Dělník Lukáš Komárek ze Starče na Třebíčsku přišel o práci poté, co si řekl o smlouvu na dobu neurčitou, přestože na ni měl nárok. Na svém právu trval před tuzemskými soudy, až mu po pěti letech dal za pravdu i ten ústavní, a dnes už bývalý zaměstnavatel Komárkovi uhradil ušlou mzdu za 70 měsíců, odstupné i soudní výlohy. A přestože se může jednat o extrémní příklad, u soudů končí i další případy, kdy se řeší oprávněnost výpovědi.
Soudní spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nejsou nijak neobvyklou záležitostí a důvody nemusí být komplikované. Stačí, když je zaměstnanec nespokojený s důvodem své výpovědi.
K soudům se nejčastěji dostávají případy, kdy firma jako důvod výpovědi uvede organizační změny. Tedy zruší již obsazené pozice a s pracovníkem se rozloučí proto, že je pro ni údajně nadbytečný.
Dalším důvodem výpovědi z práce, který lidé napadají u soudu, je porušování povinností ze strany pracovníka, třeba kvůli opakovaným pozdním příchodům. Příčinou výpovědi může být také nesplňování požadavků, například když by řidič z povolání mimo výkon práce přišel o řidičský průkaz. Hojně se jako důvod objevují i neuspokojivé pracovní výsledky.
Nezapomenout na důkazy
Advokáti nejčastěji radí, aby se pracovníci s firmou dohodli mimosoudně. Ve chvíli, kdy mají zaměstnanci pocit, že o práci přišli neprávem, se ale mohou samozřejmě bránit i soudní cestou. „Obrana spočívá ve dvou krocích. Zaměstnanec musí nejprve napsat zaměstnavateli, že trvá na tom, že jeho pracovní poměr trvá, že ta výpověď je neplatná. A potom musí nejpozději do dvou měsíců po ‚skončení' pracovního poměru podat výpověď k soudu,“ radí advokát Ondřej Preuss.
Ve sporu je potřeba doplnit důkazní materiál – například SMS zprávy, výpisy z telefonu nebo e-maily. „Záleží na soudu, jakým způsobem předložené důkazní návrhy vyhodnotí, jakým způsobem k nim bude přihlížet a zda je jako důkazy akceptuje. V naší praxi se setkáváme s tím, že e-mailovou i smskovou komunikaci soudy akceptují,“ říká advokát z kanceláře LP Legal Jan Bureš.
„Drtivá většina lidí do sporu ale nejde. I když jejich práva byla nebo mohla být porušena. Místo toho začnou znova a porušení svých práv neřeší,“ dodává advokát Luboš Kliment, který před českými soudy hájil zmíněného dělníka Lukáše Komárka.
Dělníka, který trval na svých právech, firma odškodnila
Komárkův případ, který se po letech soudních tahanic domohl odškodnění, patří k historicky rekordním odškodněním pro manuálně pracujícího zaměstnance. Za to, že dělníka firma MannHummel po dvou letech řetězení smluv na dobu určitou místo nabídky stálého zaměstnání přestala do práce pouštět, nyní získal více než milion korun.
Kvůli postupu firmy se Komárek na soud obrátil už před lety a po sérii sporů s různými výsledky se ho předloni zastala i vrcholná instance. Loni mu okresní soud v Třebíči přiznal nárok na výplatu dlužné mzdy. Nadnárodní firma rozsudky dlouho odmítala uznat, teď ale navrhla mimosoudní vyrovnání.
„Nastoupil nový jednatel, který inicioval ukončení probíhajícího soudního sporu a po vyjednávání se zaměstnancem došlo k uzavření dohody,“ řekl mluvčí firmy MannHummel Jiří Juránek. „S firmou jsme se dohodli na ukončení pracovního poměru a dnešním stažením žalob jsme za tím udělali definitivní tečku,“ doplnil Komárek.
Firma na výrobu filtrů mu v listopadu vyplatila ušlou mzdu za sedmdesát měsíců, odstupné a soudní výlohy. Devětatřicetiletý seřizovač se tak nakonec domohl víc než milionu korun. „V úterý už mi přišly peníze na účet. S manželkou jsme se dohodli, že pojedeme na dovolenou, ale hlavně taky musíme vyměnit dosluhující domácí vodárnu,“ plánuje nyní Komárek.
Po letech nejistoty si navíc může také znovu hledat nový stálý pracovní poměr. Kvůli běžící smlouvě v MannHummelu totiž roky chodil jen na brigády a krátkodobé přivýdělky. A i když se soudy zaměstnanců obvykle zastávají jako těch slabších, jen ojediněle se zaměstnanec dostane před soud kvůli sporu o výpověď s velkou korporací, jako tomu bylo v tomto případě.
Soudy musí posoudit i situaci, do které se bývalý zaměstnanec dostal
K Ústavnímu soudu se dostal i případ ředitelky mateřské školy v Hradci Králové, kterou radní v roce 2012 odvolali jen dva měsíce předtím, než by jí skončila řádná smlouva. Svůj krok radní vysvětlovali závažným porušením a neplněním pracovních povinností. Ředitelka podle nich neřešila včas šikanu jednoho z žáků.
„Nemohla jsem to řešit dřív, dokud jsem nedostala informace. Ty jsem skutečně neměla. Ani od učitelek, ani od rodičů,“ bránila se v roce 2012 Friedlová. A další roky před soudy svoje argumenty opakovala. Tvrdila také, že jí způsob ukončení pracovního poměru komplikoval hledání nové práce. Za pravdu jí dal soud teprve teď. „Bylo porušeno její právo na spravedlivý soudní proces,“ oznámil předseda senátu Ústavního soudu Jiří Zemánek.
Podle Ústavního soudu nevzaly soudy nižší instance v potaz právě to, do jak tíživé životní situace se Friedlová dostala. Posuzovaly pouze to, že funkci opustila dva měsíce před skončením pracovního poměru. Jenže Friedlová byla odvolána z důvodu neplnění svých povinností. Proto jí nevyplácel úřad dávky a ztížila se jí i možnost najít další zaměstnání. Ze školství tak musela odejít. Právě to mají soudy znovu zvážit.
