Dobrat se počtu lidí na veřejných demonstracích představuje obtížnou novinářskou disciplínu, při které některé z redakcí volí fixu a křížkování účastníků, jiné spoléhají na moderní sčítací aplikace. Tématu, které v Česku otevřely i kontroverze spojené s protesty proti nové ministryni spravedlnosti Marii Benešové, se věnoval nedělní Newsroom ČT24.
„Rozhlédl jsem se a vypadalo to, že na té ploše je milion, milion a půl lidí,“ prohlásil americký prezident Donald Trump krátce po své inauguraci na začátku roku 2017.
Na slavnostní ceremoniál ujmutí se úřadu se podle Trumpa přišlo podívat mnohem víc diváků, než kolik uváděla světová média, a tehdejší mluvčí Bílého domu Sean Spicer sděloval, že to byl dokonce „největší počet diváků, který kdy sledoval inauguraci.“
Americká i další média přitom tvrdila, že na akci bylo jen asi čtvrt milionu lidí a posléze se objevila i srovnání s ceremoniálem Trumpova předchůdce Baracka Obamy v roce 2009. Na něj přišlo podle odhadů 1,8 milionů osob, a právě to měl být vůbec největší dav, který se kdy ve washingtonském parku sešel.
Novináři přinesli i očividný důkaz: fotografii z obou událostí. Trump přesto dál obviňoval žurnalisty ze lži a média označoval jako zkorumpovaná a nepoctivá.
Spor o Benešovou
Inaugurace současné americké hlavy státu představuje jeden z nejsledovanějších případů posledních let, kdy novináři museli sečíst a odhadnout velikost davu. K jejich práci to ale patří mnohem častěji, v případě Česka se naposledy v tomto týdnu jednalo o protesty proti ministryni spravedlnosti Marii Benešové.
Dohady vzbudil právě počet demonstrantů uváděných v médiích. Jeden z fotografů Seznam zpráv totiž pořídil panoramatický snímek, který pohled na demonstrující náměstí zkresloval, proti čemuž se ohradily třeba Parlamentní listy.
„Na té fotce je chyba, za kterou může aplikace panorama, kterou používáte při focení širokého snímku. Já jsem tehdy poslal našeho fotografa znovu zpátky na věž, aby vyfotil snímek nový. Nebyl to žádný záměr, žádná snaha o manipulaci. Zároveň, když se podíváte na všechny ostatní snímky z demonstrace, tak je vidět, že náměstí bylo zaplněné, a náš odhad byl v pořádku,“ říká editor sociálních sítí Seznam zpráv Filip Vích.
Aplikace vs. fixa
Pro odhad počtu účastníků se podle Víchy snaží redakce pracovat s moderními technologiemi. „Využíváme aplikaci, kterou používali například kolegové v Denníku N během loňských velkých slovenských protestů, ale i kolegové ve Francii. Jmenuje se MapChecking,“ uvádí.
„Zadáte do mapy zhruba hustotu davu a označíte pomocí několika bodů, kde se ten dav nachází. Pomocí právě hustoty a odhadu, jestli je na jednom metru čtverečních od jednoho po zhruba osm lidí, vypočtete odhad, kolik lidí je na místě celkem,“ dodává.
V případě protestu proti ministryni spravedlnosti vycházela redakce asi z pětice snímků. Vždy jim v odhadování pomůže záběr celého náměstí ze shora. Nejvíc času zabere právě vyhledání vhodných fotografií pro analýzu. Jakmile mají možnost ze snímků odhadnout, kam až dav sahá, trvá celý proces jen několik minut.
Časově mnohem náročnější je další možná metoda – ruční počítání. To používají třeba v Českém rozhlase.
Jaký ze způsobů je přesnější? Jak jinak mohou novináři data získat? A jak pracuje s odhadem nositel Pulitzerovy ceny a odborník na sčítání davů Steve Doig? Víc v pořadu Newsroom ČT24:
