CVVM: Nejvíc lidí věří Babišovi a Bartošovi, největší nedůvěru budí Okamura

Z představitelů parlamentních stran lidé nadále nejvíc věří předsedům ANO Andreji Babišovi a Pirátů Ivanu Bartošovi, stoupla důvěra v šéfa ČSSD Jana Hamáčka. Největší nedůvěru vzbuzují šéfové SPD Tomio Okamura a lidovců Pavel Bělobrádek. Vyplývá to z prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Informace o údajném únosu syna premiéra Babiše na Krym se podle CVVM do čísel významně nepromítly.

Nadále platí, že u všech zkoumaných politiků nedůvěra vždy převažuje nad důvěrou, upozornili autoři průzkumu. Andreji Babišovi počátkem měsíce věřilo 38 procent lidí, o dva procentní body méně než v listopadu. Naopak 55 procent lidí mu nevěřilo.

Ivanu Bartošovi věřilo 32 procent lidí, opačný názor má přesně polovina respondentů. Janu Hamáčkovi vzrostla důvěra o pět procentních bodů na 27 procent, téměř polovina lidí mu nevěří. 

Předseda ČSSD tak z třetí příčky sesadil Tomia Okamuru, kterému v uplynulém měsíci důvěra klesla z 31 na 26 procent. Stejný podíl lidí věřil místopředsedovi ANO Jaroslavu Faltýnkovi, důvěra v něj stoupla o tři procentní body.

Z dalších šéfů sněmovních politických stran Vojtěchu Filipovi z KSČM důvěřuje 24 procent, Petru Fialovi z ODS a Pavlu Bělobrádkovi shodně 22 procent lidí. Předsedovi TOP 09 Jiřímu Pospíšilovi vyjádřila důvěru pětina dotázaných a lídrovi hnutí STAN Petru Gazdíkovi 16 procent.

Vyjádření důvěry či nedůvěry politikům
Zdroj: CVVM

Okamurovi nevěří dvě třetiny lidí

Největší nedůvěru budil počátkem prosince Tomio Okamura, nevěřilo mu 65 procent lidí, což bylo o pět procentních bodů víc než v listopadu. Nedůvěra v Bělobrádka zůstala na 60 procentech, nezměnila se ani u Filipa s 58 procenty a Babiše s 55 procenty. Následují Fiala, Gazdík a Bartoš. 

„V porovnání s předchozím výzkumem z listopadu 2018 bylo zaznamenáno jen velmi málo změn navzdory poměrně silným politickým turbulencím na vnitropolitické scéně v souvislosti s medializací kauzy údajného únosu Andreje Babiše mladšího a s tím spojeným pokusem opozice o vyslovení nedůvěry vládě,“ uvedlo CVVM.

Server Seznam Zprávy v listopadu zveřejnil reportáž, v níž Babišův syn řekl, že na Krym odjel nedobrovolně, protože ho jeho otec chtěl dostat z Česka kvůli kauze Čapí hnízdo, v níž jsou oba obviněni. Hlasování o nedůvěře vládě vyvolané opozicí ve sněmovně Babišův kabinet přestál.

CVVM se v průzkumu mezi 1. a 13. prosincem dotazovalo 1078 lidí ve věku od 15 let. Podrobné výsledky zveřejnilo na webu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 9 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 9 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 16 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 17 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.