Když se narodila, měla už problémy s dýcháním a dětství trávila v nemocnici. Ve dvou letech u ní lékaři zjistili, že má astma. Kvůli zdravotním obtížím chyběla ve škole a nemohla si najít práci. I takové problémy řeší často dospělí pacienti. Světový den astmatu a alergie připadá na 3. května a upozorňuje na fakt, jak vážná tato onemocnění mohou pro jedince být. Astma je jednou z nejčastějších chronických nemocí v populaci a zvláště u dětí se v posledních letech objevuje čím dál více.
„Je to pořád dokola, někdy je mi dobře, jindy zle.“ Astmatem v Česku trpí asi půl milionu lidí
„Podle maminky mi lékaři astma diagnostikovali v necelých dvou letech mého věku. Bydleli jsme v Praze. Nemohla jsem spát vleže, protože jsem se dusila, tak mě maminka musela celé noci nosit v náručí. Od narození mne často vozili ve velmi špatném stavu do nemocnice do Motola,“ vzpomíná dnes už dospělá pacientka.
Ve dvou letech podstoupila operaci žaludku a jícnu. Kvůli problémům s dýcháním do jeslí chodila zhruba měsíc a kvůli poruše imunity jí lékaři nakonec docházku do zařízení zakázali. Rodina se nakonec kvůli zdraví dcery a lepšímu vzduchu přestěhovala do jižních Čech. Potíže ale trvaly nadále. „Vysvětlit mi ve třech letech, že když děti válí sudy na louce, já nesmím, bylo nemožné. I přes všechny zákazy a vysvětlování jsem chtěla dělat a také dělala to, co ostatní. Následky byly hrozné, astmatické záchvaty, alergická rýma, oteklé oči tak, že jsem neviděla na krok,“ popsala pacientka své problémy, na které upozorňuje Česká iniciativa pro astma.
Kvůli zdravotním problémům často chyběla ve škole, učitelé dokonce rodině navrhovali, aby dívka přešla na zvláštní školu. Nakonec ale tu základní dokončila. Strávila mnoho času v lázních i u moře. „Často byla mamka obviňována z toho, že mě nechává doma jen tak. Nechápali, že když mám v noci astmatický záchvat, že jsem probděla noc a že bych ve škole usínala,“ dodala pacientka.
Astma se i přes dost silnou léčbu zhoršovalo, navíc péče byla čím dál dražší, a to si rodina nemohla dovolit. Přes astmatické potíže nakonec dívka dostudovala policejní školu. Ze zdravotních důvodů ale nemohla pracovat v kanceláři. „Sama na svou kůži zažívám, jak děti s postižením i dospělí lidé vždy narážejí na problémy, a bojím se, že si to ponesu po celý život. Musím najít práci, kde pochopí moji individualitu, a doufám, že nebudu muset dokazovat všem dokola, že občas mě nemoc zaskočí a musím navštívit lékaře,“ řekla.
Dospělá žena je se svou diagnózou už smířená, stále dochází na pravidelné kontroly a snaží se žít „normálně“. A jak sama dodává: „Je to pořád dokola, někdy je mi dobře, někdy je to horší.“
Co je to astma?
Astma je chronické, celoživotní onemocnění průdušek. Příčinou je zánětlivá reakce v průduškové sliznici, která vzniká jako obranná odpověď na některé látky z okolí, které se do průdušek dostávají při dýchání. Jde o alergeny, jež dokáží vyvolat i velmi prudkou reakci imunitního systému. Patří mezi ně pylová zrnka, plísně, výměšky roztočů, zvířata a mnoho dalších.
Další příčinou astmatu jsou časté virové infekce nebo vdechování výparů a plynů z chemikálií, prachu nebo jiných látek vznikajících při práci. Nejčastěji se objevuje profesní astma u zaměstnanců v zemědělství, při výrobě potravin, v textilním průmyslu, ve zdravotnictví, při výrobě pryže nebo plastů.
Právě alergici jsou hlavní rizikovou skupinou pro vznik tohoto onemocnění. Projevuje se několika příznaky, z nichž nejzávažnější je dušnost, zejména ztížený výdech s příznakem hvízdavého dýchání. Časté jsou problémy s dýcháním v noci, při nebo po sportu, dráždivý chronický kašel nebo opakující se záněty průdušek. Dále se může jednat o záchvaty kašle při pláči nebo smíchu a kašel vyvolaný kontaktem se zvířetem, při pobytu ve starém, prašném a vlhkém domě nebo se astma vyskytne v určitém ročním období.
Běžné příznaky astmatu
Dětské astma vzniká v padesáti procentech případů v prvních pěti letech života. Astma dospělých začíná zhruba většinou právě už v dětství. V Česku trpí astmatem odhadem až patnáct procent dětí. Znamená to, že v průměru by se v každé školní třídě mohly najít dvě až tři děti s nějakou formou astmatu. Toto onemocnění je také dvakrát častější u chlapců než u dívek.
„Když jeden z rodičů trpí alergiemi nebo má astma, je ta šance zhruba třicet až čtyřicet procent, když mají nějaký typ alergie (i ekzém nebo jiný projev alergie) oba rodiče, je pravděpodobnost, že i dítě bude mít astma kolem šedesáti a více procent,“ vysvětlil Norbert Pauk, který je vedoucí Centra pro léčbu těžkého astmatu z Kliniky pneumologie Nemocnice Na Bulovce v Praze.
V mnohých částech světa se astma vyskytuje až u každého sedmého dítěte. Například ve Velké Británii se léčí na astma přes jeden milion dětí. Péče o ně tam ročně stojí v přepočtu asi třicet miliard korun. U dospělých je pak více případů astmatu u žen než mužů a také u mladších osob než starších.
Léčba
Největší finanční náklady mají těžké astmatické stavy, které vyžadují léčbu v nemocnici, na jednotkách intenzivní péče a kombinovanou léčbu farmaky.
„Základním léčivem jsou inhalačně podávané kortikosteroidy v nízkých dávkách, někdy i v kombinacích s ostatními antiastmatiky. Zde se nemusíme obávat nežádoucích účinků. Co v současnosti nechceme, je trvale podávat celkové kortikoidy v případě těžkého astmatu. Zde máme nové možnosti díky biologické léčbě,“ uvedl Pauk.
Cílem je dostat podle lékařů astma pod kontrolu. „Nemocný by měl žít v podstatě zcela normální život bez jakéhokoli omezení a s plnou fyzickou aktivitou. Neměl by mít žádné záchvaty dušnosti ani vedlejší účinky léčby,“ dodal Petr Pohunek z pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol.
Astma a covid
Astma pod dobrou kontrolou nezvyšuje podle lékařů významně riziko závažnějšího průběhu koronavirové infekce oproti zdravým jedincům. Je tedy zásadní dodržovat léčebný režim, především prevenci, a nevysazovat žádné medikamenty bez konzultace s ošetřujícím lékařem. Zároveň v době pandmie experti doporučují, aby se astmatici vyhnuli raději preventivním kontrolám, samozřejmě pokud to nebude nutné, omezili kontakt s lidmi a dodržovali hygienická opatření. Navíc astmatici se už můžou v Česku také nechat proti koronaviru očkovat.
Statistiky staré zhruba rok uvádějí, že na světě žije odhadem 300 milionů astmatiků. V České republice je jich asi půl milionu. Dalších zhruba 250 tisíc lidí trpí nějakou formou astmatu, aniž by o své nemoci věděli. „To jsou hlavně lidé, kteří mají mírnější příznaky, které již přijali za součást svého života a ani pro ně nevyhledávají lékaře,“ upřesnil Pohunek. Jsou to třeba ti, co dlouhodobě kašlou, mají problémy s dechem při sportu nebo se často cítí zahlenění.
Světový den astmatu a alergie vyhlásila Globální iniciativa pro astma (GINA) ve spolupráci s Evropskou federací sdružení alergiků a astmatiků. Jeho součástí jsou po celém světě aktivity, které mají za cíl seznámit širokou veřejnost s problematikou těchto závažných onemocnění.