Evropská komise schválila revidovaný český Národní plán obnovy. Přináší dodatečné 2,2 miliardy eur (zhruba 53,6 miliardy korun) pro financování čisté energetiky a transformaci průmyslu, oznámila po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) v Praze šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na konferenci Green Deal Summit také ocenila podíl českého předsednictví v Radě EU na schvalování balíku klimatických norem Fit for 55. S klimatickou Zelenou dohodou stojí podle ní Evropa na české straně. Fiala na konferenci řekl, že po čtyřech letech od vyhlášení nedokázal Green Deal nasměrovat země Evropské unie k inovacím a proměnám ekonomiky. Je třeba příležitosti využít, řekl.
Evropská komise schválila Česku revidovaný plán obnovy. Přinese přes padesát miliard navíc
13 minut
Společný brífink českého premiéra Fialy (ODS) a předsedkyně Evropské komise von der Leyenové
Podle vyjádření Evropské komise má nyní celý Národní plán obnovy objem 9,2 miliardy eur (asi 224,2 miliardy korun). Jeho součástí je 736 milionů eur (17,8 miliardy korun) na investice do rozvodné sítě, do obnovitelných zdrojů, do čisté dopravy, upřesnila von der Leyenová. Národní plán obnovy také podle ní bude podporovat rozvoj kompetencí, které bude Česko potřebovat pro zelenou transformaci průmyslu.
Rozhodnutí komise bude ještě muset potvrdit summit EU, jak je v takových případech pravidlem. Po schválení získá Česko část peněz v rámci předfinancování programu, o uvolňování zbývajících bude postupně rozhodovat Komise podle plnění stanoveného harmonogramu národního plánu.
„Hlavní je, že z těch peněz musí vzniknout něco zásadního, a to je to, že se Česko zdigitalizuje, že si udělá své úkoly při přeměně hospodářství na zelené technologie a zelenou ekonomiku. Že se zároveň zlepší – a to už je tématem těchto nových peněz – výstavba cenově dostupného bydlení. A pak že dojde k posílení a digitalizaci elektrických distribučních soustav, což je důležité při ochraně proti kybernetickým útokům,“ okomentovala místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Zároveň upozornila, že při naplňování plánu obnovy není času nazbyt, protože má pevné termíny.
Podle EK doplnilo Česko do plánu obnovy nové investiční plány, jako výstavbu dostupného bydlení a posílení a digitalizaci svých systémů pro distribuci elektřiny. Rozšířilo také záměry na posílení kybernetické bezpečnosti ve veřejné správě. Tuzemsko rovněž doplnilo do plánu novou kapitolu zaměřenou na čerpání peněz z projektu REPowerEU, která počítá s patnácti reformami a devíti investicemi zaměřenými na zbavení se závislosti na ruských fosilních palivech.
Čekání na notifikaci
Fiala k tomu řekl, že v úterý jednal s předsedkyní EK o projektu zkapacitnění ropovodu TAL, který spojuje Česko s italskými přístavy a může pomoci ke snížení závislosti na ruské ropě. Předseda vlády podotkl, že státní investice do tohoto projektu podléhají schválení ze strany Komise, takzvané notifikaci.
Na notifikaci Česko čeká také u připravovaného rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Fiala po schůzce s von der Leyenovou sdělil, že vidí velkou šanci na to, že Česko tuto notifikaci získá. Zdůraznil, že jaderná energetika je základním zdrojem elektřiny v Česku a bude hrát i klíčovou roli při dekarbonizaci české energetiky. Podotkl, že Česko má v této oblasti silnou expertizu, a to jak na univerzitách, tak ve výzkumu a vývoji.
Von der Leyenová uvedla, že volba energetického mixu zůstává plně v rukou jednotlivých členských zemí EU. Komise si podle ní uvědomuje, že pro Česko je jaderná energetika zásadní. EK je proto podle ní schopná zvážit programy státní pomoci do tohoto sektoru.
Schválení Fit for 55
Von der Leyenová na úterní návštěvě Prahy také vyzdvihla podíl Česka na schvalování klimatických návrhů. „Za vašeho předsednictví v Evropské unii jste sehráli klíčovou roli ve schválení Fit for 55, což je hlavní pilíř Green Dealu,“ ocenila von der Leyenová. Na legislativu podle ní čekaly evropské firmy, aby dostaly jasný směr, kterým se mají vydat. „Evropské podniky vyvíjejí nové nápady a řešení. Co potřebují zvýšit, je předvídatelnost plánování svých investic. Jasnou trasu, která udává směr jízdy. A to je přesně to, co přináší Zelená dohoda,“ dodala.
Země EU další část balíku klimatických norem Fit for 55 definitivně schválily letos v dubnu. Také s jejich pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Vize klimatické neutrality evropského kontinentu do roku 2050 je podle předsedkyně Evropské komise možná i díky Česku.
Česko je zemí, kde se vždy prolínaly tradiční a moderní věci, minulost a budoucnost, konstatovala šéfka komise. „Máte vše, co potřebujete, abyste byli evropským lídrem v čisté ekonomice zítřka – silnou průmyslovou základnu a vynalézavost. Využijme příležitosti Zelené dohody. Budoucnost českého průmyslu je ve vašich rukou,“ vzkázala.
Fosilní paliva jsou jedem nejen pro jednotlivce, ale klima celé planety, zdůraznila šéfka komise. „Green Deal vyvstal z potřeby chránit lidi i planetu. Je ale zároveň postavený tak, aby položil základy pro budoucí prosperitu,“ uvedla. Se Zelenou dohodou je Evropa na české straně, zdůraznila von der Leyenová. „V českém průmyslu je obrovský potenciál, tato země vynálezců a inovátorů byla po staletí tepajícím srdcem evropské výroby,“ uvedla.
8 minut
Analytik Březovský k budoucnosti Zelené dohody pro Evropu
Fiala: Dohoda nenasměrovala k inovacím
Zatímco cíle Zelené dohody se podle Fialy plní z hlediska změny odpovědného života a chování k životnímu prostředí, ambice v inovacích naplňovány nejsou. Pokud se to nepodaří zajistit, hrozí podle premiéra, že mnoho lidí bude plán dál odmítat.
„Green Deal rezonuje stále silněji a jeho obsah se zařadí ke klíčovým tématům,“ uvedl předseda vlády s tím, že v příštím roce bude zřejmě v řadě zemí důležitým tématem evropských voleb. Naplňování dohody je podle premiéra realitou a je třeba se snažit zajistit její ambice tak, aby se dosáhlo maximálních příležitostí. Zmínil také, že bez toho, že Evropa přesvědčí o potřebnosti změn i zbytek světa, ji část přijímaných opatření může poškozovat. Znamená to výzvu k adekvátní reakci.
Bez inovací podle Fialy Evropě hrozí, že bude brzo přispívat k cizí prosperitě. Reakce na vývoj musí být uměřená a promyšlená. Za vzor pro spolupráci v Evropě, který vedl za českého předsednictví k dobrému výsledku, označil reakci na energetickou krizi vyvolanou Ruskem v minulém roce. Z této „války“ podle něj vzešla Evropa silnější.
Green Deal Summitu v Technologickém centru UMPRUM, který se týká udržitelnosti či energetiky, se účastní také například ministři životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dopravy Martin Kupka (ODS), generální ředitel ČEZu Daniel Beneš či předseda představenstva společnosti Mero Jaroslav Pantůček.
Hladík uvedl, že klimaticko-energetický plán pro Českou republiku, který počítá s třicetiprocentním podílem obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě v roce 2030, je při zahrnutí všech faktorů realistický. Během úterní konference uvedl, že jako šéf resortu by si přál vyšší ambice, bude ale rád, když se plán naplní tak, jak ho jeho úřad připravil s ministerstvem průmyslu a obchodu. Vláda by materiál měla schvalovat příští týden, uvedl.
Autoři dokumentu, který je nyní v připomínkovém řízení, podle Hladíka ale zahrnuli do úvah, co je možné legislativně, investičně, s množstvím lidí i technologií, které jsou k dispozici. „Osobně bych si přál, abychom dokázali do roku 2030 mít více obnovitelných zdrojů, ale zároveň říkám, pokud se tuto trajektorii podaří naplnit, tak budu rád, protože to je zdvojnásobení během sedmi let,“ uvedl. Vláda podle něj udělala mnoho pro „odšpuntování solární energetiky“, takže u ní je naplnění plánů do roku 2030 reálné. U větrné energie to bude složitější, míní.
Protest ekologických aktivistů
Před Technologickým centrem UMPRUM demonstrovali ekologičtí aktivisté z organizace Greenpeace a platformy Re-set. Protestovali proti prodloužení těžby uhlí v Česku v hnědouhelném lomu Bílina na Teplicku. Chtěli upozornit na údajně problematické chování společnosti ČEZ.
„Skupina ČEZ se dlouhodobě označuje za Čistou Energii Zítřka, přitom ale Severočeské doly, které jsou součástí ČEZu, usilují o prodloužení těžby na velkolomu Bílina minimálně do roku 2035, což by mělo zásadní negativní dopad na klima,“ uvedli demonstranti. Aktivity společnosti ve vztahu k uhlí a financování fosilního byznysu jsou podle nich v rozporu s cíli udržitelnosti a ochrany životního prostředí. Konkrétní kroky přitom podle ekologických organizací chybí i na straně současné vlády.
Euro 7
Zelená dohoda pro Evropu je pro šéfku Evropské komise prioritou od jejího nástupu do funkce v roce 2019. Boj s klimatickými změnami tehdy označila za existenční otázku, která si žádá okamžité řešení. Dohoda se týká přechodu EU k obnovitelným zdrojům energií. Jejím základem je sada klimatických norem Fit for 55. Dalším krokem Evropské komise má být otevření diskuse o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2040. Ten by měla EK představit v první polovině příštího roku.
V souvislosti s pozicí Česka v jednáních o evropské budoucnosti Fiala zmínil aktuální kompromis v jednáních o podobě nové emisní normy Euro 7. Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost dokument schválili v pondělí a Kupka vyjednaný kompromis označil za velký úspěch. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy.
Ochrana vnější hranice EU
Fiala po půlhodinové schůzce s von der Leyenovou také řekl, že Česká republika je připravena se podílet na ochraně vnějších hranic Evropské unie. „Naším cílem musí být to, aby se lidé do Evropy vůbec nevydávali, abychom zabránili pašerákům s lidským neštěstím v jejich aktivitě. S tím souvisí zrychlený proces vyhošťování a další věci,“ uvedl Fiala. Snížení počtu ekonomických uprchlíků a ochranu hranic považuje za lepší než řešení následných problémů s migrací. Podotkl, že Česko povinné přerozdělování „nelegálních migrantů“ dál odmítá. Označil ho za nehumánní a nefunkční.
Premiér řekl, že s předsedkyní Komise mluvil i o podpoře zemí, které přijímají velký počet ukrajinských uprchlíků. Von der Leyenová ocenila českou pomoc Ukrajině. „Češi přivítali Ukrajince, kteří museli prchnout před válkou, s otevřenou náručí. Za to velmi děkujeme. Evropa vám za to bude vždy vděčná,“ řekla. Podle ní je potřeba evropská reakce na migraci.
Von der Leyenová také zmínila návrh na navýšení částky pro pomáhající země ke zvládnutí přílivu uprchlíků, a to o patnáct miliard eur. Přesun částky má umožnit revize víceletého finančního rámce. Podpora je závislá na dohodě členských států. Věří tomu, že Česko přijde s konstruktivní podporou při jednáních.
18 minut
Události, komentáře: Česká zelená politika
Obsazování unijních postů
Fiala a předsedkyně Evropské komise debatovali i o energetice, plánu obnovy či obsazování unijních postů. Dvě vysoká místa v Evropské komisi přednedávnem získaly Češky. Irena Moozová má pozici zástupkyně generálního ředitele na Generálním ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele a Lenka Filípková pozici ředitelky v Generálním ředitelství pro rozpočet. Podle premiéra chce Česko v získávání vrcholných postů pokračovat.
„Tým paní předsedkyně pracuje s naším týmem na vytvoření speciálního akčního plánu. Věřím, že to bude mít z hlediska obsazování pozic další výsledky,“ uvedl premiér. Povýšení dvou Češek je podle von der Leyenové úspěch a pokračování spolupráce z českého předsednictví. Fiala míní, že vyšší tuzemské zastoupení v unijních institucích přispěje i k vyšší akceptaci Unie v Česku.
Šéfka unijní exekutivy byla v Praze i letos počátkem května, tehdy se setkala s prezidentem Petrem Pavlem a krátce také s předsedou vlády. Hovořili spolu zejména o rusko-ukrajinské válce, ale i o energetice a dalších aktuálních politických tématech. V úterý budou von der Leyenová s Fialou jednat zhruba půl hodiny, následně je v plánu společné vyjádření.
