O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Denisa Rohanová. Šéfka České asociace povinných se již v minulosti objevovala na kandidátních listinách Úsvitu přímé demokracie nebo hnutí Referendum o Evropské unii. Svými podpisy ji podpořilo dvacet poslanců. Jedná se ale o členy dolní komory z minulého volebního období z řad ČSSD a KSČM, Rohanová přihlášku podala předtím, než jim zanikl mandát. V tu dobu také nebyl vyhlášen termín prezidentských voleb.
Osobní a profesní život
Narodila se 16. dubna 1975 v Pardubicích. Absolvovala chemické učiliště v Neratovicích, v roce 2020 získala magisterský titul na Vysoké škole podnikání a práva v Praze. Kvůli dluhům bývalého manžela se její rodina dostala do exekuce, která vedla i k dražbě domu. Tato zkušenost Rohanovou vedla k tomu, že se začala zabývat problematikou exekucí. V současnosti je prezidentkou České asociace povinných, která se snaží hájit postavení lidí s dluhy. Podílela se na změnách Exekučního řádu a stojí za metodickými pokyny pro policisty v případě mobiliárních exekucí.
Rohanová se zasadila i o pomoc rodinám v exekuci na jižní Moravě, které v roce 2021 zasáhlo tornádo. V roce 2021 se stala patronkou Nadace Denisy Rohanové, kterou založil válečný veterán Martin Říha. Organizace pomáhá znevýhodněným. Je rozvedená a má syna.
Dosavadní politická kariéra
V politice se angažovala nejprve v řadách ČSSD, v roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva v Kralupech nad Vltavou jako nestraník za Úsvit přímé demokracie, ve volbách do sněmovny v roce 2017 byla na kandidátce hnutí Referendum o Evropské unii, které vedl někdejší místopředseda Svobodných František Matějka.
Politické postoje
Podle Seznam Zpráv při oznámení kandidatury odmítla, že by dlužníci byli její jedinou prioritou a zdůraznila potřebu spojovat společnost. Chtěla by žít „zpět v době Nagana“, uvedla. Politiku je podle ní nutné vrátit jejímu počátku, kterým je „služba pro lidi“, řekla v červnu na CNN Prima News. „Budu prezidentkou, která nevidí jen západ a východ, ale i sever a jih,“ napsala ve svém volebním programu. Souhlasí také se záměrem dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP, uvedla v únoru pro Security Magazin.
Volební program
Rohanová představila volební program o čtyřech pilířích. Prezident má podle ní představovat občany, páteří národa je střední vrstva, uvedla. Zavázala se také k pomoci lidem a k naslouchání každodenním potřebám občanů, stejně tak se chce zasadit o návrat soudržnosti do společnosti. Český stát má podle ní být pro všechny občany bez rozdílu věku, vzdělání nebo příslušnosti k minoritním skupinám. Úcta a respekt podle ní mají být standardem.
Ekonomika
Rohanová je proti zvyšování daní. „Podíváme-li se na současnou ekonomickou situaci všech lidí, tak si myslím, že cesta zvyšování daní je cestou do pekel,“ řekla v listopadu v pořadu Divoká karta CNN Prima News. Spíše než obnovení superhrubé mzdy tak prosazuje hledání úspor ve státní správě. „Nehledejme úspory na lidech,“ řekla. Prezident podle Rohanové může přispět k řešení ekonomické krize zejména jmenováním členů Bankovní rady České národní banky, kteří určují výši úrokových sazeb. Upozornila také, že „zvyšování cen paliv, potravin, energií, úrokových sazeb“ povede ke zvýšení počtu lidí v exekucích.
Válka na Ukrajině
Válka na Ukrajině podle Rohanové do Česka přinesla atmosféru strachu, rolí prezidenta proto nyní je společnost uklidnit a přinést naději. K vyvěšování ukrajinských vlajek ve veřejném prostoru uvedla, že nejde o krok, který by napadené zemi pomohl. „Symbolika, pokud je jí mnoho, může našim lidem začít skutečně vadit,“ řekla. Uprchlíky z Ukrajiny má podle ní stát prověřovat, protože mezi nimi existuje minorita, která si přišla „pouze pro nějakou dávku“, což může v českých občanech „vzbuzovat nenávist, odpor a pocit, že oni jsou ti druhořadí,“ řekla v červnu na CNN Prima News.
Příchod uprchlíků má podle ní ale i pozitiva, mezi ta největší patří jejich zařazování na český pracovní trh, dodala ve vysílání televize. V listopadu na stejné stanici v pořadu Divoká karta uvedla, že při hledání konce konfliktu „asi neexistuje jiná možnost než vyjednávat o míru.“ Invaze Ruska na Ukrajinu podle ní ale nebude hlavním tématem prezidentských voleb.
Postoj k současné vládě
Pomoc vlády Petra Fialy (ODS) v ekonomické krizi Rohanové „zrovna dobře cílená nepřijde“. Domnívá se, že kabinet řeší pouze současné problémy a nezabývá se plánem do budoucna. Předpokládá, že za rok kvůli tomu vzroste počet lidí v exekuci ze současného milionu na dva miliony, řekla v listopadu na CNN Prima News. Už v červnu na stejné stanici kritizovala pětitisícový příspěvek na dítě pro rodiny s hrubým příjmem do milionu korun. „Když už podpora takovýchto rodin, tak by neměla být jednorázová,“ řekla s tím, že příspěvek podle ní míří k 80 procentům rodin a není proto příliš cílený. Příspěvek se podle ní měl zaměřit na potřebné, jako jsou například matky samoživitelky.
Role prezidenta
Rohanová v listopadové diskuzi na CNN Prima News o síle prezidentských pravomocí uvedla, že nevidí ráda zásahy do ústavy a „převratné změny“. Souhlasila však s možným posílením prezidentského veta, k jeho přehlasování ve sněmovně by podle ní mělo zvednout ruku více než 101 poslanců. Síla prezidenta podle ní spočívá také v dialogu s vládou „ve spoustě věcí, které je schopen ovlivnit z podstaty své funkce,“ řekla. Pro Security Magazin Rohanová uvedla, že prezident by měl dodržovat linii zahraniční politiky formulovanou vládou.
Kampaň
Rohanová získala na podporu kandidatury podpisy dvaceti poslanců ČSSD a KSČM, a to již v době před posledními parlamentními volbami. Přihlášku k prezidentským volbám podala na ministerstvu vnitra ještě předtím, než mandát těchto poslanců zanikl. Učinila tak ještě před vyhlášením termínu prezidentských voleb. Například podle ústavního právníka Jana Kysely takový postup není přípustný.
Do specifické situace se Rohanová dostala také v oblasti financování kampaně. Kvůli dluhu spojenému s jejím bývalým manželem jí exekutor z volebního účtu odečetl milion korun. Podle říjnové tiskové zprávy dluh vzniknul z několikatisícového závazku exmanžela vůči zdravotní pojišťovně a Rohanová jej postupně platí. Podle šéfa kampaně Martina Legnavského tak Rohanová nemůže kampaň fakticky vést, domluvení sponzoři podle něj nechtějí peníze na účet posílat. Situaci její tým řeší s Úřadem pro dohled nad politickými stranami, uvedla ČTK. V druhé polovině listopadu byl její transparentní účet již v plusu, Rohanová na něm evidovala jediný dar ve výši 10 tisíc korun.
