Kadlec z Čepra si odpyká sedm let vězení, neuspěl s odvoláním

Bývalý ředitel Čepra Tomáš Kadlec si ve vězení odpyká sedm let. Souhrnný trest za daňový únik a za dřívější porušení povinností při správě majetku státního distributora paliv mu v pondělí potvrdil pražský vrchní soud. Kadlec v odvolání neúspěšně argumentoval mimo jiné tím, že soudy otočily důkazní břemeno a chtěly po něm, aby prokazoval svou nevinu.

Součástí pravomocného verdiktu je i půlmilionový peněžitý trest, který Kadlecovi v případě nezaplacení prodlouží pobyt za mřížemi o dalšího půl roku.

„Skutková zjištění nalézacího soudu jsou správná, jednoznačná a nevznikají zde žádné pochybnosti. Můžeme tady hovořit o naprosté jistotě,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Stanislav Králík.

Kadlec nepřiznal a nezdanil zhruba 35 milionů korun, jež mu přišly na soukromý švýcarský účet v době, kdy šéfoval Čepru. České republice tak způsobil škodu 11,4 milionu korun.

O otevření zahraničního bankovního konta si zažádal dva měsíce po nástupu do funkce. Na účet mu pak v letech 2003 a 2004 přicházely vysoké částky v dolarech a eurech od společností General Parcel Europe a lichtenštejnské Shira Anstalt. Bližší informace o původu zaslaných částek se policii nepodařilo získat, protože firmy byly následně zrušeny. Peníze původně pokládala za úplatek.

Kadlec, který v minulosti vedl i Národní bezpečnostní úřad a v Bezpečnostní informační službě řídil odbor závažné ekonomické kriminality, vinu odmítá. Tvrdí, že peníze byly půjčkou na jeho podnikatelský záměr a že je později vrátil, takže je nemusel danit. „O půjčku v žádném případě nešlo a už vůbec ne o půjčku uzavřenou za okolností, které se obžalovaný inženýr Kadlec snažil v rámci své obhajoby předstírat,“ reagoval soudce.

Škodu 260 milionů musí uhradit

Kadlec si už odpykává trest za nevýhodné obchody zrealizované v Čepru, za něž má podniku nahradit společně s bývalým obchodním ředitelem Alexandrem Houškou škodu 260 milionů korun s úroky. K pondělnímu odvolacímu zasedání se nenechal eskortovat a požádal soud o jednání ve své nepřítomnosti.

Zastupoval ho advokát, podle nějž má loňský rozsudek pražského městského soudu dvě zásadní vady: jednak otočení důkazního břemena v neprospěch obžalovaného, jednak to, že věc měla skončit vyměřením penále ve správním řízení a k trestnímu řízení vůbec nemělo dojít. Právník proto vrchnímu soudu navrhoval, aby Kadlece zprostil viny s tím, že skutek není trestným činem, případně aby mužovo stíhání zastavil.

Soudce argumenty obhajoby odmítl. Upozornil na to, že žádné daňové řízení zahájeno nebylo, takže ani nebylo nepovoleně rozhodováno dvakrát v téže věci. Ohledně důkazního břemena podotkl, že Kadlec se k obvinění původně vůbec nevyjadřoval a svou verzi o půjčce začal dokládat fotokopiemi listin až poté, co mu pražský městský soud nepravomocně uložil 5,5 roku vězení a pětimilionový trest.

„Obžalovaný do té doby v rámci obhajoby ani nenaznačil, že by se mělo jednat o finanční prostředky získané z půjčky. Orgány činné v trestním řízení tak nemohly tušit, že měly tímto směrem provádět nějaké dokazování. Nejednalo se o situaci, že by byl obžalovaný nucen, aby dokazoval svoji nevinu,“ zdůraznil Králík.

Městský soud pak musel věc loni projednat znovu, přičemž dal za pravdu státnímu zástupci, že listiny, které Kadlec předložil, jsou padělky. V případu měl postavení svědka bývalý obchodní šéf Čepra Martin Pechan, který společnosti Shira Anstalt v minulosti prodal firmu Tukový průmysl. Odmítl ale vypovídat z obavy, že by si přivodil další stíhání. Pechan je ve vězení za to, že vůči Čepru vytvořil společně s podnikatelem Radovanem Krejčířem fiktivní pohledávky firem Bena a Tukový průmysl Ostrava za více než 2,6 miliardy korun.

Kauza nevýhodných obchodů Čepra, při nichž podnik pod Kadlecovým vedením levně prodával pohonné hmoty firmě Czech Energospace a obratem je draze kupoval zpátky, souvisí podle státního zastupitelství s tím, proč si Kadlec založil švýcarský účet. Propojení se však nepodařilo zmapovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...