Je odpovědností investora, koho si na dostavbu Dukovan vybere, řekla Drábová

27 minut
Předsedkyně SÚJB Dana Drábová v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Státní úřad pro jadernou bezpečnost nehodnotí, zda byl, či nebyl fakticky vyhlášen tendr na dostavbu elektrárny v Dukovanech, uvedla v Interview ČT24 šéfka úřadu Dana Drábová. V tuto chvíli to podle ní není ani nutné vědět, uvedla však, že je odpovědností investora, koho si na realizaci projektu vybere. Drábová také řekla, že vláda by měla objasnit, jaké informace má bezpečnostní dotazník přinést.

„Nám do toho v podstatě v tuto chvíli nic není. My máme pro současnost odpracováno, vydali jsme 8. března povolení k umístění dukovanského bloku. Tam není třeba vědět, kdo bude konkrétní dodavatel,“ upozornila Drábová. 

Úřad se nyní podle jeho šéfky bude připravovat na jinou důležitou věc. „Někdy v roce 2026 až 2027 dorazí několik desítek tisíc stránek licenční dokumentace, na základě které úřad rozhodne o povolení k výstavbě (nového bloku v Dukovanech),“ řekla Drábová. 

Podle ní není momentálně nutné vědět, zda je dostavba elektrárny ve fázi tendru, či nikoliv. „Je odpovědností investora, koho si vybere a jestli ten, koho si vybere, bude schopen předstoupit před úřad tak, aby se mohl o povolení ucházet. Jsme v klidu, co se týká technologie, protože každý z těch uchazečů umí dodat bezpečný a robustní projekt, který nakonec tu licenci dostane,“ upozornila s tím, že každý ze zájemců má v portfoliu technologii, kterou ČEZ požaduje, čili tlakovodní reaktory. 

Drábová: Vláda by měla říct, jaké informace chce díky bezpečnostnímu dotazníku získat

Drábová upozornila také na to, že takzvaná předběžná kvalifikace není nic neobvyklého. „Neobvyklé na tom pro mě je to, že tahleta část předkvalifikace už nebyla obsažena v žádosti o informace, kterými byly obesláni potenciální dodavatelé rámcově před čtyřmi roky,“ uvedla s tím, že by ji zajímalo, jaké informace, kromě těch obecně známých, chce ještě stát na základě bezpečnostního dotazníku vůbec získat. 

Jako jednoduché vysvětlení kroku ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) vidí Drábová to, že resort měl zájem na tom, aby český tým, který projekt připravuje, zůstal motivován s tím, že se něco chystá a bude se něco připravovat. „Tím pádem tam nezůstane prázdná prodleva,“ řekla. Je to podle ní jednoduché vysvětlení, ale neví, jestli je správné. „Byla bych ráda, kdyby na to vláda nebo ministerstvo nějakou odpověď dalo,“ dodala.

Tento krok rozboural křehkou politickou dohodu, že se bude postupovat tak a tak. Budování shody, která by přežila více než jedno volební období, je pro ten projekt snad nejpodstatnější věc kromě jaderné bezpečnosti.
Dana Drábová
předsedkyně SÚJB

„Nás na jaderné elektrárně pochopitelně nejvíc zajímá to, jestli ta elektrárna dostojí požadavkům na jadernou bezpečnost, a tím pádem pravděpodobnost, že se tam stane něco ošklivého, co by ohrozilo lidi a okolí, je minimální,“ uvedla šéfka úřadu. S bezpečností ale podle ní úzce souvisí také geopolitika. 

Co je z hlediska bezpečnosti nejdůležitější?

Z hlediska bezpečnosti je podle Drábové podstatný takzvaný primární okruh (jinak jaderný ostrov) či reaktor, které jsou napojeny na systém kontroly řízení. „To je otázka velmi citlivá, protože valná většina těchto systémů je skoro stoprocentně digitální. Vidíme, jaké diskuse probíhají nad možností, že by nám tu elektrárnu třeba mohl někdo vypnout na dálku,“ uvedla Drábová s tím, že to schválně přehnala. „Slouží to jako příklad toho, o co se starat,“ doplnila. 

Šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost také uvedla, že je velmi důležité, aby se takto stěžejní a citlivé systémy vždy řídily přímo z České republiky, a nikoli ze zahraničí. Zároveň však podle Drábové není možné eliminovat nutnost závislosti na někom jiném. „Lze to velmi významně omezit, ale nikdy to nebude stoprocentní,“ uvedla.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 39 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...