Tisíce kusů nových ryb vysadí začátkem června Český rybářský svaz do řeky Bečvy, kterou loni zasáhla ekologická katastrofa. Parmy obecné původem z povodí Moravy nechali rybáři přes zimu odkrmit ve speciálních nádržích na Slovensku. Díky tomu budou při jarním zarybnění v lepší kondici. Do Bečvy se jich vrátí zhruba 30 tisíc. Během loňského roku unikly do řeky toxické látky, které otrávily většinu v ní žijících živočichů.
Do Bečvy se vrátí tisíce parem, rybáři je vysadí začátkem června
Rybáři chtějí začátkem června vysadit na některých místech Bečvy prozatím největší počet parm od začátku znovuobnovování života v řece. Jak upozorňuje jednatel Českého rybářského svazu Rostislav Trybuček, právě tato ryba patří k druhům s problematickými nároky na životní prostředí.
„Každá ryba, respektive druh, je pro nás důležitý. Parma je navíc atraktivní, sportovní ryba, které si každý rybář musí vážit pro její bojovnost, vzhled a tvar těla přizpůsobený životu v silných proudech. Je problematická svým způsobem života, nároky na prostředí. A právě Bečva je řeka, kde přirozené rozmnožování parmy funguje. Bečva je skutečný skvost mezi našimi toky,“ vysvětluje Trybuček.
Aktuálně vysazované parmy nechali rybáři přes zimu odkrmit ve speciálních recirkulačních nádržích na Slovensku. „Ryby původem z povodí Moravy jsme nechali převézt na ověřený, funkční recirkulační systém, kde ryby přezimují bez ztráty na hmotnosti, respektive normálně rostou. Někdy až abnormálně,“ upozorňuje Trybuček. Díky tomu pak můžou rybáři nasadit do revírů ryby v lepší kondici.
Podle Trybučka je potřeba vysazovat různě staré ryby, aby se zkrátila doba, kdy budou schopné výtěru. Parmy společně s ostroretkami totiž patří k druhům, které pohlavně dospívají okolo sedmého až osmého roku. Zajistit jejich dostatečné množství navíc kvůli náročnosti chovu není jednoduché.
Do Bečvy se pomalu vrací život
Aby docílili znovuzarybnění řeky, začali rybáři s výsadbou některých jednoletých ryb už na konci loňského roku. Do Bečvy tehdy vypustili tisíce kusů mníka jednovousého, podoustve říční nebo ostroretky. Podle Trybučka se tak do řeky pomalu vrací život.
„Ryby se začínají objevovat. Informují nás o tom jednak rybáři, ale i lidé, kteří občas kouknou z mostu do vody v Lipníku, Hranicích, Choryni,“ říká Trybuček. Loňské násady ovšem nedokážou vyplnit ročníky ryb, které v řece chybějí a mohly by se třít. Jedním z možných řešení tohoto problému by mohl být přenos ryb z jiné oblasti.
„Jedna z možností, jak docílit uspíšení výtěru ryb, respektive jeho posílení, je transferovat je z jiné lokality. Nicméně z praxe je známo, že právě reofilní druhy ryb, parmy a ostroretky, toto moc nemají rády,“ popisuje Trybuček. Efektivnější by tak mohlo být posunutí ryb z vyšších poloh Bečvy. „Pokud se k tomu odhodláme, spíš bych preferoval Vsetínskou Bečvu. Ta je páteřní a biotopem je bližší postižené Bečvě než rožnovská větev. Ale chce to velmi zvážit, poradit se i s vědeckou veřejností,“ dodává.
Do Bečvy unikly v září loňského roku toxické látky, které otrávily její tok v délce až 40 kilometrů. Podle České inspekce životního prostředí šlo o kyanid. Rybáři museli následkem otravy zlikvidovat v kafilérii na 40 tun ryb. Podle znaleckého posudku se látky do řeky dostaly z kanálu areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. V současnosti zde sídlí společnost Energoaqua, která v areálu provozuje čističku odpadních vod. Vedení společnosti ale vinu na ekologické havárii odmítá.
Kyanid podle původních domněnek odborníků zahubil v řece celý vodní biotop a narušil tak podmínky pro všechny na vodu vázané organismy. Následný průzkum biodiverzity Bečvy z podzimu 2020 ale odhalil, že některé z ryb havárii přežily. Šlo především o menší plůdky, které je tak možné v řece nalézt i nyní.
Se zarybněním pomáhá stát i speciální konto
Plán na obnovu ryb v Bečvě počítá podle Českého rybářského svazu s vynaložením zhruba 300 tisíc korun ročně. Část financí pomáhá hradit ministerstvo zemědělství z dotačního fondu pro ekologické havárie. Pro rok 2021 by mohl svaz podle Trybučka počítat s částkou okolo 800 tisíc korun.
Snahy rybářů na obnovení života v řece mohou podpořit prostřednictvím speciálního konta Bečva 2020 i soukromí dárci. Zatím na transparentní účet poslali přes jeden milion korun. Peníze hodlá svaz stejně jako loni využít při nákupu dalších násadových ryb.