Myslím si, že nejsem člověk, který žije v jakékoliv bublině, a přesně vím, co obyčejné lidi a firmy trápí, uvedla v Interview ČT24 prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, která kandiduje na funkci prezidentky republiky. Jako hlava státu by do politiky chtěla přinést „ženský prvek“ a sama sebe označuje za spíše levicově orientovanou. O post se uchází jako nezávislá, a to na základě podpisů dvaceti poslanců. Ti už teď mandát nemají, ale svou listinu odevzdala v době, kdy ho ještě měli. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedl Daniel Takáč.
Jsem stejná jako obyčejní občané a vím, co je trápí, říká kandidátka na prezidentku Rohanová
Paní Rohanová, proč jste se přihlásila do volby, která ještě nebyla?
Protože je jasně dáno ústavou, kdy ta volba bude. Proto.
No ano, to je dáno ústavou, ale ta otázka zněla tak, že ta volba ještě nebyla vyhlášena. Volba je, když se vyhlásí. Dřív ta volba není a vy jste se přihlásila do volby, která ještě nebyla vyhlášena, takže nebyla.
Protože zákon mi to umožňuje. A naopak podmínkou toho zákona je, že musíte podat podpisy poslanců v jejich funkčním období. Pokud byste tak neučinili, pak by nebyly platné.
To říká ministerstvo vnitra. Ještě možná uvidíme, jestli se k tomu soud nepostaví jinak. To teď řešit nemusíme, mně jde spíš o tu logiku. Přijde vám logické hlásit se do volby, která ještě není?
Přišlo mi to naprosto logické a přiznávám, že z jednoho prostého důvodu. Podíváme-li se, kdy jsem odevzdávala hlasy na ministerstvo vnitra, tak to bylo ve chvíli, kdy byl zdravotní stav prezidenta velmi neutěšený. Věděla jsem, že vznikne velmi malý časový úsek pro sběr podpisů občanů, pokud by se, nedej bože, v tu chvíli se současnou hlavou státu něco stalo.
Takže jste se připravovala na to, že se volební období zkrátí, protože prezident republiky může zemřít?
Že se to může stát. Rozhodně jsem se nepřipravovala na to, že se to stane.
A proč ti staří poslanci? Ona je totiž otázka, jestli by to vůbec vyšlo. Už bylo po volbách a bylo jasné, že ten mandát brzo skončí…
Ano, ale v tu dobu oni byli těmi poslanci, kteří měli platný mandát. Proto.
Takže onemocnění prezidenta bylo tím, co spustilo, že jste začala sbírat podpisy. Takže jste je začala sbírat až po hospitalizaci?
Ano. Nebo nějak souběžně s ní, možná pár dní předtím.
Hospitalizace byla 10. října, takže plus minus někde…
Plus minus.
Ale souviselo to tedy s touto věcí?
Ano.
Sehnala jste hlasy poslanců KSČM, ČSSD, ANO a SPD z minulého volebního období. Proč jste vlastně nepočkala na ty nové? Bála jste se, že noví poslanci by vám dostatek podpisů nedodali?
Ne, tak to vůbec nebylo.
Tak proč ten spěch?
Před chvíli jsme si řekli, proč ten spěch.
To není nutnost. Vyhlásí se volba, jsou tady noví poslanci. Minimálně se vyhnete těmto otázkám. A měla byste podpisy aktuálních poslanců s aktuálně platnými mandáty. Proč jste na ně nepočkala?
Vůbec mě nenapadlo na ně počkat, proto jsem na ně nepočkala.
Nebyla to obava, že by vám to nepodepsali?
Ne, nebyla.
Nešlo poté tu žádost stáhnout a sehnat si nové podpisy, aby to bylo naprosto v pořádku?
Asi šlo.
Na jednom ze svých videí mluvíte o tom, že 17. listopad 1989 vás zachránil před vyhazovem ze školy, když jste byla v podmíněném vyhazovu. A pak podle vašich slov ještě před kdoví čím, kdyby 17. listopad nepřišel, protože jste dostala sukně s americkou vlajkou. A pak jdete žádat komunisty, včetně Zdeňka Ondráčka, policisty zasahujícího při protirežimních protestech, o podpis. Proč?
Víte, jsou to lidé, s nimiž jsem spolupracovala historicky na úpravě exekučního řádu, na změnách a návrzích legislativy zrovna v této problematice, protože ty lidi znám osobně. Myslím si, že charakterově je to pro mě důležitější než příslušnost k té dané politické straně. Ta samotná osobnost toho člověka.
Takže rok 1989 – zapomenuto? Že vás komunisti mohli vyhodit ze školy?
Tak to není. Víte co, bylo mi tenkrát čtrnáct let a opravdu jsem vůbec netušila, co to může způsobit.
Ale o ty podpisy už teď žádáte se znalostí věci, s informacemi, které samozřejmě máme za těch třicet let. Žádáte o ně teď, nevztahuju to k době, kdy vám bylo čtrnáct.
A to je to, co jsem vám vysvětlila. Beru člověka jako charakter, jako osobnost, ne jako příslušníka nějaké politické strany.
Ty občanské podpisy jste vůbec nezvažovala? I v tom nepříjemném případě, o němž jste říkala, že byť si to nepřejete, že se s tím dalo takhle pracovat? Stejně jsou tam poměrně dlouhé lhůty pro to i občanské podpisy sehnat. O tom jste vůbec neuvažovala?
Pozor, to je mylná informace. Samozřejmě jsme začali sbírat občanské podpisy…
Ještě předtím, pokud se nemýlím. Nebo až potom?
Myslím si, že až potom.
Letos v únoru jste měla asi 27 tisíc podpisů, to je poslední informace, která se dá zaznamenat.
Nevím, jestli to bylo v únoru, asi máte pravdu. Bylo to o tom, že pak se začala obrovským způsobem zhoršovat ekonomická situace lidí v naší republice. A na nás jako asociaci se začalo obracet více a více lidí. A upřímně jsem v tu chvíli dala přednost pomoci těm konkrétním lidem.
A tudíž jste nechtěla věnovat čas sběru…
Přesně tak, stání na náměstích a přemlouvání někoho… Říkala jsem si, že když mě ti lidé budou chtít zvolit, tak mě pak v té volbě zvolí.
Zformulujte prosím tři hesla, která vyjádří, proč se chcete stát prezidentkou republiky. Zdůrazňuji hesla, ne ucelené věty. Ale heslo nemusí být na druhou stranu jednoslovné.
Tři ucelená hesla? Soudržnost, stabilita, bezpečí. To bude asi jedno z těch hesel. Důkaz místo slibů bude druhé. A třetím heslem bude: Česko jako rodina.
Dočetl jsem se, že do politiky chcete přinést silnější ženský prvek. Jakým prvkem hodláte oslovit většinu veřejnosti?
Myslím si, že každý kandidát veřejnost osloví svou osobností. Co hledáte za prvek? Ženskost? Úsměv?
Právě nechávám na vás, jak se k tomu hodláte postavit. A co myslíte tou osobností? Tu představíte tím, že o sobě něco řeknete.
Chcete-li vysvětlit tu osobnost, tak je to podle mě v mém případě o tom, že jsem jednou z obyčejných občanů. Žiju stejně jako oni, znám jejich životní problémy, prošla jsem si vzestupy a pády. Myslím si, že nejsem člověk, který žije v jakékoli bublině. Že vím, co obyčejné lidi, ale i firmy trápí.
O tom, že být ženou v této funkci je výhodou, mluvíte na svých prezentačních videích. Proč je toto samo o sobě výhoda?
Myslím si, že výhoda je v tom ženském prvku. Tím, že my ženy jsme zvyklé se neustále o někoho starat, protože jsme matky, manželky, přítelkyně, dcery. Snažíme se vždycky urovnat všechny spory tak, aby všechno bylo v pořádku. Myslím, že v tom je přínos ženského prvku. A řekla bych, že nám možná chybí i to vyšší mužské ego.
Muži neumí být jemní, neumí stmelovat, vyjednávat?
To jsem neřekla. Jenom říkám, že ženám je to vlastní.
A muži to dělají z donucení?
To v žádném případě. Toto přece není o donucení, to je o tom…
V čem je ten rozdíl? Vy říkáte: Výhodou je to, že jsem žena. A já se ptám na ten rozdíl.
Ženy ve většině případů na druhé neútočí.
Za cíl si kladete spojovat rozhádané a postarat se o potřebné. Která exitující, ústavou daná pravomoc prezidenta umožňuje starost o potřebné a jak?
Která ústavní pravomoc? Ta, kterou vůbec nemá ústavou zaručenou. A to je možnost komunikovat problémy těch lidí ve veřejném prostoru, řešit je s představiteli, kteří tu možnost následně legislativně třeba mají.
Čili přímé rozhodnutí, nic takového nepřipadá v úvahu? Že budete mluvit o tom, že jsou problémy… Kde o tom budete mluvit?
Doufám, že v médiích. Kupříkladu. Na různých setkáních přece. Na jednáních vlády, parlamentních komor.
A to bude vytvářet tlak na politiky, aby něco udělali?
Přesně tak.
Čili vaší rolí bude vytvářet tlak na politiky, aby dělali to, o čem si myslíte, že je správné?
Jednou z rolí.
A další role?
Myslím, že role prezidenta není jen ve vytváření tlaku na politiky. Je samozřejmě v reprezentaci republiky navenek, ve spoustě jiných věcí. Třeba v těch, které jsou dány ústavou.
Bude to na politiky tlak, nebo tichá zákulisní diplomacie?
Možná ze začátku tichá zákulisní diplomacie…
To potom nebudete tedy mluvit do těch médií. Takže to nejdřív zkusíte, a když to nepůjde, tak s tím pak půjdete na veřejnost a vytvoříte ten tlak.
Přesně tak.
Kam si vás vlastně máme politicky zařadit?
Ptáte se, či na střed, doleva, nebo doprava? Dnes víme, že rozdíly mezi pravicí a levicí se velmi stírají, ale já jsem vždycky tíhla k levicové části politického spektra.
Ptám se z toho důvodu, že jste byla členkou ČSSD, v roce 2014 jste v komunálních volbách neúspěšně kandidovala za Úsvit přímé demokracie. Ve volbách do sněmovny v roce 2017 za hnutí Referendum o Evropské unii. Jak se z členky proevropsky orientované sociální demokracie člověk promění v kandidátku za Referendum o Evropské unii?
Ono to není o tom názvu, to samozřejmě nebylo jedinou náplní této strany. Přesto, že ten název takový byl. Bylo to o tom, že mě v tu dobu oslovili, řekli mi pojďte, máte obrovské zkušenosti s tím, jak lidem pomáhat. Pojďte za nás zkusit kandidovat. A referendum o Evropské unii, možná to teď vysvětlím, je, myslím si, jediný způsob, jak bychom my, v případě, že by k tomu vůbec došlo, měli z Evropské unie vystupovat. Zase jenom referendem.
Ale to vy nechcete, pokud se nemýlím?
Ne, nechci.
Tak proč vůbec umožňovat referendum o něčem, co už máme, a vy se toho nechcete zbavit? A vstoupíte do hnutí, které to prosazuje?
Já jsem do něj nevstoupila, pozor.
Omlouvám se – kandidujete za hnutí, které to prosazuje.
Prezident není tím, kdo rozhodne o tom, jakým způsobem se tyhle věci budou vyvíjet, to víme všichni.
Já se ptám na dobu, kdy jste kandidovala za to hnutí. Referendum o Evropské unii je dost výrazná záležitost. Vy nechcete z EU vystupovat, zároveň kandidujete za někoho, kdo chce k tomuto kroku spustit referendum.
Zeptejte se mě na osm let starou záležitost, které body mne přesvědčily o tom, abych kandidovala zrovna za ně. To říkám otevřeně.
Může to vypadat tak nebo si to někdo může vysvětlit tak, že když někde neuspějete, připojíte se k jinému subjektu, protože je to pro vás momentálně výhodné.
Pozor, pozor, pozor. Takže úplně jinak…
Tam byla ta geneze: od proevropské strany k tomuto hnutí. Neúspěšně jste kandidovala a dostanete se až sem. Neměl by být prezident přeci jen, pevnější v postojích, aby tam takovéto posuny nebyly.
Myslím, že mé názory se celé roky nezměnily. Jestliže se podíváte zpětně kdykoli do mých prohlášení, tak myslím, že tam nenajdete nic, co bych řekla někdy jinak, než říkám dnes. Můj postoj je v těch věcech jasný a konzistentní celou dobu.
Takže i s tím, že nechcete referendum o Evropské unii, tak kandidujete za hnutí…
Tak jsem jim chtěla tou kandidaturou pomoct.
I když si myslíte něco úplně jiného.
To je to, co jsem vám vysvětlovala před chvílí. Není to o tom, že já si myslím něco jiného. Myslím si, že bychom neměli vystupovat z Evropské unie…
Jenom nerozumím kandidatuře za takové hnutí. Ptám se na vysvětlení, na váš myšlenkový pochod. To mě zajímá.
Takže váš transparentní účet – jestli jsem se správně díval, tak dnes (v pondělí) v 17 hodin tam bylo něco přes 20 tisíc korun. Kdo vám bude platit kampaň?
Je otázkou, kdo bude platit kampaň. Na transparentním účtu to samozřejmě uvidíte. A já jsem strašně ráda. Od pátku, kdy ministerstvo vnitra oznámilo splnění podmínek kandidatury, máme na transparentním účtu nárůst přes sto procent. Nestojí za mnou žádné velké firmy, nic takového.
A kde se tedy ty peníze vezmou? Nebo budete čekat, co přijde na transparentní účet a podle toho bude vypadat kampaň?
To je první věc. Druhá věc je, že jsme samozřejmě jednali s určitými sponzory, firmami. Ale víte sám, jak to je. Dokud to na transparentním účtu není, tak to prostě není.
Jak ta jednání vypadají? Kdo a proč vás chce podporovat? Když s někým vyjednáváte, jaké jsou ty argumenty? „No my bychom vás podpořili“ a dál ta debata nějak pokračuje…
Ve většině případů ta debata pokračuje tím: protože jste lidská. A to je pro mě vždycky to nejdůležitější slovo. Opravdu to není něco za něco. V žádném případě. To je hra, na kterou bych nikdy nepřistoupila.
A někdo chce něco za něco?
Ne.
Někdo řekne: my bychom vás podpořili, když vy…
V minulosti jsme se potkali s takovými spekulanty, řeknu-li to tak, ale to jsme okamžitě odmítli.
Garantujete, že takové peníze se na transparentním účtu neobjeví?
Neobjeví. A pokud by se tam objevily, bude to bez našeho vědomí jako dar a my je vrátíme.
Anketní otázky
Jaký polistopadový prezident je vám nejbližší? Jeden důvod a proč?
Ne, mně je nejblíže první, to byl pan Havel. A potom do určité doby samozřejmě i Miloš Zeman.
A jeden důvod?
U prvního prezidenta Václava Havla to byl jeho lidský přístup, jeho úžasný postoj k lidským právům. A u Miloše Zemana je to to, že si ho nesmírně vážím jako rétora. Jako člověka, který vždycky dokázal hovořit zasvěceně o věcech a vždycky u nich věděl.
Jste pro povinné kvóty ve vedení velkých firem obchodovaných na burze? To se teď řešilo, respektive stále řeší v Evropském parlamentu.
Nejsem pro žádné kvóty. Jsem pro to, aby tam byli lidé, kteří jsou do těch pozic kvalitní.
Má Karel Řehka vaši plnou důvěru?
A řeknete mi, kdo to je?
Náčelník generálního štábu.
Aha, přiznám se, že jak se to teď měnilo, tak mi to asi uteklo. Víte, trošičku se obávám těch posledních výroků o válce. O tom, že je potřeba zbrojit a být připraveni na takovéto věci. Chápu, že obava zde je, ale strašně nerada vidím, když to dopadá mezi lidi jako strašení.
Preferujete elektromobil, nebo auto se spalovacím motorem?
Auto se spalovacím motorem.
Jak byste se zachovala, kdyby nad Hradem zavlály červené trenýrky jako v roce 2015?
Mám velmi ráda humor, tak bych to asi pojala humorně. A možná bych k nim ještě přidala takové ty modré, co jsme měli na tělocvik na základní škole. S tou kapsičkou vzadu. Abychom měli kompletní cvičební úbor.
Naplno se věnujete exekucím. Teď už to není anketa. Podílela jste se například na zakotvení seznamu nezabavitelných věcí, metodických pokynech pro policii, jak má postupovat, když je potřeba exekutory vykázat z bytu. Nedala byste občanům Česka daleko víc touto cestou, kterou naprosto jasně znáte, než jako prezidentka republiky?
Nedala a to byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla kandidovat. Protože jsem pochopila, že v současné politické situaci změny už nejde dělat zespodu. Jestliže chcete dnes lidem pomoci, tak musíte pomáhat shora. To je celé.
Vy ve funkci prezidenta republiky konkrétní výkonnou pravomoc na pomoc nemáte.
Ale máte právě tu úžasnou pravomoc o tom s politiky hovořit. A upřímně. Bude předseda vlády poslouchat prezidentku Asociace povinných, v uvozovkách, anebo hlavu státu?
Předseda vlády má poslouchat hlavu státu?
Ne, myslím v rozhovoru.
Naslouchat.
Tak. Přesně.
Vy jste říkala, že jste jednala s poslanci, oni vám naslouchali. A spoustu věcí jste spolu s nimi prosadila.
To ano, ale bohužel, podíváme-li se na změny vyjma Milostivého léta, tak všichni víme, že za poslední rok a půl se nepovedlo prosadit vůbec nic.
Máte na paměti, že když je někde dlužník, tak je tam také věřitel?
Pozor, samozřejmě. Nikdy jsem neřekla, že lidé nemají své dluhy platit. Lidé mají dluhy platit, akorát za lidských podmínek. A v některých případech podmínky při splácení exekučních řízení jsou opravdu naprosto nelidské. Beru všechny strany řízení, ve spoustě věcí se shodnu i s exekutorskou komorou. Myslím jak na věřitele, tak na dlužníky.
Takže budete prezidentkou dlužníků i věřitelů, když to řeknu takhle.
Přesně tak.
Jak přesvědčíte ty, kteří dluhy řádně platí, nebo si půjčky neberou, takže žádné dluhy nemají, že stát má pomáhat těm, kteří si nadělají nezodpovědné dluhy?
Jestliže si člověk dluhy nadělá nezodpovědně, tak by mu nikdo z téhle situace pomáhat vůbec neměl. To je můj názor. Jestliže se stane situace, kdy si člověk udělá dluhy, pak přijde nějaká nepředpokládaná událost – řekněme zdravotní problém, ztráta zaměstnání, cokoliv, co se může stát, tak to je chvíle, kde by měli všichni pomoci.
Kdy je dluh nezodpovědný?
Nezodpovědný? Dluh je nezodpovědný ve chvíli, kdy si půjčuji na nesmysly. Na dovolené, na vánoční dárky i ve chvíli, kdy vím, že nejsem schopen ten dluh splácet. V tu chvíli už je nezodpovědný.
S tím si lidé musí poradit sami? S tím už nepřijde, když už to dospěje s velkou pravděpodobností do exekuce, pomoc vaší asociace?
My se samozřejmě snažíme lidem pomoci třeba v dohodě o splátkových kalendářích a podobných věcech. Například v mobiliárních exekucích. Tam je změna, že když člověk nad srážku ze mzdy splácí ještě určitou část, tak jak nabídnout, že člověk exekutorovi na srážku ze mzdy zaplatí ještě něco navrch, aby nepřišel o to málo, co doma má.
Stát lidem nyní pomáhá dost, aby se do dluhů nedostali?
Podle mě by mělo jít o mnohem víc cílenou pomoc.
Kam?
Právě do rodin, které to nejvíce potřebují. To jsou matky samoživitelky. Podívám-li se na seniory nebo spoustu lidí, kde oba dva pracují třeba jenom v nějaké fabrice. Ve chvíli, kdy mají zaplatit nájem, energie a uživit jedno či dvě děti, tak jim vzniká opravdu obrovský problém. Tam by cílená pomoc měla směřovat.
Kde máte strop dluhu státu, kdy už nemůže dál pomáhat?
Ptáte se na cifru?
Minimálně tu budete podepisovat nebo nebudete podepisovat ve státním rozpočtu.
Abychom byli schopni státní dluh alespoň za jednu generaci zaplatit. Aspoň výhledově ve výpočtech a nezatížili jsme generací ještě daleko víc.
Dnešní dluh takový je, nebo je už za takovou hranicí?
Obávám se, že se k té hranici velmi rychle blížíme.
Mají se zvyšovat daně?
Nemají se zvyšovat daně.
Žádné daně?
Bavíme se o sektorové dani například? Tam si myslím, že by to možná bylo dobré. Nicméně se obávám, aby ten konečný dopad, který to bude mít, nebyl negativním dopadem na toho konečného spotřebitele. V tom případě si myslím, že bude třeba dělat obrovský dohled.
Na které sektory byste daň uvalila?
Bavme se o energetice a bankovnictví.
Zaznamenal jsem, že nechcete, abychom na Ukrajinu posílali zbraně. Má Západ konflikt na Ukrajině nechat být, ať to nějak dopadne?
V žádném případě. Ale tyto věci máme řešit diplomatickou cestou. Pouze diplomatická jednání, když se nám podaří dva znesvářené tábory dostat k jednacímu stolu, můžou tuhle nesmyslnou válku ukončit.
Má se diplomaticky jednat i za cenu, že Ukrajina ztratí část svého území?
To by asi bylo vůči Ukrajině velmi nespravedlivé.
Takže výsledkem musí být Ukrajina taková, jakou jsme ji znali ještě před rokem 2014, tedy před anexí Krymu?
Tam se obávám, že by jednání byla velmi složitá, pokud bychom se vrátili ještě k anexi Krymu. Ale byla bych velmi ráda, aby to bylo tak, jak jsme ji znali ještě na začátku tohoto roku.
Jaké by bylo hlavní jednání rozhovoru, pokud byste dostala pozvání do Bílého domu?
To by bylo zajímavé. Asi určitě rozdíly mezi českou a americkou politickou scénou.
Jednala byste raději s Joem Bidenem, nebo Donaldem Trumpem?
Přiznám se, že energeticky asi s Donaldem Trumpem.
Energeticky, jak to myslíte?
Vzhledem k jeho temperamentu. Bylo by to zajímavé jednání, tak to myslím.
Je vám bližší i ve vztahu toho, jakou dělá a dělal politiku?
Myslím si, že Donald Trump měl spoustu přešlapů, kdo je nemá, ale byl výraznou hlavou Spojených států amerických, což se o současném prezidentovi říct nedá.
A to vám imponuje?
Ano.
- Prezidentka České asociace povinných, zabývající se exekucemi a dluhy.
- Absolvovala chemické učiliště v Neratovicích, získala magisterský titul na Vysoké škole podnikání a práva v Praze.
- V politice se angažovala nejprve v řadách ČSSD, v roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva v Kralupech nad Vltavou jako nestraník za Úsvit přímé demokracie, ve volbách do sněmovny v roce 2017 byla na kandidátce hnutí Referendum o Evropské unii, které vedl někdejší místopředseda Svobodných František Matějka.
- Pro kandidaturu získala podpisy dvaceti poslanců z minulé Poslanecké sněmovny. Její registraci ale 13. prosince zrušil Nejvyšší správní soud, a to proto, že ji podpořili výhradně členové bývalé sněmovny, a to ještě před vyhlášením voleb. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle soudu není možný.
- Zdroj: ČTK/ČT24