Kdo byl v Rakousku či Chorvatsku více než den a není očkován, musí nově po návratu do izolace

Kdo není očkován proti covidu-19 nebo nemoc v posledních měsících neprodělal a strávil déle než den v Rakousku, musí od pondělí po návratu do Česka nejméně na pět dní do karantény. Totéž s půldenním limitem nově platí o Chorvatsku a Irsku. Všechny tři země se v nové verzi cestovatelského semaforu přesunuly do kategorie zemí s vysokým rizikem nákazy koronavirem. Ze sousedních zemí je již déle považováno za vysoce rizikové i Německo. Slovensko a Polsko jsou na tom lépe, karanténa po návratu není potřeba.

Přeřazení Rakouska a Chorvatska mezi červené země oznámilo ministerstvo zdravotnictví v pátek, účinné je jeho rozhodnutí od pondělí. Znamená to, že kdo není proti covidu-19 plně očkován – přičemž je potřeba, aby od poslední dávky uplynuly nejméně dva týdny – ani nemoc v posledních 180 dnech neměl, musí po příjezdu zůstat v samoizolaci a nejdříve pátý den po příjezdu jít na PCR test. Karanténa pak ještě pokračuje až do vyhodnocení testu.

Kdo přijíždí veřejnou dopravou, musí navíc podstoupit ještě jeden test již před příjezdem do Česka. V tom případě ale stačí antigenní test. Dopravci mají povinnost zkontrolovat, zda cestující mají test a vyplnili příjezdový formulář, a cestující, kteří tak neučinili, nepřepravit.

Povinnost se sice vztahuje na neočkované, respektive lidi, kteří covid-19 v posledních měsících neprodělali, má však výjimky. V prvé řadě se netýká nikoho, kdo byl v zemi s vysokým rizikem nákazy koronavirem méně než dvanáct hodin, v případě Rakouska 24 hodin. Karanténa tedy nehrozí například lidem, kteří vyjedou přes hranice na nákup nebo na výletě na Šumavě nakrátko vstoupí do Rakouska. Karanténa nehrozí ani po tranzitu vysoce rizikovou zemí.

Výjimku mají také děti do šesti let, nezletilé osoby s poruchou intelektu nebo poruchou autistického spektra. Povinnosti, které stanovilo ministerstvo zdravotnictví svým ochranným opatřením, neplatí ani pro přeshraniční pracovníky, žáky a studenty a některé další skupiny. 

Mapa Evropy, která vychází z počtu nakažených vzhledem k množství obyvatel, po prázdninách začala významně červenat. Karanténu vyžadují české úřady po návratu z většiny zemí. Mezi státy s nízkou mírou rizika zůstaly v Evropě už jenom Polsko, Maďarsko a Vatikán. Za středně rizikové považují úřady Slovensko, Andorru, Lucembursko, Itálii, San Marino, Maltu Dánsko, Švédsko, Finsko, Lotyšsko, Rumunsko a také Kanárské ostrovy (nikoli však zbytek Španělska) a Madeiru (nikoli zbytek Portugalska). Při návratu ze zemí s nízkým a středním rizikem nákazy je potřeba vyplnit příjezdový formulář a neočkovaní musí po příjezdu na test, nemusí však do karantény.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
12:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 2 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 6 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 9 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 14 hhodinami
Načítání...