Kdo byl v Rakousku či Chorvatsku více než den a není očkován, musí nově po návratu do izolace

Kdo není očkován proti covidu-19 nebo nemoc v posledních měsících neprodělal a strávil déle než den v Rakousku, musí od pondělí po návratu do Česka nejméně na pět dní do karantény. Totéž s půldenním limitem nově platí o Chorvatsku a Irsku. Všechny tři země se v nové verzi cestovatelského semaforu přesunuly do kategorie zemí s vysokým rizikem nákazy koronavirem. Ze sousedních zemí je již déle považováno za vysoce rizikové i Německo. Slovensko a Polsko jsou na tom lépe, karanténa po návratu není potřeba.

Přeřazení Rakouska a Chorvatska mezi červené země oznámilo ministerstvo zdravotnictví v pátek, účinné je jeho rozhodnutí od pondělí. Znamená to, že kdo není proti covidu-19 plně očkován – přičemž je potřeba, aby od poslední dávky uplynuly nejméně dva týdny – ani nemoc v posledních 180 dnech neměl, musí po příjezdu zůstat v samoizolaci a nejdříve pátý den po příjezdu jít na PCR test. Karanténa pak ještě pokračuje až do vyhodnocení testu.

Kdo přijíždí veřejnou dopravou, musí navíc podstoupit ještě jeden test již před příjezdem do Česka. V tom případě ale stačí antigenní test. Dopravci mají povinnost zkontrolovat, zda cestující mají test a vyplnili příjezdový formulář, a cestující, kteří tak neučinili, nepřepravit.

Povinnost se sice vztahuje na neočkované, respektive lidi, kteří covid-19 v posledních měsících neprodělali, má však výjimky. V prvé řadě se netýká nikoho, kdo byl v zemi s vysokým rizikem nákazy koronavirem méně než dvanáct hodin, v případě Rakouska 24 hodin. Karanténa tedy nehrozí například lidem, kteří vyjedou přes hranice na nákup nebo na výletě na Šumavě nakrátko vstoupí do Rakouska. Karanténa nehrozí ani po tranzitu vysoce rizikovou zemí.

Výjimku mají také děti do šesti let, nezletilé osoby s poruchou intelektu nebo poruchou autistického spektra. Povinnosti, které stanovilo ministerstvo zdravotnictví svým ochranným opatřením, neplatí ani pro přeshraniční pracovníky, žáky a studenty a některé další skupiny. 

Mapa Evropy, která vychází z počtu nakažených vzhledem k množství obyvatel, po prázdninách začala významně červenat. Karanténu vyžadují české úřady po návratu z většiny zemí. Mezi státy s nízkou mírou rizika zůstaly v Evropě už jenom Polsko, Maďarsko a Vatikán. Za středně rizikové považují úřady Slovensko, Andorru, Lucembursko, Itálii, San Marino, Maltu Dánsko, Švédsko, Finsko, Lotyšsko, Rumunsko a také Kanárské ostrovy (nikoli však zbytek Španělska) a Madeiru (nikoli zbytek Portugalska). Při návratu ze zemí s nízkým a středním rizikem nákazy je potřeba vyplnit příjezdový formulář a neočkovaní musí po příjezdu na test, nemusí však do karantény.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na konci září žilo v Česku legálně 1,1 milionu cizinců, jejich počet vzrostl

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.
před 1 hhodinou

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 16 hhodinami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 16 hhodinami

Skopeček byl zvolen místopředsedou sněmovny

Dalším místopředsedou sněmovny se stal kandidát ODS Jan Skopeček, Olga Richterová (Piráti) v tajné volbě neuspěla. Jedna ze čtveřice pozic zůstala neobsazená. Zájem o post má i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale zatím kandidovat nemůže, protože stále vykonává ministerskou pozici. Poslanci ve funkcích zároveň potvrdili nově zvolené předsedy výborů. Dosavadní vládní strany oznámily, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Babiš dostal podle přiznání od svých firem přes 477 milionů, píší Seznam Zprávy

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.
před 21 hhodinami

Oslavy 17. listopadu: města zaplní piety i kulturní akce

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.
před 21 hhodinami

Stanovit pravidla je podle adiktologů nejdůležitější v prevenci digitální závislosti dětí

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.
před 22 hhodinami

Máme silnou společnost, ale ne silný stranický systém, míní filozof Kroupa

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.
13. 5. 2025Aktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...