Společnost WorkPress Aviation viní finanční správu, že ji přivedla na pokraj zániku. Úřad na plzeňského výrobce leteckých součástí vydal zajišťovací příkaz a žádá další desítky milionů korun v rámci řízení kvůli údajným fiktivním fakturám. Společnost to považuje za šikanu a obrátila se na soud. Poukázala, že argumenty správce daně odmítlo v trestním řízení i státní zastupitelství.
Finanční úřad chce od firmy přes 60 milionů, třetinu nechal zajistit. Vše jsme dávno zaplatili, brání se společnost
Před dvěma lety přišla firma WorkPress Aviation za tragických okolností o zakladatele. Nyní ale bojuje o další existenci sama. Finanční úřad od ní chce přes 60 milionů korun a vydal zajišťovací příkazy na dvacet milionů.
„Finanční úřad zpochybnil spolupráci s naším dodavatelem za roky 2014 a 2015. Požaduje zaplacení daně, kterou jsme již jednou zaplatili,“ řekl ředitel firmy Jiří Heckel. Dodal, že zajišťovací příkaz se projevuje i při jednání s bankami. „Zakleknutí finančního úřadu snižuje důvěryhodnost naší společnosti,“ podotkl.
Úřad na obvinění firmy, která tvrdí, že ji chce bezdůvodně zlikvidovat, nereagoval. „Finanční správa v tomto případě není zbavena mlčenlivosti,“ uvedla Michaela Hošťálková z Finančního úřadu pro Plzeňský kraj.
Finanční úřad podal na zástupce firmy trestní oznámení. Byl obviněn z krácení daní, ale státní zástupce potom stíhání zastavil s tím, že se nestal žádný trestný čin. Podle usnesení státního zastupitelství jsou některá tvrzení finančního úřadu „vzájemně rozporná“ a důkazy interpretují nepřesně či neúplně.
Přestože orgány činné v trestním řízení zjistily, že v souvislosti s WorkPress Aviation není koho z čeho obžalovat, finanční správa trvá na svém. Firma neuspěla ani se stížností u odvolacího finančního ředitelství v Brně. Ani jeho mluvčí Veronika Dvořáková však nechtěla nic více říct s odvoláním na mlčenlivost. „Vzhledem k tomu, že jsme nebyli zproštěni zákonem uložené povinnosti mlčenlivosti, nemůžeme další podrobnosti doplnit,“ uvedla.
Společnost se chce proti postupu finanční správy bránit u soudu. Stát zažalovala také o náhradu škody. Podobné spory již proběhly a Nejvyšší správní soud v některých případech vydávání zajišťovacích příkazů kritizoval. Situaci nedávno řešil i rozpočtový výbor sněmovny.
Poslanci chtěli vysvětlení ke svědectví jedné z úřednic o tom, že finanční úřad z Valašského Meziříčí firmám zabavoval majetek jen proto, aby splnil neoficiální kvótu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však ujistila, že to není běžná praxe. „Byly z toho vyvozeny personální důsledky, byla zahájena příslušná kárná řízení,“ zdůraznila.
Podle statistik v posledních letech počet vydávaných zajišťovacích příkazů klesá. Oproti roku 2015 jich bylo loni asi o pět set méně.