Jmenování nového šéfa žalobců vláda zřejmě projedná 12. července, Pavel Zeman svého odchodu nelituje

Odcházející nejvyšší zástupce Pavel Zeman dle svých slov rezignace nelituje.  Ve funkci končí ve středu, v čele úřadu stál od roku 2011. Rezignaci oznámil v květnu. Nový šéf žalobců dosud jmenován není, pověřený vedením úřadu bude první náměstek Igor Stříž. Návrhem ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) na jeho jmenování nejvyšším státním zástupcem se bude vláda zabývat zřejmě 12. července. Premiér Andrej Babiš (ANO) to ve středu řekl před odletem na summit předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky v Polsku.

„My jsme to na vládě neřešili, ministryně o to na minulé vládě nepožádala. Myslím si, že se k tomu vrátíme na příští vládě dvanáctého,“ uvedl Babiš bez dalších podrobností.

Zeman uvedl, že do funkce nastupoval s několika předsevzetími a že velkou většinu z nich se podařilo splnit. „Zejména navrácení či spíše zvýšení důvěryhodnosti státního zastupitelství ve společnosti, což se podle mě podařilo. Ze státního zastupitelství se stala naprosto respektovaná instituce, která je zásadní pro fungování právního státu v kterékoliv zemi a u nás také,“ řekl.

Podařilo se mu podle něj také nastavit mechanismus zajišťování výnosů z trestné činnosti. V současnosti je to šestinásobek hodnot, které se zajišťovaly před rokem 2011. Částka se pohybuje mezi 6,5 až deseti miliardami korun ročně.

Trest má být efektivní a přiměřený, míní Zeman

Za důležité považuje, že odstartovala i debata o způsobu trestání. „Mám radost z toho, že od klasického českého rčení ,zavřeme ho, až zčernáʻ přecházíme k tomu, že trest má být efektivní a přiměřený. V tomto směru chci vyzdvihnout ukládání peněžitých trestů a poděkovat všem kolegům, soudcům a státním zástupcům, kteří na tom aktivně participují,“ vyzvihl Zeman. V minulém roce jde o více než 21 procent uložených peněžitých trestů, před pěti lety to bylo kolem čtyř procent.

Formu trestání ale Zeman považuje jako nedořešenou otázku a výzvu do budoucna. Diskuse o tomto by se měla podle něj rozproudit především na politické úrovni, protože nastavení trestní politiky státu náleží parlamentu.

„Tam by se měla nastolit debata, jak máme nastavené trestání, jestli není zbytečně přísné a zda bychom podobného výsledku nedokázali dosáhnout například kombinací kratších trestů odnětí svobody s různými alternativními sankcemi, ať už jsou to peněžité tresty, obecně prospěšné práce, případně domácí vězení, ale v kombinaci s určitými výchovnými programy v rámci prevence kriminality, které by následovaly po vykonání trestu uloženého soudem,“ řekl. Dodal, že v tomto má Česká republika velký dluh a stálo by za úvahu vydat se tímto směrem.

Zeman svoji rezignaci oznámil v polovině května, mezi důvody zmínil i tlak ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové. „Co se týče nátlaku ze strany politiků, já jsem o jednom hovořil při své rezignaci. Vnímám to tak, že justice jako taková, kam patří soudy a státní zastupitelství, je velice křehká entita, která nemá v podstatě způsob, jak se efektivně bránit proti různým atakům, ať už ze strany veřejnosti, politiků či médií. Vychází to z toho, že justice je konzervativní, a je to tak správně,“ uvedl Zeman.

Podle některých hlasů je škoda, že ve funkci končí a že nevydržel tlak na něj. Zeman ale uvedl, že je otázka, kdy by byla k rezignaci vůbec vhodná chvíle. „Každopádně mohu říci, že svojí rezignace nelituji a celkem se těším na život po funkci nejvyššího státního zástupce,“ uvedl Zeman.

Po ukončení funkce nejvyššího státního zástupce zůstane řadovým žalobcem. Uvedl, že bude rád, když se bude moct zabývat analytikou a legislativou.

Vedením bude pověřen Stříž

Nový nejvyšší státní zástupce dosud není jmenován, podle zákona o státním zastupitelství tak bude pověřený vedením první náměstek Igor Stříž. Toho Benešová navrhla vládě na post nejvyššího státního zástupce, vláda jeho jmenování ale dosud neprojednávala. Babiš připustil, že by funkci nejvyššího státního zástupce mohla plnohodnotně obsadit až příští vláda.

Benešová k tomu uvedla, že svůj úkol navrhnout šéfa žalobců splnila a že je nyní na premiérovi, aby návrh na jednání vlády zařadil. Původně chtěla, aby Zemanův nástupce převzal úřad kvůli zachování kontinuity hned od 1. července. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...