Pandemie ve světě: Dánsko zrušilo všechna opatření, hospitalizovaných v Izraeli přibývá

Dánsko k pátku jako první stát Evropské unie po 548 dnech zrušilo všechna opatření proti šíření koronaviru v běžném životě. Podle místních úřadů si to země může dovolit díky vysoké proočkovanosti. Ta je vysoká i v Izraeli, kde však počty nakažených stále rostou a v kritickém stavu leží v nemocnicích kolem 650 lidí. S podobným problémem se potýká také Rakousko, kde lékaři pečují o 668 lidí s těžším průběhem.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Návrat k běžnému životu byl v Dánsku postupný a s pátkem skončilo i poslední omezení, kterým byla povinnost předkládat digitální covidový pas při vstupu do nočních klubů. AP uvádí, že plně naočkované jsou v Dánsku více než čtyři pětiny lidí starších dvanácti let. Agentura AP uvádí, že omezení stále platí pro vstup ze zahraničí.

„Neřekl bych, že je příliš brzy. Otevřeli jsme dveře, ale zároveň jsme řekli, že je můžeme znovu zavřít, pokud to bude potřeba,“ řekl virolog Sören Riis Paludan z univerzity v Aarhusu.

Vláda od půlnoci nepovažuje covid-19 za „onemocnění kriticky nebezpečné pro společnost“, nyní jde podle ní o „běžné nebezpečné onemocnění“. Podle statistiky americké Univerzity Johnse Hopkinse se v Dánsku, které má 5,8 milionu obyvatel, koronavirem nakazilo necelých 351 tisíc lidí a z nich 2604 zemřelo.

V Izraeli čísla rostou

Na druhou stranu v Izraeli nakažených covidem-19 opět přibývá, a to i přes vysokou míru proočkovanosti obyvatelstva. Zvyšující se tempo pandemie se však zatím nepromítlo do počtu hospitalizovaných s vážným průběhem onemocnění. Navzdory návratu žáků do škol pak v posledních dnech kleslo reprodukční číslo pod hodnotu 1. 

Zásadní číslo, dle kterého v Izraeli posuzují pandemii covidu, je počet nemocných v nemocnicích v těžkém stavu na dýchacích přístrojích. Dle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka v Izraeli na konci srpna toto číslo dosáhlo 750. „To bylo v podstatě na hranici toho, co si izraelská vláda stanovila jako hranici k uvalení dalšího lockdownu. Na začátku září však čísla začala opět klesat a nyní stagnují na hodnotě 650 hospitalizovaných,“ řekl. 

Izraelský zdravotní systém je schopen takový nápor zvládnout. Sedmidenní průměr nově nakažených je v zemi nyní sedm tisíc covid pozitivních denně. I tento trend je však klesající. Dle zpravodaje však otázkou je, zda čísla negativně neovlivňuje fakt, že Izrael nedávno oslavil svátek Roš hašana, během kterého se méně testovalo.

V Rakousku se plní nemocnice

Kvůli stoupajícím počtům nakažených se rakouské nemocnice starají o nejvíce pacientů s covidem-19 od konce května. Aktuálně se tam léčí 668 lidí s těžším průběhem, na jednotkách intenzivní péče je 183 pacientů s covidem-19. 

V zemi, které má necelých devět milionů obyvatel, v poslední době stoupají i denní bilance nových případů nákazy. Za posledních 24 hodin jich přibylo 2341 a celkem se nyní s nákazou potýká přes dvacet tisíc lidí. Nemocných je teď nejvíce od začátku května.

Rakousko kvůli nepříznivému epidemickému vývoji tento týden rozhodlo, že zpřísní některá opatření pro lidi, kteří nejsou proti covidu-19 očkovaní. Od středy tak například budou muset ve všech obchodech mít na obličeji respirátor FFP2.

Francouzská exministryně obviněna

Bývalá francouzská ministryně zdravotnictví Agnès Buzynová byla formálně obviněna kvůli způsobu, jakým v době výkonu funkce řešila pandemii covidu-19. Podle agentury Reuters se jedná o jeden z prvních případů na světě, kdy se musí vedoucí činitel právně zodpovídat za své činy v souvislosti s koronavirovou nákazou.

Žalobce Republikánského soudního dvora (CJR), který reakci vysokých vládních představitelů na pandemii vyšetřuje, uvedl, že Buzynová byla obviněna z „ohrožení životů dalších osob“, nikoliv však z druhého možného trestného činu, kterým bylo „nezabránění pohromě“.

Po nákaze koronavirem zemřelo ve Francii od začátku pandemie nejméně 115 tisíc lidí. CJR, který má ve francouzském systému jako jediný pravomoc vyšetřovat politiky za kroky uskutečněné v době výkonu jejich funkce, dosud obdržel zhruba 14 500 stížností souvisejících s kroky politiků v době pandemie. Týkají se mimo jiné nedostatečné připravenosti na příchod pandemie, která se projevila v nedostatku ochranných pomůcek v prvních měsících loňského roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři budou na summitu v Bruselu rozhodovat o finanční podpoře Ukrajiny

Unijní prezidenti a premiéři budou ve čtvrtek na summitu Evropské unie v Bruselu jednat zejména o další finanční podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, o návrhu nového víceletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034, o dalším rozšiřování Unie, ale také o její konkurenceschopnosti v měnícím se světě. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš (ANO), půjde o jeho první summit od nedávného jmenování předsedou vlády. Vrcholné schůzky se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 18 mminutami

Slovenský vládní speciál měl v Bruselu nehodu, podle Fica nevzlétne

Slovenský vládní speciál měl na letišti v Bruselu nehodu. Do trupu letadla narazil vůz se schody pro výstup, píší slovenská média. Slovenský premiér Robert Fico (Smer), kterého stroj ve středu přepravil na summit EU a další schůzky, uvedl, že stroj není schopný letu.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o finanční podpoře Ukrajiny

Je logické použít zmrazená ruská aktiva na obranu Evropy proti agresorovi, sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Odkazoval tím na myšlenku poskytnout Ukrajině bránící se ruské agresi reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nacházejícími se v Belgii. Ta se však obává právních důsledků. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že se jedná o právně i politicky komplikovaný krok, záruky pro Belgii ze strany evropských států by však považoval za dobrou cestu. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by Evropa Ukrajinu podporovat měla, stejně jako expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil však nechce, aby za půjčky ručilo společně s dalšími zeměmi také Česko.
před 1 hhodinou

Po úderu USA na loď údajně pašující drogy v Tichomoří zemřeli čtyři lidé

Americká armáda ve středu ve východním Tichomoří zasáhla další loď, která podle ní pašovala drogy, a zabila čtyři osoby. Ve čtvrtek o tom informovala agentura AP. Počet obětí 26 známých úderů zahájených v září tím vzrostl na nejméně 99.
04:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA prodají Tchaj-wanu zbraně za miliardy dolarů, tvrdí Tchaj-pej

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.
03:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina dá víc peněz válečným veteránům. Do života se vracejí i díky koním

Ukrajinský rozpočet pro příští rok počítá s navýšením výdajů pro válečné veterány. Na bydlení, rekvalifikaci nebo rehabilitace jim stát přispěje zhruba o třetinu více než loni. V zemi je přes 130 tisíc veteránů s amputacemi a různými typy zranění. Jejich rehabilitace často trvá více než rok. Využívají se k ní i koně. Chůze těchto zvířat dle odborníků kopíruje tu lidskou. Pravidelná jízda na koni tak lidem s amputacemi pomáhá, aby si snadněji zvykli na protézy. Příznivě navíc působí i na psychiku veteránů.
před 2 hhodinami

Úplný blackout hrozí kvůli ruským útokům polovině Ukrajiny, píše WP

Letošní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou výrazně horší než v předchozích letech a napadené zemi hrozí, že by o dodávky proudu mohla přijít celá její východní část i Kyjev. Píše to list The Washington Post (WP). Intenzivnější než kdy jindy jsou rovněž ruské údery na ukrajinskou železniční síť, uvádí stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž se tak Moskva snaží ochromit ukrajinskou logistiku.
před 3 hhodinami
Načítání...