Kdo byl v Rakousku či Chorvatsku více než den a není očkován, musí nově po návratu do izolace

Kdo není očkován proti covidu-19 nebo nemoc v posledních měsících neprodělal a strávil déle než den v Rakousku, musí od pondělí po návratu do Česka nejméně na pět dní do karantény. Totéž s půldenním limitem nově platí o Chorvatsku a Irsku. Všechny tři země se v nové verzi cestovatelského semaforu přesunuly do kategorie zemí s vysokým rizikem nákazy koronavirem. Ze sousedních zemí je již déle považováno za vysoce rizikové i Německo. Slovensko a Polsko jsou na tom lépe, karanténa po návratu není potřeba.

Přeřazení Rakouska a Chorvatska mezi červené země oznámilo ministerstvo zdravotnictví v pátek, účinné je jeho rozhodnutí od pondělí. Znamená to, že kdo není proti covidu-19 plně očkován – přičemž je potřeba, aby od poslední dávky uplynuly nejméně dva týdny – ani nemoc v posledních 180 dnech neměl, musí po příjezdu zůstat v samoizolaci a nejdříve pátý den po příjezdu jít na PCR test. Karanténa pak ještě pokračuje až do vyhodnocení testu.

Kdo přijíždí veřejnou dopravou, musí navíc podstoupit ještě jeden test již před příjezdem do Česka. V tom případě ale stačí antigenní test. Dopravci mají povinnost zkontrolovat, zda cestující mají test a vyplnili příjezdový formulář, a cestující, kteří tak neučinili, nepřepravit.

Povinnost se sice vztahuje na neočkované, respektive lidi, kteří covid-19 v posledních měsících neprodělali, má však výjimky. V prvé řadě se netýká nikoho, kdo byl v zemi s vysokým rizikem nákazy koronavirem méně než dvanáct hodin, v případě Rakouska 24 hodin. Karanténa tedy nehrozí například lidem, kteří vyjedou přes hranice na nákup nebo na výletě na Šumavě nakrátko vstoupí do Rakouska. Karanténa nehrozí ani po tranzitu vysoce rizikovou zemí.

Výjimku mají také děti do šesti let, nezletilé osoby s poruchou intelektu nebo poruchou autistického spektra. Povinnosti, které stanovilo ministerstvo zdravotnictví svým ochranným opatřením, neplatí ani pro přeshraniční pracovníky, žáky a studenty a některé další skupiny. 

Mapa Evropy, která vychází z počtu nakažených vzhledem k množství obyvatel, po prázdninách začala významně červenat. Karanténu vyžadují české úřady po návratu z většiny zemí. Mezi státy s nízkou mírou rizika zůstaly v Evropě už jenom Polsko, Maďarsko a Vatikán. Za středně rizikové považují úřady Slovensko, Andorru, Lucembursko, Itálii, San Marino, Maltu Dánsko, Švédsko, Finsko, Lotyšsko, Rumunsko a také Kanárské ostrovy (nikoli však zbytek Španělska) a Madeiru (nikoli zbytek Portugalska). Při návratu ze zemí s nízkým a středním rizikem nákazy je potřeba vyplnit příjezdový formulář a neočkovaní musí po příjezdu na test, nemusí však do karantény.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 1 hhodinou

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 9 hhodinami

Pavel potvrdil, že podá kompetenční žalobu, pokud mu vláda zamezí v účasti na summitu NATO

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.
před 10 hhodinami

Sudetští Němci s Wintonovými dětmi uctili oběti holocaustu

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Němečtí poslanci schválili stavbu vysokorychlostní trati Drážďany–Praha

Němečtí poslanci jednomyslně schválili záměr na výstavbu vysokorychlostní trati mezi Drážďany a Prahou včetně takzvaného Krušnohorského tunelu. Německé ministerstvo dopravy předložilo Spolkovému sněmu plány letos v únoru. Uvedlo tehdy, že po schválení nebude nic bránit podpisu smlouvy s Českem.
před 10 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
před 10 hhodinami

Po napadení u školy v Pardubicích zemřela studentka. Podezřelého policie zadržela

U Střední průmyslové školy chemické v Poděbradské ulici v Pardubicích došlo podle policie ke konfliktu mezi dvěma mladými lidmi. Jedna z osob byla v kritickém stavu převezena do nemocnice, druhá byla zadržena. Policejní mluvčí Markéta Janovská později ČT sdělila, že napadená osoba svým zraněním podlehla. Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (3PK) je obětí studentka, důvodem byly osobní problémy ve vztahu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...