Vleklá sněmovní debata o obecném referendu se posunula o krůček vpřed. Členové ústavně právního výboru si totiž odhlasovali, že se nadále budou zabývat předlohou ČSSD. K té už totiž existuje celková úprava, na níž panuje v podstatě shoda mezi vládními ANO a ČSSD a opozičními Piráty. Podle šéfa SPD Tomia Okamury je však zmíněný návrh jen šarádou na občany. Právě SPD už loni předložila vlastní verzi, která se od zmiňovaného návrhu výrazně liší. Svůj zákon sepsali také komunisté.
Podle předsedkyně sněmovní ústavní komise Kateřiny Valachové (ČSSD) předpokládá kompromisní návrh, že bude k vyvolání referenda nutných minimálně 450 tisíc podpisů. V referendu by nebylo možné měnit ústavu ani hlasovat o vystoupení z EU nebo z NATO. Výsledek by pak byl závazný jen tehdy, pokud by na položenou otázku odpověděla kladně nejméně čtvrtina ze všech voličů, čili asi dva miliony obyvatel.
„Když se podíváme na ten kompromisní návrh ANO, ČSSD, Pirátů a KSČM, tak navrhují takové parametry, že referendum nebude nikdy uskutečnitelné. Je to taková šaráda na občany, aby se vlk nažral a koza zůstala celá,“ kritizoval v Událostech, komentářích Okamura.
Předseda SPD ve vysílání vysvětloval, že jsou u referenda důležité čtyři parametry: „Je to počet podpisů pro vyvolání referenda – v kompromisním návrhu je stanovena hranice 450 tisíc hlasů. Druhý parametr: jestli je závazné či nezávazné – tady je shoda na závazném, to je jediná shoda napříč. Třetím parametrem je šíře otázek – tady je zásadní neshoda s SPD a posledním parametrem je, zdali má být nějaké kvórum: a to oni si nastavili tak vysoko, že nikdy žádné referendum nebude platné.“
Podle představ SPD by stačilo k vyvolání referenda jen 100 tisíc podpisů a na rozdíl od zmiňovaného kompromisního návrhu by bylo možné hlasovat i o vystoupení z Evropské unie či Severoatlantické aliance.
Senátor Vystrčil: Pokud chce někdo odpoutat pozornost od vážných problémů, začne řešit referendum
I pokud by se nakonec podařilo ve sněmovně najít potřebných 120 hlasů pro změnu Ústavy, tak návrh čekají další komplikace v Senátu. Horní komora totiž byla už dříve k obecnému referendu velmi skeptická. Také Kateřina Valachová připouští, že bude velmi složité najít shodu se Senátem, sněmovna ho totiž v tomto případě nemůže přehlasovat jako u běžných zákonů.
Senátor a místopředseda ODS Miloš Vystrčil ostatně v Událostech, komentářích varoval, že bude postoj horní komory velmi opatrný: „Pokud přistoupíme na některé prvky přímé demokracie, tak to vždycky musí být doprovázeno dalšími změnami. Protože jinak by to mohlo rozložit náš poměrně dobře fungující systém zastupitelské demokracie.“
Postoj samotných občanských demokratů je pak ohledně referenda vysloveně vlažný: „Pokud chce někdo odpoutat pozornost od vážných problémů, tak například začne probírat věci, které se týkají obecného referenda. Ale kdybyste udělal v ČR anketu, kdo u nás cítí jako problém, že nemáme upraveno referendum, tak zjistíte, že nikdo – respektive to bude mít na 67. místě,“ tvrdí Vystrčil. Česko má podle něj úplně jiné problémy, jako je důchodová reforma či D1 a dopravní infrastruktura.
Komunisté chtějí, aby mohli lidé hlasovat o setrvání v EU
Ve sněmovně bude případné přijetí zákona zřejmě záviset na hlasech komunistů. Ti sice předložili svůj vlastní návrh, jsou ale ochotni diskutovat i o kompromisní předloze. Stanislav Grospič (KSČM) označil návrh ČSSD za nejméně propracovaný, komunisté se ale jeho přijetí nebrání – v lednu a v únoru prý bude čas na další jednání. „Připravíme své pozměňovací návrhy s cílem najít kompromis.“
Podle něj nebudou komunisté klást ultimativní požadavky. Chtějí ale, aby nebyl potřeba příliš vysoký počet podpisů pod peticí k vyvolání celostátního referenda a aby lidé mohli hlasovat například i o setrvání v Evropské unii. Právě v tomto bodě se neshodují s představami hnutí ANO či ČSSD.
„Stojíme o to, abychom hlasy i kolegů z komunistické strany získali… Jen potom se dá očekávat schválení referenda ve sněmovně,“ uvedla Kateřina Valachová (ČSSD).
