Informaci Lidových novin o zásahu speciálních sil české armády proti pachatelům srpnového útoku na hlídku NATO, při kterém zahynuli tři čeští vojáci, oficiální místa nepotvrdila. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý řekl České televizi, že se nic jiného ani nedá čekat. Zásada, že se speciální operace nekomentují, platí v celém světě a nic se nejspíše nedozvědí ani pozůstalí.
Co se stalo v Afghánistánu? S jistotou se to nedozvědí ani příbuzní padlých, říká Jiří Šedivý
Byli v Afghánistánu krátce po útoku, při kterém zahynuli tři čeští vojáci, příslušníci speciálních sil z Prostějova, nebo ne? Lidové noviny tvrdí s odkazem na tři zdroje, že ano, ale z vlády i armádního velení zní odtažité „nechci se k tomu vyjadřovat“, „koaliční operace speciálních sil nekomentujeme“, „operace nekomentujeme, je to úzus“…
Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého nelze nic jiného očekávat. „Operace speciálních sil – nejenom v takovém případě, ale i jiného charakteru – se nekomentují, jenom některé z nich, které jsou tak výjimečné jako například operace speciálních sil Spojených států americký v Abottábádu v Pákistánu a podobně,“ ujistil.
Ostatně i nynější náčelník generálního štábu Aleš Opata k tomu, že dění v Afghánistánu nebude komentovat, dodal: „Souvisí to s naší operační bezpečností nebo operační bezpečností našich vojáků.“
Jiří Šedivý míní, že se veřejnost nedočká žádných potvrzených informací ani s odstupem. Ale netýká se to jen široké veřejnosti, potažmo médií. „Takové informace se nepředávají ani rodinám,“ upozornil armádní generál v záloze, který velel armádě na přelomu století.
601. špičková
Pokud je pravda, že v Afghánistánu operovali příslušníci prostějovské 601. skupiny speciálních sil generála Moravce, pak by zdaleka nešlo o první jejich vystoupení v této zemi. V rámci misí NATO se do Afghánistánu opakovaně vraceli od roku 2002 a v současnosti zajišťují ostrahu české ambasády v Kábulu. „Je to špička každé armády. U nás je 601. skupina skupinou vojáků, která je nejenom nejlépe vycvičena, ale i nejlépe vybavena. Jsou tam vojáci, kteří vynikají po všech stránkách,“ zdůraznil Jiří Šedivý.
Jestli prostějovští vojáci skutečně zastřelili člověka podezřelého ze spoluorganizace útoku na hlídku, při kterém padli tři Češi, nelze podle něj hovořit o pomstě. „Vždy je snaha zajmout toho člověka nebo skupinu lidí, aby byli postaveni před řádný soud. Pokud došlo k úmrtí někoho z lidí, kteří byli cílem aktivit speciálních sil, tak to bylo neúmyslné, byl to třeba výsledek krátkého bojového střetnutí,“ podotkl.
Další člověk, kterého vojáci údajně zajali, by potom měl stanout před afghánským soudem a být souzen za smrt tří českých vojáků podle práva své země. „Jako válečný zajatec brán být nemůže, protože ČR ani nikdo jiný není ve válečném stavu s Afghánistánem,“ upozornil Jiří Šedivý.
Čeští vojáci podlehli sebevražednému útoku
K sebevražednému útoku na hlídku, ve které byli kromě tří českých vojáků také dva Afghánci a Američan, došlo 5. srpna v Čárikáru nedaleko základny Bagrám. Afghánci a Američan utrpěli zranění. Podle Lidových novin proběhla akce 601. skupiny jen pár týdnů poté.
Češi působí v Afghánistánu v rámci mise Rozhodná podpora, která je v běhu od roku 2015, má hlavně poradní funkci a poskytuje afghánským silám podporu a výcvik v boji proti Talibanu, Islámskému státu a dalším radikálním skupinám. K červenci 2018 působilo v rámci mise přes šestnáct tisíc vojáků z 39 zemí světa.