Voliči si budou už na začátku října vybírat kromě krajských zastupitelů také novou třetinu senátorů. Do boje o senátorská křesla se po vypršení šestiletého mandátu hlásí někteří stávající senátoři i řada nových kandidátů. Web ČT24 přináší ve své analýze přehled o tom, kdo je typickým kandidátem na senátora v letošních volbách, a představuje, jak se uchazeči za téměř čtvrtstoletí od prvních senátních voleb změnili.
Letos bude usilovat o hlasy voličů celkem 235 kandidátů, ze kterých drtivou většinu tvoří muži. Ženy kandidující do Senátu jsou v těchto volbách o něco starší než muži – konkrétně je jim v průměru přes 56 let. Ženy jsou častěji bez politické příslušnosti, letos se to týká dokonce poloviny z nich.
Zatímco typickým kandidátem na senátora je starosta nebo lékař, u žen je nejčastějším povoláním ředitelka, advokátka nebo také starostka. Přes 70 procent kandidátů má zároveň vysokoškolské vzdělání. U obou pohlaví je podíl kandidátů s vysokoškolským diplomem téměř shodný.
Mezi kandidáty usilujícími o křeslo v Senátu byli v posledních čtyřiadvaceti letech významně zastoupeni také podnikatelé, vysokoškolští učitelé nebo obhajující senátoři. Letos usiluje o znovuzvolení 19 z nich.
ČT24 se ve své analýze dlouhodobých faktorů kandidátů zaměřila na analýzu všech voleb do Senátu od roku 1996, a to včetně voleb doplňovacích, které byly pro úplnost vždy zařazeny k předchozím řádným volbám.
Od prvních voleb v roce 1996 se o senátorská křesla ucházelo celkem 3165 kandidátů, téměř čtyři sta z nich zároveň senátorský mandát získalo. Počet kandidátů do Senátu navíc s téměř každými volbami roste. Zatímco v roce 1998 se o senátorské křeslo ucházelo 145 kandidátů, o dvacet let později je to téměř dvojnásobek.
Počet kandidujících žen se zdvojnásobil. Stále jich ale kandiduje méně než pětina
Rostoucí počet kandidátů se ale pouze velmi pozvolna projevuje v podílu žen, které se voleb účastní. I přesto, že se od roku 1996 počet žen téměř zdvojnásobil, pohybuje se jejich počet v posledním desetiletí stále mezi 16 až 19 procenty z celkového podílu kandidátů.
Na základě dat je ale možné sledovat vztah mezi počtem kandidujících žen a počtem jejich zvolení do Senátu. Z dat vyplývá, že pokud žen kandiduje více než v předchozích volbách, pravděpodobně jich do senátorského křesla také více usedne.
Výraznou výjimkou z tohoto pravidla jsou řádné a doplňovací volby v roce 2018, kdy do Senátu kandidovalo největší množství žen od prvních senátních voleb v roce 1996. Mandát ovšem získaly z celkově rozdělovaných 29 křesel pouze dvě ženy, což je historické minimum. Pro srovnání můžeme uvést předcházející volby v roce 2016, kdy se do Senátu dostalo 7 žen.
O hlasy voličů se uchází stále více nestraníků
Výrazně se charakter kandidátů změnil také v případě členství v politických stranách. Zatímco v roce 1996 bylo nestranických kandidátů ve volbách pouze 24 procent, letos se bude o přízeň voličů ucházet už přes 40 procent kandidátů bez politické příslušnosti.
Dvoukolový většinový systém je založen na volbě konkrétních osobností, nestranickost tak může u voličů navozovat větší pocit nezávislosti kandidáta, a dokonce mu tak pomáhat ke zvolení.
Ze sněmovních stran je v letošních volbách nejvíce straníků mezi kandidáty ČSSD, KSČM a SPD. Nejméně je jich naopak v hnutí STAN a v KDU-ČSL.
Věk kandidátů do Senátu nikdy neklesl pod 50 let
Ústava stanovuje, že senátorem nemůže být zvolen nikdo mladší 40 let. Průměrný věk kandidátů do Senátu je ale výrazně vyšší – od roku 1996 u mužů ani žen nikdy neklesl pod 50 let. I přesto, že jsou ženy v letošních volbách v průměru o něco starší než muži, situace byla u většiny předchozích senátních voleb opačná.
Ženy byly do roku 2010 dokonce výrazně mladší než muži. Nejnižší věkový průměr měly ženy v roce 2000 – konkrétně téměř 51 let. O dvacet let později se ale jejich průměrný věk zvýšil zhruba o pět let. Postupně stárnou také mužští kandidáti, kteří měli už od prvních senátních voleb vyšší věkový průměr než ženy. Věkový rozdíl se ale v posledním desetiletí vyrovnal.
Naopak podíl vysokoškolsky vzdělaných kandidátů se od roku 1996 konstantně pohybuje mezi 70 až 80 procenty. Dynamičtěji se počet kandidátů s vysokoškolským diplomem vyvíjí u žen, kde podíl kandidátů v posledních 10 letech třikrát překonal osmdesátiprocentní hranici, zároveň ale v roce 2012 a 2018 spadl opět pod 70 procent. Oproti tomu muži dosáhli osmdesátiprocentní hranice pouze jednou – a to v roce 2010.
