Pražské Letecké muzeum Točná získalo do svých sbírek britský stíhací letoun Hawker Hurricane Mk.IV, na kterém za druhé světové války létali českoslovenští piloti. Zrekonstruovaný stroj vyrobený na přelomu let 1942 a 1943 přiletěl do Česka v pondělí večer z Belgie, potvrdil Michal Masař z leteckého muzea. Hurricane je v denním zbarvení, které měla verze Mk.IIc českého leteckého esa Karla Kuttelwaschera.
Do pražského muzea přiletěla vzácná historická stíhačka Hawker Hurricane
Letadlo přistálo na letišti Točná v pondělí kolem 18:30. Z Belgie přiletělo s jedním mezipřistáním v Německu, uvedl Masař. Získat potřebná povolení pro přelet historického stroje podle něj nebylo příliš složité.
„Letoun bude k vidění na Točné ve dnech otevřených dveří. Budeme se účastnit i leteckých dnů a veřejných vystoupení, abychom připomínali odkaz československých letců RAF za druhé světové války, odkaz těch, co válku přežili, i těch, co nedoletěli,“ uvedl v půlce května Jiří Horák z Leteckého muzea Točná.
Stíhačka Hawker Hurricane byla zařazena do služby RAF v roce 1937. Hurricany s plátěným potahem sehrály hlavní roli v obraně před německými nálety během roku 1940 a jejich piloti se asi nejvíc zasloužili o vítězství v bitvě o Británii.
obrázek
Skoro 80 let staré letadlo
Hawker Hurricane Mk.IV., který získalo pražské muzeum, byl vyroben mezi 20. listopadem 1942 a 19. dubnem 1943. Za druhé světové války sloužil v Itálii, Řecku a Jugoslávii. Po skončení konfliktu ještě krátce sloužil na Kypru a v Palestině.
V roce 1983 byl vrak letadla objeven v kibucu v izraelské Jaffě, odkud byl převezen do Velké Británie. Počátkem roku 2001 byl předán společnosti Hawker Restorations se sídlem v Suffolku k přestavbě do letuschopného stavu. Při rozsáhlé renovaci byly použity jak původní, tak renovované a případně repasované komponenty. Letoun následně létal u The Fighter Collection v britském Duxfordu pod civilní registrací. V březnu 2006 jej získala společnost Heritage Wings of Canada.
V současné době je z původně vyrobených 14 583 kusů letuschopných méně než 15 letounů Hawker Hurricane, z toho jediný je ve verzi Mk.IV., uvádí Letecké muzeum Točná na svém webu.
Letadlo přitom vzniklo přes počáteční nezájem velení britského Královského letectva (RAF).
Továrna Hawker, patřící proslulému leteckému konstruktérovi z první světové války Thomasi Sopwithovi, svůj jednoplošník zpočátku vyvíjela „na vlastní pěst“. Na počátku 30. let 20. století ještě vládly nebi velmi obratné dvouplošníky s pevným podvozkem.
Konzervativně založení představitelé armády o novinky příliš nestáli. Konstruktér Sidney Camm byl ale jiného názoru a díky podpoře továrny mohl i přes odtažitý postoj vlády vyvíjet stroj, který by lépe vyhovoval nové době.
Napjatá mezinárodní situace i úspěšné zahraniční projekty jednoplošných stíhaček (už létající sovětský Polikarpov I-16 nebo právě vyvíjený Messerschmitt Bf 109) ale vedly ministerstvo letectví ke změně názoru. V rámci snahy o rychlou modernizaci RAF tak na podzim 1934 úředníci na základě Cammova snažení objednali nový stíhací jednoplošník. Specifikace téměř přesně odpovídaly již vyvíjenému letounu, jen kulomety měl Hawkerův stroj zpočátku pouze čtyři místo požadovaných osmi.
Hawker Hurricane
Karel Kuttelwascher: Letecké eso, které upadlo v zapomnění
Jméno nejúspěšnějšího českého pilota v řadách britského Královského letectva Karla Kuttelwaschera, kterého připomíná zbarvení Hawkeru Hurricane, který nyní získalo Letecké muzeum Točná, dnes znají spíše fanoušci historie. Důvodů je přitom víc.
Rodák ze Svatého Kříže u tehdejšího Německého Brodu svých vítězství dosáhl v řadách britské 1. peruti RAF, specializované na noční stíhání, nikoli u některé ze tří československých stíhacích perutí. Rok po skončení války se navíc usadil v Británii, kde v srpnu 1959 nečekaně zemřel na infarkt.
Pilot přezdívaný „Kut“ měl sice větší štěstí než jeho spolubojovníci z RAF, kteří byli po únoru 1948 vyhozeni z armády, nebo dokonce skončili v komunistických žalářích, předčasná smrt ale způsobila, že se lidé v Československu s jeho osudy seznamovali jen pomalu. Přitom již za války se excelentní noční stíhač Kuttelwascher, který v britských službách dosáhl 18 sestřelů, stal hrdinou propagandistického komiksu a v polovině 80. let minulého století vyšla v Británii letcova biografie.
Česká verze životopisu Noční jestřáb se v knihkupectvích objevila v roce 1993, v té době ale ještě žila řada přímých účastníků bojů, kteří po letech zákazů konečně mohli podávat svědectví o svých činech. Osudy hrdinů, jako byli František Peřina nebo František Fajtl se přitom do značné míry shodují s tím, co prožil Kuttelwascher. Například létání se všichni upsali už za první republiky a konec 30. let strávili v pilotních kabinách tuzemských bojových letounů.