Pandemie ve světě: Dánsko zrušilo všechna opatření, hospitalizovaných v Izraeli přibývá

Dánsko k pátku jako první stát Evropské unie po 548 dnech zrušilo všechna opatření proti šíření koronaviru v běžném životě. Podle místních úřadů si to země může dovolit díky vysoké proočkovanosti. Ta je vysoká i v Izraeli, kde však počty nakažených stále rostou a v kritickém stavu leží v nemocnicích kolem 650 lidí. S podobným problémem se potýká také Rakousko, kde lékaři pečují o 668 lidí s těžším průběhem.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Návrat k běžnému životu byl v Dánsku postupný a s pátkem skončilo i poslední omezení, kterým byla povinnost předkládat digitální covidový pas při vstupu do nočních klubů. AP uvádí, že plně naočkované jsou v Dánsku více než čtyři pětiny lidí starších dvanácti let. Agentura AP uvádí, že omezení stále platí pro vstup ze zahraničí.

„Neřekl bych, že je příliš brzy. Otevřeli jsme dveře, ale zároveň jsme řekli, že je můžeme znovu zavřít, pokud to bude potřeba,“ řekl virolog Sören Riis Paludan z univerzity v Aarhusu.

Vláda od půlnoci nepovažuje covid-19 za „onemocnění kriticky nebezpečné pro společnost“, nyní jde podle ní o „běžné nebezpečné onemocnění“. Podle statistiky americké Univerzity Johnse Hopkinse se v Dánsku, které má 5,8 milionu obyvatel, koronavirem nakazilo necelých 351 tisíc lidí a z nich 2604 zemřelo.

V Izraeli čísla rostou

Na druhou stranu v Izraeli nakažených covidem-19 opět přibývá, a to i přes vysokou míru proočkovanosti obyvatelstva. Zvyšující se tempo pandemie se však zatím nepromítlo do počtu hospitalizovaných s vážným průběhem onemocnění. Navzdory návratu žáků do škol pak v posledních dnech kleslo reprodukční číslo pod hodnotu 1. 

Zásadní číslo, dle kterého v Izraeli posuzují pandemii covidu, je počet nemocných v nemocnicích v těžkém stavu na dýchacích přístrojích. Dle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka v Izraeli na konci srpna toto číslo dosáhlo 750. „To bylo v podstatě na hranici toho, co si izraelská vláda stanovila jako hranici k uvalení dalšího lockdownu. Na začátku září však čísla začala opět klesat a nyní stagnují na hodnotě 650 hospitalizovaných,“ řekl. 

Izraelský zdravotní systém je schopen takový nápor zvládnout. Sedmidenní průměr nově nakažených je v zemi nyní sedm tisíc covid pozitivních denně. I tento trend je však klesající. Dle zpravodaje však otázkou je, zda čísla negativně neovlivňuje fakt, že Izrael nedávno oslavil svátek Roš hašana, během kterého se méně testovalo.

V Rakousku se plní nemocnice

Kvůli stoupajícím počtům nakažených se rakouské nemocnice starají o nejvíce pacientů s covidem-19 od konce května. Aktuálně se tam léčí 668 lidí s těžším průběhem, na jednotkách intenzivní péče je 183 pacientů s covidem-19. 

V zemi, které má necelých devět milionů obyvatel, v poslední době stoupají i denní bilance nových případů nákazy. Za posledních 24 hodin jich přibylo 2341 a celkem se nyní s nákazou potýká přes dvacet tisíc lidí. Nemocných je teď nejvíce od začátku května.

Rakousko kvůli nepříznivému epidemickému vývoji tento týden rozhodlo, že zpřísní některá opatření pro lidi, kteří nejsou proti covidu-19 očkovaní. Od středy tak například budou muset ve všech obchodech mít na obličeji respirátor FFP2.

Francouzská exministryně obviněna

Bývalá francouzská ministryně zdravotnictví Agnès Buzynová byla formálně obviněna kvůli způsobu, jakým v době výkonu funkce řešila pandemii covidu-19. Podle agentury Reuters se jedná o jeden z prvních případů na světě, kdy se musí vedoucí činitel právně zodpovídat za své činy v souvislosti s koronavirovou nákazou.

Žalobce Republikánského soudního dvora (CJR), který reakci vysokých vládních představitelů na pandemii vyšetřuje, uvedl, že Buzynová byla obviněna z „ohrožení životů dalších osob“, nikoliv však z druhého možného trestného činu, kterým bylo „nezabránění pohromě“.

Po nákaze koronavirem zemřelo ve Francii od začátku pandemie nejméně 115 tisíc lidí. CJR, který má ve francouzském systému jako jediný pravomoc vyšetřovat politiky za kroky uskutečněné v době výkonu jejich funkce, dosud obdržel zhruba 14 500 stížností souvisejících s kroky politiků v době pandemie. Týkají se mimo jiné nedostatečné připravenosti na příchod pandemie, která se projevila v nedostatku ochranných pomůcek v prvních měsících loňského roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 14 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 17 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 22 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...