Dukovany musí změnit dodavatele paliva. Letos ještě přijde z Ruska

Jadernou elektrárnu v Dukovanech na Třebíčsku čeká v následujících měsících rozhodnutí o zajištění dodávek paliva od jiných společností, než je ruský TVEL. Měla by tak postupovat podobně jako elektrárna Temelín, pro kterou budou palivo dodávat americká a francouzská společnost. Na semináři bezpečnostní komise ve Valči na Třebíčsku to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

„Nedovedu si do budoucna představit závislost jen na jednom dodavateli. Nějaká jednání probíhají, detaily zatím říci nemohu,“ avizoval ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín. Dukovany mají nyní zásobu paliva takřka na tři roky. „Další dodávka z Ruska by měla podle platné smlouvy proběhnout ještě letos,“ poznamenal Havlín.

Ruský dodavatel zásobuje Dukovany takřka čtyřicet let a palivo pro potřeby elektrárny dál vyvíjí. „Pokud ho budeme odebírat od jiného dodavatele, ten nemá úplně takovouto historii. To znamená, to palivo u nás bude použitelné, bude bezpečné, ale může mít vyšší či nižší výkon, to nevíme,“ popsal Havlín.

Loni Dukovany vyrobily 14,87 terawatthodiny elektřiny, plán splnily asi na 96 procent, zejména kvůli prodlužování odstávek. Letos se podle Havlína daří obnovovat výrobu po odstávkách včas. Nejbližší je naplánovaná na začátek června, postihne čtvrtý výrobní blok.

Společnost TVEL náležející do ruského státního holdingu Rosatom byla dodavatelem i pro jadernou elektrárnu v Temelíně. Od roku 2024 ale bude palivo pro Temelín dodávat americký Westinghouse a francouzská Framatome.

Dukovany čeká 20 let provozu

Za svoji naivitu označila Drábová to, že nečekala, že by zhruba na dvacet let provozu, které dukovanskou elektrárnu ještě čekají, bylo nutné měnit dodavatele paliva. TVEL podle ní vyrábí palivo vynikajících parametrů. „ČEZ se bude muset smířit s tím, že palivo od nového dodavatele nebude takzvaně optimalizované na výkon tak, jako se to povedlo u paliva od TVELu,“ řekla Drábová. Ve stejné situaci jsou podle ní elektrárny ve Finsku, na Slovensku, v Maďarsku i na Ukrajině, která od února čelí ruské invazi.

První blok jaderné elektrárny v Dukovanech byl zprovozněný v roce 1985, o dva roky později již fungovaly všechny čtyři bloky. Nyní se počítá s jejich celkovým šedesátiletým provozem. Loni se při údržbě podařilo unikátní technologií vyvíjenou přímo pro dukovanské zařízení vyčistit jeden z parogenerátorů. Technici z něj dostali 785 kilogramů nečistot.

Opravit bylo loni nutné v areálu elektrárny také závadu na přívodním potrubí. Netěsnost podle Havlína způsobilo nedodržení postupu při jeho ukládání. Do zvýšení bezpečnosti loni elektrárna investovala 2,2 miliardy korun, letos budou náklady okolo dvou miliard korun.

Tendr na výstavbu nového bloku

Občanská bezpečnostní komise při Jaderné elektrárně Dukovany vznikla v roce 1996 na základě dohody mezi elektrárnou a okolními obcemi. Cílem je posilovat důvěru mezi občany a elektrárnou.

Letos v březnu zahájila společnost ČEZ tendr na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany, jeho vyhodnocení by mělo být uzavřené do konce roku 2024. Stavba nového dukovanského bloku by podle zveřejněných informací měla začít v roce 2029, do zkušebního provozu by měl být tento blok uvedený v roce 2036.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 5 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 10 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 10 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...