Kadlec z Čepra si odpyká sedm let vězení, neuspěl s odvoláním

Bývalý ředitel Čepra Tomáš Kadlec si ve vězení odpyká sedm let. Souhrnný trest za daňový únik a za dřívější porušení povinností při správě majetku státního distributora paliv mu v pondělí potvrdil pražský vrchní soud. Kadlec v odvolání neúspěšně argumentoval mimo jiné tím, že soudy otočily důkazní břemeno a chtěly po něm, aby prokazoval svou nevinu.

Součástí pravomocného verdiktu je i půlmilionový peněžitý trest, který Kadlecovi v případě nezaplacení prodlouží pobyt za mřížemi o dalšího půl roku.

„Skutková zjištění nalézacího soudu jsou správná, jednoznačná a nevznikají zde žádné pochybnosti. Můžeme tady hovořit o naprosté jistotě,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Stanislav Králík.

Kadlec nepřiznal a nezdanil zhruba 35 milionů korun, jež mu přišly na soukromý švýcarský účet v době, kdy šéfoval Čepru. České republice tak způsobil škodu 11,4 milionu korun.

O otevření zahraničního bankovního konta si zažádal dva měsíce po nástupu do funkce. Na účet mu pak v letech 2003 a 2004 přicházely vysoké částky v dolarech a eurech od společností General Parcel Europe a lichtenštejnské Shira Anstalt. Bližší informace o původu zaslaných částek se policii nepodařilo získat, protože firmy byly následně zrušeny. Peníze původně pokládala za úplatek.

Kadlec, který v minulosti vedl i Národní bezpečnostní úřad a v Bezpečnostní informační službě řídil odbor závažné ekonomické kriminality, vinu odmítá. Tvrdí, že peníze byly půjčkou na jeho podnikatelský záměr a že je později vrátil, takže je nemusel danit. „O půjčku v žádném případě nešlo a už vůbec ne o půjčku uzavřenou za okolností, které se obžalovaný inženýr Kadlec snažil v rámci své obhajoby předstírat,“ reagoval soudce.

Škodu 260 milionů musí uhradit

Kadlec si už odpykává trest za nevýhodné obchody zrealizované v Čepru, za něž má podniku nahradit společně s bývalým obchodním ředitelem Alexandrem Houškou škodu 260 milionů korun s úroky. K pondělnímu odvolacímu zasedání se nenechal eskortovat a požádal soud o jednání ve své nepřítomnosti.

Zastupoval ho advokát, podle nějž má loňský rozsudek pražského městského soudu dvě zásadní vady: jednak otočení důkazního břemena v neprospěch obžalovaného, jednak to, že věc měla skončit vyměřením penále ve správním řízení a k trestnímu řízení vůbec nemělo dojít. Právník proto vrchnímu soudu navrhoval, aby Kadlece zprostil viny s tím, že skutek není trestným činem, případně aby mužovo stíhání zastavil.

Soudce argumenty obhajoby odmítl. Upozornil na to, že žádné daňové řízení zahájeno nebylo, takže ani nebylo nepovoleně rozhodováno dvakrát v téže věci. Ohledně důkazního břemena podotkl, že Kadlec se k obvinění původně vůbec nevyjadřoval a svou verzi o půjčce začal dokládat fotokopiemi listin až poté, co mu pražský městský soud nepravomocně uložil 5,5 roku vězení a pětimilionový trest.

„Obžalovaný do té doby v rámci obhajoby ani nenaznačil, že by se mělo jednat o finanční prostředky získané z půjčky. Orgány činné v trestním řízení tak nemohly tušit, že měly tímto směrem provádět nějaké dokazování. Nejednalo se o situaci, že by byl obžalovaný nucen, aby dokazoval svoji nevinu,“ zdůraznil Králík.

Městský soud pak musel věc loni projednat znovu, přičemž dal za pravdu státnímu zástupci, že listiny, které Kadlec předložil, jsou padělky. V případu měl postavení svědka bývalý obchodní šéf Čepra Martin Pechan, který společnosti Shira Anstalt v minulosti prodal firmu Tukový průmysl. Odmítl ale vypovídat z obavy, že by si přivodil další stíhání. Pechan je ve vězení za to, že vůči Čepru vytvořil společně s podnikatelem Radovanem Krejčířem fiktivní pohledávky firem Bena a Tukový průmysl Ostrava za více než 2,6 miliardy korun.

Kauza nevýhodných obchodů Čepra, při nichž podnik pod Kadlecovým vedením levně prodával pohonné hmoty firmě Czech Energospace a obratem je draze kupoval zpátky, souvisí podle státního zastupitelství s tím, proč si Kadlec založil švýcarský účet. Propojení se však nepodařilo zmapovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 6 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 7 hhodinami

Evropský pohled