalaci počtu osob s těžkým průběhem, hospitalizacemi a podobně. Situace je zcela rozdílná,“ srovnal.
Rezervy
V proočkovanosti jsou však v Česku stále rezervy, týká se to i starších lidí. Podle Chlíbka není očkováno patnáct procent seniorů nad 60 let. „Pokud se nezvedne proočkovanost osob starších 60 let, tak se začnou plnit nemocnice a jednotky intenzivní péče, i když si nemyslím, že to bude tak dramatické jako na jaře. Nicméně nárůst zátěže nemocnic, pokud se nic nestane s očkováním, tady bude,“ očekává. Čas očkovat se, než vypukne další vlna epidemie naplno, však podle něj ještě je.
Jsou ovšem i lidé, kteří se koronavirem nakazili, přestože očkováni jsou. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky představují asi pětinu případů. „To nastává u každého očkování, nemůže stoprocentně chránit všechny očkované jedince a je jasné, jak v populaci přibývá očkovaných, tak se musí objevovat i lidé, kteří, přestože jsou očkovaní, onemocní. Imunitní systém každého z nás může reagovat jinak a na silnou dávku si někdo vytvoří silnou a dlouhodobou ochranu a někdo má handicap imunitního systému,“ podotkl šéf vakcinologické společnosti.
V současnosti mohou v Česku dostat vakcínu lidé od věku 12 let. Evropská léková agentura posuzuje i očkování pro děti od pěti let. Zatím ho neschválila, ale až se tak stane, bude mnoho rodičů přemýšlet, zda je vhodné nechat své potomky očkovat. Podle Romana Chlíbka se nemusí u schválené vakcíny bát. Připomněl, že vakcíny proti některým nemocem dostávají děti již po dvou měsících života.
„Nemyslím si, že by někdy oficiální léková agentura schválila vakcínu pro dítě, kdyby měla podezření, že by mohla děti poškodit. Jakmile projde schvalovacím procesem pro tento věk, není důvod vyhýbat se této vakcíně,“ zdůraznil. Zároveň však ujistil, že cílem není očkovat proti covidu-19 plošně všechny děti. „Nebude to plošný přístup, že by úplně každé dítě starší pěti let mělo být očkováno. Bude to individuální zejména pro děti zdravotně znevýhodněné s rizikem závažného nebo frekventnějšího výskytu covidu,“ shrnul.
Posilující dávka
Postupně bude přibývat i lidí již očkovaných, kteří mají nárok na posilující dávku. Vláda stanovila, že přeočkování je možné s osmiměsíčním odstupem od poslední dávky, vakcinologická společnost podle jejího předsedy doporučí zkrácení rozestupu na šest měsíců. Zejména u starších a vážně nemocných lidí považuje Chlíbek další dávku za nutnou.
„I v Česku pozorujeme, že v čase klesla účinnost minimálně o třináct procent, pokud porovnáme 1. červenec letošního roku a konec září letošního roku. Ale stále se drží vysoká účinnost proti závažným formám. (…) Pokud bychom nezačali včas s přeočkováním, pravděpodobně by začala klesat účinnost i proti závažným formám a bez přeočkování by zejména starší lidé mohli znovu začít plnit nemocnice,“ míní.
Domnívá se, že očkování je to jediné, nač by se měla vláda soustředit. Za ideální by považoval, kdyby bylo očkováno přes 80 procent populace, minimálně 70 procent. V současnosti dostaly vakcínu zhruba dvě třetiny populace nad 16 let. Opakované zpřísňování jiných opatření nepovažuje Chlíbek za účinné.
„Myslím, že politici pochopili, že je to spíše cesta doporučení než jasně vydávaných striktních zákazů, které lidé nakonec nedodržují a jsou napadány i soudy,“ uvedl. Prostředky by měly spíše směřovat na očkovací kampaň a vyvracení mylných informací. „Jsem přesvědčen, že je řada lidí, kteří se nechali nachytat na fámy a nepodložené zprávy a pořád jim ještě věří. Věnoval bych se této skupině lidí,“ uvedl.
Za přínosné nepovažuje ani další plošné testování ve školách. „Myslím, že už kýžený efekt nepřinese. Plošně to neprobíhalo ani v dobách, kdy to bylo nejvíce potřeba. Teď bych spíš cílil na místa, kde je vyšší výskyt. Zrovna tak cílit na regiony, kde je kvůli proočkovanosti vyšší výskyt,“ podotkl.
Očkování propaguje Chlíbek i proto, že zatím neexistuje žádný účinný lék na covid-19. Připustil, že existují protilátkové přípravky, které jsou účinné zejména v počátcích nemoci. Náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Vašáková o nich v úterý řekla, že je může dostat každý nakažený ze skupin ohrožených vážným průběhem covidu. Podle Chlíbka mají však tyto léky jeden háček: „Ta léčba jenom mírní to, aby se nemoc nepřehoupla do nejzávažnějšího nebo smrtelného průběhu. Nicméně tyto léky covid vyléčit neumí. To je potřeba si uvědomit.“
