Čunek: Havel měl být ráznější a KSČM zrušit. Pak by se dnes nepodílela na vzniku vlády

Nahrávám video
Čunek: KSČM u moci? Viním garnituru 90. let i dnešní opozici
Zdroj: ČT24

Česká politická scéna 90. let v čele s prezidentem Václavem Havlem měla být ve svém postoji ke komunistům razantnější a KSČM zrušit. V Událostech, komentářích to prohlásil zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL), který současně vyjádřil nechuť nad tím, že mají komunisté podporovat menšinovou vládu ANO a ČSSD. Podle místopředsedy sociální demokracie Jaroslava Foldyny se ovšem jedná o relevantní politický subjekt, který nelze kvůli mandátu od voličů přehlížet.

„Štve mě, že budou komunisté u moci, a zásadně s tím nesouhlasím. Jsem přesvědčen, že to je chyba Václava Havla, že neměl být smířlivý a že měli být zrušeni,“ prohlásil Čunek ve vysílání ČT24 s tím, že chystané politické angažmá komunistů je odpovědností těch, kteří proti nim rázněji nevykročili v devadesátých letech.

O své podpoře menšinové vlády hnutí ANO Andreje Babiše a sociálních demokratů rozhodlo komunistické vedení minulý víkend a potvrdit ji má ještě podpis tzv. tolerančního patentu, který ANO a KSČM chystají na úterý 10. července. Následující den má nová vláda požádat sněmovnu o důvěru.

Čunek: Vinu přičítám všem opozičním stranám

Šéf prvního polistopadového kabinetu, který svůj vznik opírá o podporu komunistů, argumentuje tím, že „není naše vina“, jak sestavování vlády dopadlo; strany pravého středu vládu s účastí trestně stíhaného Andreje Babiše odmítaly. A právě k tomuto postoji směřovala druhá Čunkova výčitka.

„V tuto chvíli vinu přičítám všem opozičním stranám, které řekly, že s Andrejem Babišem do vlády nepůjdou za žádných okolností,“ prohlásil. „Domnívat se, že Andreji Babišovi, který v komunistické straně byl, bude současná komunistická strana vadit, je zpozdilé a musely s tím (opoziční strany) počítat. Bývalých komunistů jsme ve vládách měli spoustu.“

Obdobně ve vysílání ČT24 mluvil i bývalý disident Jan Litomiský, ani podle něj není spolupráce ANO a KSČM překvapivá. „Hlavní problém je v tom, že komunisté nalezli v Andreji Babišovi osobu, která je jim blízká jak svou osobní historií, tak svými politickými názory. Od počátku usiluje o absolutní moc, mluví o manažerském řízení společnosti, ale to je program, který s demokracií nemá nic společného,“ prohlásil.

Foldyna: Bohumínské usnesení je přežité

Sociální demokracie, která má trojlístek nové moci dotvořit – a na rozdíl od komunistů jako přímý vládní partner, a nikoliv „tichý společník“ – si spolupráci s KSČM zakázala na sjezdu v roce 1995 v podobě bohumínského usnesení, později je ale vztáhla jen na spolupráci na vládní úrovni a s komunisty hojně spolupracovala v krajích a na jarním sjezdu před volbami v roce 2013 označila celé usnesení za „vyhaslé“.

Jako o přežitém o něm nyní mluvil i místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna. „V této politické etapě České republiky komunistická strana vystupuje jako demokratický subjekt a součást politického spektra,“ uvedl. „Je v parlamentu, má své voliče, má své opodstatnění. S komunistickou stranou lze spolupracovat jak v parlamentu, tak na vládní úrovni a nelze to vyloučit tím, že by někdo řekl: ‚Komunisté jsou extremisté‘.“

Podporu vlády opřenou o komunisty pak hájil obdobně jako minulý týden Andrej Babiš – argumentem, že komunisté pomohli do prezidentského křesla oběma předcházejícím prezidentům. „(Bohumínské usnesení) bylo přežité celou řadou faktů, volbou prezidenta Václava Havla komunistickými poslanci, sociální demokracie neudělala nic než to, co udělaly všechny pravicové strany i Václav Havel,“ sdělil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 59 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...