Lubomír Zaorálek (ČSSD) měl v minulosti napjaté vztahy s premiérem Andrejem Babišem i prezidentem Milošem Zemanem, přesto se v úterý stal novým ministrem kultury. Zaorálka si vybrala ČSSD poté, co hlava státu odmítla jmenovat jejího místopředsedu Michala Šmardu a ten se nominace vzdal. Sám Zaorálek o Šmardovi v pořadu Události, komentáře prohlásil, že byl výborným kandidátem, na kterém měla ČSSD trvat.
Historie plná bitev, říká Zaorálek o vztahu s prezidentem. Šmarda byl podle něj výborný kandidát
Lubomír Zaorálek: Michal Šmarda byl výborný kandidát (zdroj: ČT24)
„Byl jsem požádán panem předsedou Hamáčkem, který mi vysvětlil situaci a řekl mi, že není možné dostát tomu, co jsem celou dobu říkal, protože já jsem mnohokrát před tím opakoval, že je třeba stát na svém, že je třeba trvat na výměně ministra a že je třeba trvat i na panu Šmardovi,“ uvedl Zaorálek v pořadu Události, komentáře.
„Pan Šmarda byl výborný kandidát. Jednak si myslím, že měl velmi podobný záměr jako já, bavit se s lidmi, setkávat se s odborníky a myslím, že byl pro to výborně vybaven,“ zdůraznil.
Střety s Babišem i Zemanem
Přesto se rozhodl do kabinetu Andreje Babiše vstoupit, aby sociální demokracii v koaliční vládě pomohl. V minulosti si přitom Zaorálek a Babiš vyměnili několik ostrých výroků. „Také jsem o něm řekl, že je cizopasný fíkus,“ připomíná sám nový ministr.
„Je pravda, že politika je poměrně tvrdý chleba a ty střety jsou prostě ostré a já jsem samozřejmě měl s panem Babišem i s dalšími takovéto střety,“ komentuje to Zaorálek s tím, že si za svými výroky z minulosti stojí.
V minulosti měl napjaté vztahy i s Milošem Zemanem. V roce 2003 patřil mezi sociální demokraty, kteří nepodpořili Zemanovo zvolení prezidentem. „Tehdy jsem v televizi veřejně řekl, že ho nebudu volit, takže to není žádné tajemství. Miloš Zeman tu informaci měl a dodnes si to dobře pamatuje,“ říká k tomu Zaorálek.
„Je to historie, která byla plná bitev, ale dnes, i když se také třeba někdy přeme, tak si myslím, že v zásadě se dokážeme spolu bavit,“ popisuje současné vztahy s hlavou státu.
Platy, transparentní dotace a regionální kultura
Mezi prioritami nově jmenovaný ministr kultury zmiňuje především platy v kultuře. „Připadá mi, že je důležité držet se toho, co je napsáno v programovém prohlášení vlády, že platy lidí v kultuře se mají přiblížit platům ve školství. To je podle mne cíl. To je závazek, který bych rád, aby platil,“ prohlásil Zaorálek. O platech chce proto jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).
Mezi dalšími prioritami uvedl transparentní systém dotací a investice do regionální kultury. Už také oznámil, že výběrové řízení na nového šéfa Národní galerie, které už vyhlásil odvolaný minulý ministr Antonín Staněk (ČSSD), zamýšlí vypsat nově a důkladně.
Ministr kultury má za sebou bohatou politickou kariéru. Ústavně nejvýše stanul v letech 2002–2006, kdy byl předsedou Poslanecké sněmovny. Ve funkci vydržel celé volební období, přestože se dvakrát měnil premiér. V dalších osmi letech, kdy se střídaly pravicové a úřednické vlády, byl místopředsedou sněmovny a zároveň stínovým ministrem zahraničí. V Sobotkově vládě, tedy mezi lety 2014 a 2017, potom Zaorálek vedl ministerstvo zahraničí. V roce 2017 šel do sněmovních voleb jako celostátní lídr ČSSD a potenciální kandidát na premiéra, když se Bohuslav Sobotka rozhodl skončit v čele strany a o post v čele vlády již neusilovat. Stranu však Zaorálek dovedl pouze k sedmiprocentnímu zisku.
Mezi Lubomírem Zaorálkem a prezidentem a bývalým předsedou ČSSD Milošem Zemanem panovalo dlouhodobé napětí. Již v roce 2000 zařadil Zeman Zaorálka do skupiny lidí, které označil „zbabělci, hlupáky nebo vyžírkami“. Spekulovalo se o tom, že Zaorálek patřil v roce 2003 k sociálním demokratům, kteří v prezidentské volbě Zemana nepodpořili. Zaorálkovo působení v Černínském paláci ale neprovázely žádné větší konflikty s Hradem.
Před vstupem do politiky pracoval vystudovaný filozof a politický ekonom v Československé televizi, Československé straně socialistické a po roce 1990 na Ostravské univerzitě. Ve druhé polovině 80. let, kdy pracoval v sekretariátu ČSS, byl i jejím členem. V listopadu 1989 se podílel na založení ostravského Občanského fóra, po jeho rozštěpení byl členem Občanského hnutí a od roku 1994 působí v ČSSD. Poslancem se poprvé stal v roce 1990, kdy půl roku zasedal ve Federálním shromáždění. Od roku 1996 je členem Poslanecké sněmovny. V mezidobí byl v ostravském městském zastupitelstvu.
K soudům se dostaly Zaorálkovy spory se Zdeňkem Bakalou a také Ivo Rittigem. Bakalu označil tehdejší ministr kvůli prodeji bytů OKD za gaunera, podnikatel za to žádal omluvu a finanční satisfakci. Soudy žalobu zamítly. Omluvu však vysoudil Ivo Rittig za to, že jej Zaorálek veřejně spojil s majetkem zabaveným policií v kauzách kolem Jany Nagyové. Nemusel se však omlouvat za to, že Rittiga nazval lupičem ani mu vyplatit požadované stotisícové odškodné.
Lubomír Zaorálek