Pandemie ve světě: Dánsko zrušilo všechna opatření, hospitalizovaných v Izraeli přibývá

Dánsko k pátku jako první stát Evropské unie po 548 dnech zrušilo všechna opatření proti šíření koronaviru v běžném životě. Podle místních úřadů si to země může dovolit díky vysoké proočkovanosti. Ta je vysoká i v Izraeli, kde však počty nakažených stále rostou a v kritickém stavu leží v nemocnicích kolem 650 lidí. S podobným problémem se potýká také Rakousko, kde lékaři pečují o 668 lidí s těžším průběhem.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Návrat k běžnému životu byl v Dánsku postupný a s pátkem skončilo i poslední omezení, kterým byla povinnost předkládat digitální covidový pas při vstupu do nočních klubů. AP uvádí, že plně naočkované jsou v Dánsku více než čtyři pětiny lidí starších dvanácti let. Agentura AP uvádí, že omezení stále platí pro vstup ze zahraničí.

„Neřekl bych, že je příliš brzy. Otevřeli jsme dveře, ale zároveň jsme řekli, že je můžeme znovu zavřít, pokud to bude potřeba,“ řekl virolog Sören Riis Paludan z univerzity v Aarhusu.

Vláda od půlnoci nepovažuje covid-19 za „onemocnění kriticky nebezpečné pro společnost“, nyní jde podle ní o „běžné nebezpečné onemocnění“. Podle statistiky americké Univerzity Johnse Hopkinse se v Dánsku, které má 5,8 milionu obyvatel, koronavirem nakazilo necelých 351 tisíc lidí a z nich 2604 zemřelo.

V Izraeli čísla rostou

Na druhou stranu v Izraeli nakažených covidem-19 opět přibývá, a to i přes vysokou míru proočkovanosti obyvatelstva. Zvyšující se tempo pandemie se však zatím nepromítlo do počtu hospitalizovaných s vážným průběhem onemocnění. Navzdory návratu žáků do škol pak v posledních dnech kleslo reprodukční číslo pod hodnotu 1. 

Zásadní číslo, dle kterého v Izraeli posuzují pandemii covidu, je počet nemocných v nemocnicích v těžkém stavu na dýchacích přístrojích. Dle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka v Izraeli na konci srpna toto číslo dosáhlo 750. „To bylo v podstatě na hranici toho, co si izraelská vláda stanovila jako hranici k uvalení dalšího lockdownu. Na začátku září však čísla začala opět klesat a nyní stagnují na hodnotě 650 hospitalizovaných,“ řekl. 

Izraelský zdravotní systém je schopen takový nápor zvládnout. Sedmidenní průměr nově nakažených je v zemi nyní sedm tisíc covid pozitivních denně. I tento trend je však klesající. Dle zpravodaje však otázkou je, zda čísla negativně neovlivňuje fakt, že Izrael nedávno oslavil svátek Roš hašana, během kterého se méně testovalo.

V Rakousku se plní nemocnice

Kvůli stoupajícím počtům nakažených se rakouské nemocnice starají o nejvíce pacientů s covidem-19 od konce května. Aktuálně se tam léčí 668 lidí s těžším průběhem, na jednotkách intenzivní péče je 183 pacientů s covidem-19. 

V zemi, které má necelých devět milionů obyvatel, v poslední době stoupají i denní bilance nových případů nákazy. Za posledních 24 hodin jich přibylo 2341 a celkem se nyní s nákazou potýká přes dvacet tisíc lidí. Nemocných je teď nejvíce od začátku května.

Rakousko kvůli nepříznivému epidemickému vývoji tento týden rozhodlo, že zpřísní některá opatření pro lidi, kteří nejsou proti covidu-19 očkovaní. Od středy tak například budou muset ve všech obchodech mít na obličeji respirátor FFP2.

Francouzská exministryně obviněna

Bývalá francouzská ministryně zdravotnictví Agnès Buzynová byla formálně obviněna kvůli způsobu, jakým v době výkonu funkce řešila pandemii covidu-19. Podle agentury Reuters se jedná o jeden z prvních případů na světě, kdy se musí vedoucí činitel právně zodpovídat za své činy v souvislosti s koronavirovou nákazou.

Žalobce Republikánského soudního dvora (CJR), který reakci vysokých vládních představitelů na pandemii vyšetřuje, uvedl, že Buzynová byla obviněna z „ohrožení životů dalších osob“, nikoliv však z druhého možného trestného činu, kterým bylo „nezabránění pohromě“.

Po nákaze koronavirem zemřelo ve Francii od začátku pandemie nejméně 115 tisíc lidí. CJR, který má ve francouzském systému jako jediný pravomoc vyšetřovat politiky za kroky uskutečněné v době výkonu jejich funkce, dosud obdržel zhruba 14 500 stížností souvisejících s kroky politiků v době pandemie. Týkají se mimo jiné nedostatečné připravenosti na příchod pandemie, která se projevila v nedostatku ochranných pomůcek v prvních měsících loňského roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled