Dukovany musí změnit dodavatele paliva. Letos ještě přijde z Ruska

Jadernou elektrárnu v Dukovanech na Třebíčsku čeká v následujících měsících rozhodnutí o zajištění dodávek paliva od jiných společností, než je ruský TVEL. Měla by tak postupovat podobně jako elektrárna Temelín, pro kterou budou palivo dodávat americká a francouzská společnost. Na semináři bezpečnostní komise ve Valči na Třebíčsku to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

„Nedovedu si do budoucna představit závislost jen na jednom dodavateli. Nějaká jednání probíhají, detaily zatím říci nemohu,“ avizoval ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín. Dukovany mají nyní zásobu paliva takřka na tři roky. „Další dodávka z Ruska by měla podle platné smlouvy proběhnout ještě letos,“ poznamenal Havlín.

Ruský dodavatel zásobuje Dukovany takřka čtyřicet let a palivo pro potřeby elektrárny dál vyvíjí. „Pokud ho budeme odebírat od jiného dodavatele, ten nemá úplně takovouto historii. To znamená, to palivo u nás bude použitelné, bude bezpečné, ale může mít vyšší či nižší výkon, to nevíme,“ popsal Havlín.

Loni Dukovany vyrobily 14,87 terawatthodiny elektřiny, plán splnily asi na 96 procent, zejména kvůli prodlužování odstávek. Letos se podle Havlína daří obnovovat výrobu po odstávkách včas. Nejbližší je naplánovaná na začátek června, postihne čtvrtý výrobní blok.

Společnost TVEL náležející do ruského státního holdingu Rosatom byla dodavatelem i pro jadernou elektrárnu v Temelíně. Od roku 2024 ale bude palivo pro Temelín dodávat americký Westinghouse a francouzská Framatome.

Dukovany čeká 20 let provozu

Za svoji naivitu označila Drábová to, že nečekala, že by zhruba na dvacet let provozu, které dukovanskou elektrárnu ještě čekají, bylo nutné měnit dodavatele paliva. TVEL podle ní vyrábí palivo vynikajících parametrů. „ČEZ se bude muset smířit s tím, že palivo od nového dodavatele nebude takzvaně optimalizované na výkon tak, jako se to povedlo u paliva od TVELu,“ řekla Drábová. Ve stejné situaci jsou podle ní elektrárny ve Finsku, na Slovensku, v Maďarsku i na Ukrajině, která od února čelí ruské invazi.

První blok jaderné elektrárny v Dukovanech byl zprovozněný v roce 1985, o dva roky později již fungovaly všechny čtyři bloky. Nyní se počítá s jejich celkovým šedesátiletým provozem. Loni se při údržbě podařilo unikátní technologií vyvíjenou přímo pro dukovanské zařízení vyčistit jeden z parogenerátorů. Technici z něj dostali 785 kilogramů nečistot.

Opravit bylo loni nutné v areálu elektrárny také závadu na přívodním potrubí. Netěsnost podle Havlína způsobilo nedodržení postupu při jeho ukládání. Do zvýšení bezpečnosti loni elektrárna investovala 2,2 miliardy korun, letos budou náklady okolo dvou miliard korun.

Tendr na výstavbu nového bloku

Občanská bezpečnostní komise při Jaderné elektrárně Dukovany vznikla v roce 1996 na základě dohody mezi elektrárnou a okolními obcemi. Cílem je posilovat důvěru mezi občany a elektrárnou.

Letos v březnu zahájila společnost ČEZ tendr na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany, jeho vyhodnocení by mělo být uzavřené do konce roku 2024. Stavba nového dukovanského bloku by podle zveřejněných informací měla začít v roce 2029, do zkušebního provozu by měl být tento blok uvedený v roce 2036.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Druhý den rozpočtových jednání ministrů se Schillerovou skončil

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po úterních schůzkách se sedmi ministry jednala s dalšími šéfy resortů. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozpočtový schodek by měl být výrazně nižší než 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 10 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 12 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 18 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
18. 8. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.