Pandemie ve světě: Dánsko zrušilo všechna opatření, hospitalizovaných v Izraeli přibývá

Dánsko k pátku jako první stát Evropské unie po 548 dnech zrušilo všechna opatření proti šíření koronaviru v běžném životě. Podle místních úřadů si to země může dovolit díky vysoké proočkovanosti. Ta je vysoká i v Izraeli, kde však počty nakažených stále rostou a v kritickém stavu leží v nemocnicích kolem 650 lidí. S podobným problémem se potýká také Rakousko, kde lékaři pečují o 668 lidí s těžším průběhem.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Návrat k běžnému životu byl v Dánsku postupný a s pátkem skončilo i poslední omezení, kterým byla povinnost předkládat digitální covidový pas při vstupu do nočních klubů. AP uvádí, že plně naočkované jsou v Dánsku více než čtyři pětiny lidí starších dvanácti let. Agentura AP uvádí, že omezení stále platí pro vstup ze zahraničí.

„Neřekl bych, že je příliš brzy. Otevřeli jsme dveře, ale zároveň jsme řekli, že je můžeme znovu zavřít, pokud to bude potřeba,“ řekl virolog Sören Riis Paludan z univerzity v Aarhusu.

Vláda od půlnoci nepovažuje covid-19 za „onemocnění kriticky nebezpečné pro společnost“, nyní jde podle ní o „běžné nebezpečné onemocnění“. Podle statistiky americké Univerzity Johnse Hopkinse se v Dánsku, které má 5,8 milionu obyvatel, koronavirem nakazilo necelých 351 tisíc lidí a z nich 2604 zemřelo.

V Izraeli čísla rostou

Na druhou stranu v Izraeli nakažených covidem-19 opět přibývá, a to i přes vysokou míru proočkovanosti obyvatelstva. Zvyšující se tempo pandemie se však zatím nepromítlo do počtu hospitalizovaných s vážným průběhem onemocnění. Navzdory návratu žáků do škol pak v posledních dnech kleslo reprodukční číslo pod hodnotu 1. 

Zásadní číslo, dle kterého v Izraeli posuzují pandemii covidu, je počet nemocných v nemocnicích v těžkém stavu na dýchacích přístrojích. Dle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka v Izraeli na konci srpna toto číslo dosáhlo 750. „To bylo v podstatě na hranici toho, co si izraelská vláda stanovila jako hranici k uvalení dalšího lockdownu. Na začátku září však čísla začala opět klesat a nyní stagnují na hodnotě 650 hospitalizovaných,“ řekl. 

Izraelský zdravotní systém je schopen takový nápor zvládnout. Sedmidenní průměr nově nakažených je v zemi nyní sedm tisíc covid pozitivních denně. I tento trend je však klesající. Dle zpravodaje však otázkou je, zda čísla negativně neovlivňuje fakt, že Izrael nedávno oslavil svátek Roš hašana, během kterého se méně testovalo.

V Rakousku se plní nemocnice

Kvůli stoupajícím počtům nakažených se rakouské nemocnice starají o nejvíce pacientů s covidem-19 od konce května. Aktuálně se tam léčí 668 lidí s těžším průběhem, na jednotkách intenzivní péče je 183 pacientů s covidem-19. 

V zemi, které má necelých devět milionů obyvatel, v poslední době stoupají i denní bilance nových případů nákazy. Za posledních 24 hodin jich přibylo 2341 a celkem se nyní s nákazou potýká přes dvacet tisíc lidí. Nemocných je teď nejvíce od začátku května.

Rakousko kvůli nepříznivému epidemickému vývoji tento týden rozhodlo, že zpřísní některá opatření pro lidi, kteří nejsou proti covidu-19 očkovaní. Od středy tak například budou muset ve všech obchodech mít na obličeji respirátor FFP2.

Francouzská exministryně obviněna

Bývalá francouzská ministryně zdravotnictví Agnès Buzynová byla formálně obviněna kvůli způsobu, jakým v době výkonu funkce řešila pandemii covidu-19. Podle agentury Reuters se jedná o jeden z prvních případů na světě, kdy se musí vedoucí činitel právně zodpovídat za své činy v souvislosti s koronavirovou nákazou.

Žalobce Republikánského soudního dvora (CJR), který reakci vysokých vládních představitelů na pandemii vyšetřuje, uvedl, že Buzynová byla obviněna z „ohrožení životů dalších osob“, nikoliv však z druhého možného trestného činu, kterým bylo „nezabránění pohromě“.

Po nákaze koronavirem zemřelo ve Francii od začátku pandemie nejméně 115 tisíc lidí. CJR, který má ve francouzském systému jako jediný pravomoc vyšetřovat politiky za kroky uskutečněné v době výkonu jejich funkce, dosud obdržel zhruba 14 500 stížností souvisejících s kroky politiků v době pandemie. Týkají se mimo jiné nedostatečné připravenosti na příchod pandemie, která se projevila v nedostatku ochranných pomůcek v prvních měsících loňského roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 27 mminutami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 3 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 5 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 5 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...