Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) předpovídá na středu výraznou aktivitu klíšťat. Konkrétně na stupni 9 z desetibodové stupnice, což znamená nejvyšší riziko. Známý přenašeč nebezpečné klíšťové encefalitidy nakazil v loňském roce 774 lidí, nejvíce za posledních osm let. Letos už Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal 38 nemocných. Lymeskou boreliózou se zatím nakazilo méně lidí než loni.
Klíšťata jsou na vrcholu aktivity, umocňují ji přemnožení hlodavci
Používat repelent, nevstupovat do listnatých a smíšených lesů mimo zpevněné cesty. Po návratu z přírody prohlédnout celé tělo – večer i následující ráno. Tak zní doporučení SZÚ v souvislosti s rizikem vysoké aktivity klíšťat. Poprvé v letošním roce vyhlásil ČHMÚ nejvyšší riziko, a to na středu 27. května.
„Jsou dva rozhodující faktory, které ovlivňují aktivitu klíšťat, teplota a vlhkost. Zatímco v případě teploty je rozhodující, když je dosaženo spodní hranice 10–12 stupňů Celsia, u vlhkosti platí přímá úměra, tedy čím vyšší vlhkost, tím vyšší aktivita klíšťat,“ popsal Jan Erhart z Biologického centra Akademie věd ČR.
Význam hlodavců
Podle něj jsou letos pro aktivitu klíšťat v Česku dobré podmínky. „Nesmíme zapomínat ani na význam hlodavců v přírodě, protože jsou hlavními hostiteli nižších vývojových stadií klíšťat, tedy larev a nymf. A pro hlodavce byl loňský rok mimořádně příznivý,“ vysvětlil.
K závažné nákaze klíšťovou encefalitidou stačí, když je infikované klíště přisáté dvě hodiny. Mezi hlavní příznaky patří v první fázi teploty s únavou, bolestmi hlavy, svalstva a malátností. Lze se ovšem nechat očkovat.
K přenosu lymeské boreliózy dochází až po delší době přisátí nakaženého klíštěte. Letos SZÚ registruje do 25. května celkově 499 případů nákazy. Za stejné období v loňském roce to bylo 618. „Poslední testování klíšťat proběhlo letos na nymfách nasbíraných v okolí Zlivi. Na borelie jich bylo pozitivních asi 25 procent, což je však číslo nevybočující z průměru,“ vyčíslil Erhart.
V případě boreliózy se do tří týdnů od přisátí klíštěte vytvoří v místě kousnutí zvětšující se zarudlá skvrna, která většinou v centru zbledne. Mezi další příznaky pak patří únava, horečky, bolesti hlavy, svalů i kloubů. Onemocnění se léčí pomocí antibiotik.
