V případě, že by nová opatření platná od středy vůbec nezabrala, nastal by místo znovuotevření prvního stupně základních škol úplný lockdown. V Událostech, komentářích to připustil ministr školství Robert Plaga (ANO). Zdůraznil však, že je takový vývoj nepředstavitelný a nynější režim by měl ke zlepšení vést. První stupeň se podle něj opravdu otevře, když se sníží reprodukční číslo, a to i v případě, že se do začátku listopadu nepodaří snížit je na hodnotu 0,8 zmiňovanou ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO).
Děti se na první stupeň vrátí, když bude alespoň trochu lépe. Kdyby bylo ještě hůř, přišel by lockdown, řekl Plaga
Události, komentáře: Vláda zpřísnila opatření proti koronaviru (zdroj: ČT24)
Nové restrikce, které vyhlásila vláda v pondělí večer, a jsou platné od středy – kromě uzavření škol jde také o uzavření restaurací – budou platit do 2. listopadu, ale zda nepotrvají déle, bude záviset hlavně na vývoji reprodukčního čísla koronavirové epidemie. Roman Prymula ve svém úterním projevu řekl, že v současnosti činí 1,5 a cílem je snížit je na 0,8.
Vláda zároveň ujistila, že podmínka, aby bylo reprodukční číslo na 0,8 nebo níže, neplatí pro první stupeň základních škol – ty by se měly otevřít 2. listopadu za každých okolností. Ministr školství Robert Plaga ale připustil, že ne úplně za všech okolností. Uzavřené by školy zůstaly v případě, že by nová opatření vůbec nezafungovala. „Pokud bude 2. listopadu reprodukční číslo 1,5, tak děti zpátky do škol nepůjdou,“ uvedl.
Zároveň však zdůraznil, že jde o hypotetickou situaci, protože restrikce jsou zaměřeny tak, aby reprodukční číslo pokleslo. V případě setrvání na 1,5 nebo jeho růstu by totiž místo jakéhokoli otevírání přišel ještě ráznější krok. „Kdyby reprodukční číslo bylo 3 nebo 1,8, tak se bavíme o lockdownu, protože jiná cesta už potom není,“ avizoval Plaga.
Matematický model rychle změnil situaci. Vláda čísla tajila moc dlouho, viní ji opoziční poslanec
Robert Plaga ponamenal, že sám si variantu, že by musely zcela na distanční výuku přejít i základní školy, dlouho nepřipouštěl. Změnilo se to až o víkendu. „Viděl jsem matematické modely, které ukazovaly, že pokud neuděláme něco zásadního, co omezí sociální kontakty, tak na konci října hrozí kolaps zdravotnického systému. I když to jako ministr školství neberu na lehkou váhu, tak to rozhodnutí muselo přijít,“ přiznal.
Podle opozičního poslance a budoucího náměstka nové středočeské hejtmanky Martina Kupky (ODS) je ale takový postup vlády nepřijatelný. „Pokud se dozvídáme, že ministr školství měl k dispozici model, který ukázal na nezbytné kroky, 12. října, tak to je šílená vizitka práce vlády,“ uvedl.
Upozornil, že podobné výpočty chtěla opozice znát již dlouho. „Ukazuje se, že vláda si to schovávala do situace, kdy už je pozdě,“ míní Kupka. Ocenil, že některé konkrétní údaje zazněly v úterním projevu Romana Prymuly, ale myslí si, že takto měl ministr zdravotnictví vystoupit již počátkem září.
První stupeň a co dál?
Některé budoucí scénáře ale nastínil i Robert Plaga. Od středy jsou zavřené všechny školy s výjimkou mateřských, několika základních škol určených pro děti zdravotníků a příslušníků Integrovaného záchranného systému. Jasné je, že se 2. listopadu vrátí do škol žáci prvního stupně základních škol – za předpokladu, že se koronavirus nebude šířit ještě rychleji než v současnosti, ale i v situaci, kdy bude reprodukční číslo nad 0,8.
„Ale pak tu máme další kategorie, jako jsou závěrečné ročníky, maturanti, deváté ročníky, praktická výuka na středních školách a vysokoškoláci. V závislosti na vývoji epidemiologické situace chceme, aby se napřed vracely děti do škol a až následně se uvolňovala další opatření. Nedává smysl vrátit zpět hospody a nemoci vrátit děti do škol. Ztráty ve vzdělávacím systému jsou dlouhodobé a distanční výuka je dobrým doplňkem, ale nemůže nahradit prezenční výuku,“ podotkl ministr školství.
Připustil však, že by mohla pokračovat turnusová výuka, tedy že by se děti střídaly po týdnu ve škole a na distanční výuce, a ve škole jich tedy byla vždy jen polovina. Takový režim ministerstvo zavedlo od pondělí na druhém stupni, ale nakonec vydržel jen dva dny, takže k turnusovému střídání tříd vůbec nedošlo. Plaga však věří, že se podaří zabránit opakování jarního scénáře, kdy děti zůstaly doma dlouhodobě. „Dlouhodobá distanční výuka by byla velkým problémem, protože bylo zasaženo jaro i podzim,“ zdůraznil.
Podle Martina Kupky by ale i v případě zavedení turnusové výuky měla vláda lépe komunikovat. „I režimová opatření zavádět tak, že budou mít pro lidi logiku, že bude jasné, proč nastala, proč to nemohlo být uvolněné víc, co by hrozilo, kdyby se víc uvolňovalo,“ podotkl.
Robert Plaga připustil, že vláda učinila mnoho komunikačních chyb, za nejzávažnější považuje to, že počátkem léta „jsme dali naději, že je to pryč, a podíleli jsme se na tom, že lidé uvěřili, že se vir už nevrátí“. Potíže ale podle něj nastaly i na straně veřejnosti. „V žádné jiné zemi jsem neviděl takovou válku profesorů, která znejišťovala veřejné mínění,“ uzavřel.