Menšinová vláda hnutí ANO a sociální demokracie získala díky hlasům KSČM důvěru Poslanecké sněmovny. Česko tak má po téměř devíti měsících od voleb plnohodnotnou vládu. Její další úspěchy budou kromě jiného záležet i na tom, zda dokáže své návrhy prosadit při hlasování právě v dolní parlamentní komoře. Web ČT24 přináší podrobnou analýzu, jak často se jednotlivé politické strany při sněmovních hlasováních shodnou.
Nově zvolení poslanci se poprvé sešli 20. listopadu 2017. Nově bylo v Poslanecké sněmovně zastoupeno devět politických stran, z nichž s vysokým náskokem zvítězilo hnutí ANO Andreje Babiše. Ostatní strany získaly výrazně nižší zastoupení. ANO se tak stalo dominantním subjektem nejen ve vládním vyjednávání, ale i v rámci sněmovní činnosti.
Od ustavující schůze až do 10. července proběhlo ve sněmovně celkem 1015 hlasování. Jedná se o všechny návrhy zákonů, schválení mezinárodních dohod či procedurální hlasování. Pokud odečteme všechna jednomyslná hlasování, zůstává 642 hlasování, pro které má smysl provést analýzu míry shody jednotlivých stran.
Nejsilnější hnutí ANO se při hlasováních nejvíce shodovalo s postoji komunistů. V 77 procentech případů hlasovaly oba poslanecké kluby shodně – ať už pro, nebo proti návrhům. Druhou nejvyšší míru shody s hlasováním ANO vykazuje SPD, a sice 71 procent. Teprve až na třetím místě je ČSSD, která se se svým vládním partnerem shoduje „jen“ přibližně ve dvou ze tří případů. Ukazuje se tedy, že při hlasování ve sněmovně má ANO blíže k SPD a KSČM než ČSSD.
Tyto hodnoty ukazuje i tabulka – vysoká míra shody je vyznačena zelenou barvou. Naopak červeně jsou označeny dvojice stran, pro které je míra shody hlasování nejnižší. Ve vztahu k hnutí ANO se nejvíce liší TOP 09 (35 procent) a STAN (38 procent). Z procentuální shody hlasování vyplývá i spřízněnost Starostů a nezávislých s TOP 09 – v 76 procentech případů poslanci obou uskupení hlasovali totožně.
Koalice ANO, KSČM a…?
Vládní koalice ANO a ČSSD je sice pouze dvojčlenná, důvěru Poslanecké sněmovny ale získala díky hlasům komunistů. Tyto tři strany dosud společně hlasovaly v 55 procentech případů, tedy ve více než polovině všech hlasování, která nebyla jednomyslná. Toto číslo naznačuje, že tyto strany se shodnou v poměrně vysokém procentu otázek.
Už od prvních hlasování na ustavující sněmovní schůzi ale někteří politici poukazovali na fakt, že na půdě dolní komory funguje především neformální koalice ANO, KSČM a SPD. Tyto tři subjekty společně hlasovaly pro návrh či proti návrhu v 58 procentech případů. Jejich shoda je tak vyšší než v případě stran, které vyslovily vládě důvěru.
Představitelé ANO však popírají, že by společná hlasování s komunisty a SPD byla jakkoliv koordinovaná. V březnu letošního roku Andrej Babiš (ANO) v pořadu Otázky Václava Moravce připustil, že by ANO stálo o spolupráci s ODS a u této příležitosti zmínil, že „neexistuje mašinerie KSČM, SPD“. Existenci hlasovací koalice mezi ANO, KSČM a SPD odmítl v rozhovoru pro Český rozhlas v březnu i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Novičok, komise, zákony
Čísla ale potvrzují, že neformální koalice hnutí ANO, KSČM a SPD se při sněmovních hlasováních skutečně objevovala již od samotného počátku ustavení sněmovny. A dokonce v 9 procentech hlasování stály tyto tři subjekty společně tzv. proti všem ostatním. Jinými slovy, v každém jedenáctém hlasování se ANO, KSČM a SPD spojily proti zbytku sněmovny.
Jedno z prvních takových hlasování se týkalo například potvrzení předsedy mandátového a imunitního výboru, jímž byl zvolen Stanislav Grospič. Tehdy již na první povolební schůzi byl Grospič potvrzen právě pouze hlasy poslanců ANO, komunistů i SPD.
Sám Grospič existenci takové koalice odmítal. „Určitě nefunguje tak, jak říkají představitelé tzv. Demokratického bloku. A rozhodně to není na základě nějaké koaliční dohody,“ řekl o případné hlasovací koalici Českému rozhlasu už loni v listopadu.
Dalším příkladem byly návrhy na zřízení různých stálých komisí. Jednalo se například o Stálou komisi pro kontrolu činnosti GIBS, komise pro kontrolu odposlechů, pro kontrolu BIS nebo Nejvyššího bezpečnostního úřadu.
Často se však jednalo i o hlasování o pořadu schůze. Příkladem byla mimořádná březnová schůze, na níž chtěla část poslanců probírat kázeňské řízení s ředitelem GIBS Michalem Murínem a žádala vysvětlení po premiérovi Babišovi. Schůze byla neveřejná a na otázky, kdo hlasoval proti zařazení programu na pořad schůze, odpověděl místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal z České pirátské strany: „Byla to tradiční hlasovací koalice ANO, SPD, KSČM.“
Podobným výsledkem skončilo i hlasování o snaze zařadit na program květnové schůze tzv. kauzu novičok. Poslanci chtěli během schůze diskutovat o vyjádřeních prezidenta Zemana, že se toxická látka vyráběla na území Česka. ANO nechtělo téma opětovně otevírat – strana stále vyjednávala o vládě a byla do značné míry závislá na dalších krocích prezidenta. Komunisté a SPD, kteří mají dlouhodobě k prezidentovi blízko, byly rovněž proti zařazení bodu na program. Jediným poslancem, který hlasoval spolu s těmito stranami, byl sociální demokrat Jaroslav Foldyna.
Vzájemná blízkost hlasování ANO, KSČM a SPD vzbuzovala v části sociální demokracie velké pochybnosti o tom, zda by se měla jejich strana vládního angažmá vůbec účastnit. Prozatímní sněmovní praxe dokazuje, že ANO nemělo problém prosadit své záměry s kluby stran neformální koalice vzniklé po ustavení sněmovny. A pro ČSSD bude o to důležitější dohlížet na dodržování koaliční smlouvy, aby se právě ČSSD stala pro ANO partnerem s nejvyšší hlasovací shodou.
Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek doufá, že ANO slovo skutečně dodrží. „Součástí dohody, kterou jsme udělali, jsou poměrně jasně stanovená pravidla pro přijímání zákonů ve vládě, i to, jak se máme chovat ve sněmovně. Je to sázka na to, že partner bude pravidla dodržovat. Pokud se pravidla dodržovat nebudou, nemusíme u toho být,“ řekl v Událostech, komentářích.
Místopředseda KSČM Stanislav Grospič vysvětlil vysokou shodu při hlasování s ANO tím, že spolu obě uskupení od počátku dokázala pragmaticky jednat nad programovými shodami. „Ty se projevují v oblasti, která se týká zájmu občanů České republiky,“ dodal.
Podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Josefa Hájka byla blízkost hlasování s komunisty a SPD způsobená i tím, že šlo většinou o poslanecké, nikoliv o vládní návrhy.
