Hygienici budou v Dole Darkov testovat dalších tisíc lidí. Kraj se připravuje na stav nebezpečí

Krajská hygienická stanice rozhodla o dalším testování v Dole Darkov, kde minulý týden vypukla hromadná nákaza koronavirem. Od pátku do neděle se chystá vyšetřit dalších tisíc lidí. Podle výsledků hygienici rozhodnou o dalších opatřeních. Moravskoslezský kraj kvůli nepříznivému vývoji epidemiologické situace v dole ve svých sociálních a zdravotnických zařízeních nepovolí návštěvy.

V Dole Darkov už covidem-19 onemocnělo sto čtyřicet pracovníků i jejich rodinných příslušníků. Ve středu oznámili hygienici sto třináct případů, o den později dalších sedmadvacet. Další stovky kontaktů musejí ještě prověřit a otestují i další tisícovku zaměstnanců. „Začneme v pátek odpoledne a do neděle za účasti armády a zdravotnické záchranné služby budeme testovat asi tisíc havířů. Otestujeme celý Důl Darkov,“ řekla ředitelka Krajské hygienické stanice v Ostravě Pavla Svrčinová.

Zároveň se začnou testovat příbuzní horníků, kteří byli na covid-19 pozitivně testováni tento týden. Vzorky se odebírají až čtyři nebo pět dní po posledním kontaktu s nakaženým. „Tam je inkubační doba nejčastěji pět, šest dní, takže teprve začnou chodit na odběry. Po neděli budeme mít výsledky,“ vysvětlila ředitelka hygienické stanice.

Kvůli koronaviru je v karanténě třináct žáků a dvě učitelky  ze Základní školy Generála Svobody v Havířově. „Žák deváté třídy měl pozitivní test na covid-19, jeho otec pracuje v Dole Darkov,“ řekla náměstkyně primátora města pro školství Jana Feberová (ČSSD). Škola o situaci informuje i na svých webových stránkách. Školu čeká dezinfekce, první stupeň ale v pondělí může otevřít.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je nutné v dole situaci detailně prozkoumat. „Něco se tam děje, dochází k masivnímu šíření. To se musí prověřit, aby nebylo nutné zavírat celý důl,“ řekl Prymula. Míní, že se experti blíží do fáze, kdy bude možné šíření zmírnit. „Doufám, že se vše zvládne bez drastických opatření,“ dodal náměstek.

V pondělí bude o situaci jednat krajský krizový štáb

Situací v OKD se bude v pondělí zabývat Krizový štáb Moravskoslezského kraje. „Další případná opatření vyplynou z výsledků víkendového plošného testování ve společnosti OKD. Pokud dojde ke zhoršení epidemiologické situace, připravujeme se na možnost vyhlášení stavu nebezpečí,“ uvedl hejtman Ivo Vondrák (ANO). Při vyhlášeném stavu nebezpečí by jako hejtman získal kompetence nařizovat krizová opatření na území kraje, jež teď nemá.

Zákaz návštěv bude platit jen pro krajská zařízení jako nemocnice, domovy seniorů a další sociální zařízení. Institucím jiných zřizovatelů hejtmanství obdobné opatření nařídit nemůže. „Přesto toto opatření doporučujeme i ostatním zřizovatelům a poskytovatelům v regionu,“ uvedl Vondrák.

Hygienici čekají další nárůst nemocných

V karvinských dolech pracuje zhruba 8400 lidí, přímo v Dole Darkov a na něm navazující úpravně uhlí pracuje 1800 lidí. Nákaza covidem-19 se tam začala šířit minulý týden, proto tam tento týden hygienici otestovali téměř 800 lidí. Našli mezi nimi devět desítek nakažených, kteří většinou neměli žádné příznaky nemoci. Podle posledních údajů tak onemocnělo 113 zaměstnanců a šest jejich rodinných příslušníků. Hygienici ale čekají nárůst počtu nakažených v rodinách. „Teď rychle zjišťujeme kontakty, aby ti lidé byli doma, v karanténě, šli na vyšetření,“ řekla Irena Martinková z Krajské hygienické stanice v Ostravě. Kolik lidí bude zapotřebí otestovat, se podle ní zatím nedá odhadnout, ale určitě to budou minimálně stovky.

Hygienici pracují s chytrou karanténou

Hygienici využívají chytrou karanténu a vzpomínkové mapy. „Vyhledáváme osoby, které byly v epidemiologicky významném kontaktu s nemocným či nosičem,“ vysvětlila Irena Martinková. Nosiči jsou lidé, kteří byli pozitivně testováni, ale nemají žádné příznaky nemoci. „Voláme nejdříve nemocným a nemocný nám sdělí kontakty, o kterých ví, že s nimi byl. Zaměřujeme se na blízké, kteří jsou ve společné domácnosti, ti jsou nejdůležitější,“ popsala hygienička.

Důležité jsou rovněž úzké kontakty z pracoviště. Při chytré karanténě se využívají údaje z mobilních telefonů či platebních karet. „Pokud člověk dá souhlas s tím, že nám dá geolokační údaje, tak nám vyjede mapa, kde si můžeme ověřit, jestli na něco nezapomněl. U horníků tu mapu využíváme u jejich pohybu na povrchu. Takto můžeme vyhledat osoby, které pak kontaktujeme,“ uvedla Martinková.

Ředitelka hygienické stanice Pavla Svrčinová řekla, že se nákaza zjistila také u jednoho zaměstnance v Dole ČSM. „Tam to byl jeden záchranář a nic víc jsme tam nezjistili. Sledujeme to, hlídáme to, ale zatím tam je jen ten jediný případ,“ poznamenala.

Pro Důl Darkov platí přísná hygienická opatření

Při vstupu na pracoviště v Darkově si musí každý pracovník vydezinfikovat ruce a projít měřením teploty. Společnost zajistila pro všechny zaměstnance dezinfekční prostředky a roušky. Pro důlní pracovníky platí povinnost nosit respirátory, rukavice a ochranné brýle.

Třikrát denně se dezinfikují společné prostory, šatny, výdejny a další místa. V dolech se denně dezinfikují dopravní nádoby a vozy pro dopravu zaměstnanců. Zaměstnanci se nepřesouvají na jiná pracoviště, z čtyřsměnného se tam přešlo na třísměnný provoz a firma zkrátila pracovní dobu, aby se zaměstnanci z jednotlivých směn nepotkávali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...