Knížecí les se proměnil v krajinnou památkovou zónu. Kladská se pyšní alpskou architekturou 24. 1. 2021 | Zdroj: ČT24, Národní památkový úřad, CHKO Slavkovský les, Wikipedia
Za zrozením Kladské na Chebsku stojí požár parní pily v roce 1875. Právě ten nastartoval novou výstavbu místních alpských domů. Klenotem zdejší přírody jsou pak vrchoviště a rašeliniště. V lesích se navíc potulují jeleni, loví rysi a nad hladinou rybníka létají černí čápi. Nevšední dřevěné domy alpsko-švýcarského typu, které lemují hlavní cestu, dohromady s přírodním bohatstvím Slavkovského lesa stojí od konce roku 2020 za vznikem krajinné památkové zóny.
Za zakladatele knížecí osady Kladská je považován kníže Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg, který sem nechal převézt areál alpských stavení z let 1877-1878, včetně zámečku ze švýcarské expozice, které zakoupil na národopisné výstavě ve Vídni
Péče o dřevěný zámek (na snímku) se ujal jeho syn Otto Sigismund, který budovu zdědil v roce 1893. V roce 1945, po druhé světové válce, připadl německý majetek státu. V současnosti budova slouží jako lovecký hotel
V sousedství osady se nachází Kladský rybník, který byl vybudován již v roce 1501. Ten se stal součástí národní přírodní rezervace Kladské rašeliny vyhlášené v roce 1933
Atraktivitu Kladské zvyšuje i blízkost lázeňských měst. Pouhých osm kilometrů zatáček a prudkého klesání dělí místo od Mariánských Lázní. Ještě o kousek blíže se nachází Lázně Kynžvart
Přírodní krásy může návštěvník objevovat na naučné stezce Kladská, která patří k nejstarším stezkám tohoto typu v tuzemsku. Vznikla již v roce 1977. Na dřevěných pochozech, které ukazují turistům směr, se nachází několik odpočívadel a zastavení
Jedním ze zastavení jsou sluneční hodiny. Zajímavostí je, že měření času je zde závislé na člověku, která se postaví na stanovené místo na datové desce. Stín, který tak člověk vrhá, poté ukazuje čas na oválném kolíkovém ciferníku
Čarověníku (na snímku jde o kulovitý tvar na stromě) se kdysi přisuzovala magická moc. Dle konkrétního regionu se věřilo, že přinášejí štěstí, nebo naopak smůlu. Dnes se ví, že jde o chomáčovitou znetvořeninu na dřevě, která je tvořena hustými větvičkami různého tvaru a zabarvení. Ty vznikají zpravidla onemocněním stromu
Kníže Otto byl velkým milovníkem přírody. Zároveň se zajímal o chov lesní zvěře. Díky jeho aktivitám se Kladská stala druhým největším revírem v Čechách. Parkové úpravy odrážely tehdy moderní duch romantismu
Mezi mokřady nechal vysázet solitérní stromy, z nichž některé mají cizokrajný charakter a ve výšce 820 metrů na mořem působí netradičně. V této přírodní rezervaci byl poprvé na našem území použit kultivar jedle stříbrno-šedé a unikátní smrky zlaté
Charakter nynějšího Slavkovského (knížecího) lesa je ale trochu jiný. Od vzniku CHKO v roce 1974 je les ponechán částečně vlastnímu osudu. Ochranáři se snaží do přírody co nejméně zasahovat. Z důvodu bezpečnosti jsou káceny pouze stromy v okolí pochozů a cest pro turisty
Naučnou stezku lemují informační cedule, které odkazují na přírodní rozmanitost okolí. Je možné zjistit jakým způsobem žijí zdejší rašeliniště, i jaké druhy flory a fauny se v oblasti vyskytují
Mimo běžné druhy, jako jsou jeleni, srnci nebo divoká prasata, se zde vyskytují jedinečné druhy zvěře. Patří mezi ně například datlík tříprstý, čolek horský, rys ostrovid nebo čáp černý. Tento plachý pták, který se skrývá v temných zákoutích lesa, na zimu odlétá až do střední a jižní Afriky
Nejrozsáhlejší část Kladského rašeliniště vegetací v létě připomíná severskou tajgu, podle toho si také vysloužila svůj název. Rašelina místy dosahuje až šestimetrové hloubky. Na některých místech je kvůli bezpečnosti a ochraně krajiny zakázáno opouštět vymezené trasy
Z pohledu turistů je v současnosti o místo zvýšený zájem. Uzavření veřejných prostor v době koronakrize vede do přírody stále více lidí. Mimo běžnou turistiku je Slavkovský les vyhledávaným cílem běžkařů
Kousek od zámečku se nachází výletní restaurace U Tetřeva. Ta je od osmdesátých let 19. století oblíbeným cílem lázeňských hostů
Stavby se vymykají zdejší architektuře řadou detailů, jako jsou původní řemeslné prvky. Mezi nimi jsou například okenní výplně s kruhovými tabulkami, vyřezávané sloupky a zábradlí, rámování oken či dřevěné šupiny pokrývající fasádu
Syn knížete Otta, princ Sigmund, nebyl pouze správcem lesů a usedlostí na Kladské, ale často vyjížděl do „kulturního“ světa. Účastnil se života ve Vídni, Drážďanech nebo Postupimi, které patřily k předním světovým metropolím své doby
Na jedné z cest se tak seznámil s pěvkyní drážďanské opery Friederike Hassow, kterou si i přes neurozený původ vzal za ženu. Friederike vyměnila divadelní svět za klid lesů na Kladské a doprovázela prince do konce jeho života. Po příchodu americké armády v roce 1945 odešla do Německa
Mimo samotného zámečku se v okolí nachází celá řada objektů. Původně sloužily jako správní budovy panství, ubytování pro zaměstnance či přístřeší pro lesníky. Po roce 1989 přešly některé objekty do soukromých rukou. Ty jsou upraveny na restaurační nebo ubytovací zařízení. V jednom z objektů dnes sídlí lesní správa
Krajinná památková zóna je specifickým typem chráněného území, které vykazuje jak přírodní, tak kulturně historické hodnoty, jejichž význam je pro vyhlášení ochrany daného území rozhodující. V Karlovarském kraji je nyní pět krajinných památkových zón, z nichž dvě jsou zapsány na seznamu UNESCO
