Letní vlna covidu-19 nabírá na síle. V těchto dnech dosahujeme vrcholu, na podzim čekáme další vlnu, řekla v Interview ČT24 hlavní hygienička Pavla Svrčinová. V současné situaci podle ní nejsou namístě žádné restrikce, ale pouze doporučení. Na případná opatření pak bude mít vliv primárně stav v nemocnicích.
Čísla z nemocnic jsou uklidňující, tvrdí Svrčinová. Restrikce podle ní nejsou namístě
Za posledních deset dní přibývá, s výjimkou víkendů, přibližně kolem tří tisíc případů denně. Více nakažených je také v nemocnicích. Nárůst případů je podle Svrčinové dán šířením nových mutací varianty omikron. „Trochu mění své antigenní vlastnosti a šíří se velmi rychle. Zaplavil celou Evropu,“ vysvětlila.
Podotkla, že lidé v letních měsících více cestují, tudíž se nákaza šíří snáz. Dodala také, že vliv má i konání větších akcí, kde se infekce šíří snáz. Svrčinová uvedla, že už nyní ale rychlost šíření nemoci klesá. „Podle našich predikcí v těchto dnech dosahujeme vrcholu epidemie,“ sdělila.
Hygienici se podle ní zaměřují na sběr dat z nemocnic. „Zatím jsme ještě pod hranicí sta případů na jednotkách intenzivní péče, z čehož asi jen třetina vyžaduje podporu ventilace,“ vyčíslila. Dodala, že tato čísla jsou uklidňující: „Protože zatím nemocnice nemusely přistoupit k žádnému rušení plánované péče.“
Právě na zaplněnosti nemocnic, zejména pak jednotek intenzivní péče, podle ní primárně závisí zavádění případných opatření. V potaz se bere ale i celkový počet nakažených a dynamika vývoje šíření onemocnění.
Svrčinová se domnívá, že nyní je čas pouze pro doporučení, nikoliv nařízení. „Je čas na to, aby si každý uvědomil, že za své zdraví nese odpovědnost také on,“ řekla. Doplnila, že lidé cítící zdravotní potíže, které by mohly značit přítomnost covidu, by se měli chovat ohleduplně – zůstat doma a kontaktovat lékaře. Souhlasí také s návrhem ministerstva zdravotnictví, aby lidé mohli na test i bez lékařské indikace. Potvrdila, že jde o jednu ze zvažovaných možností.
Podzimní očkování
Hlavní hygienička uvedla, že stejně jako většina evropských států, i Česko očekává podzimní vlnu. „Přece jen se zase sejdeme z různých koutů světa po dovolených, prázdninách a jsme více v uzavřených prostorách. Takže tam to šíření bude podstatně rychlejší,“ zdůvodnila. Řešením je podle ní očkování. které vakcinologové a další odborníci na podzim doporučují. Pro váhající je podle ní zhruba od poloviny srpna připravena kampaň.
Připomněla, že vakcinace významně snižuje riziko závažného průběhu nemoci a úmrtí. Podle ní to dokazují analýzy. „Minimálně po první, druhé a třetí dávce očkování. Samozřejmě čtvrtou dávku zatím dostalo relativně malé množství osob, takže tam ten efekt se bude vyhodnocovat, teprve až bude přibývat počet lidí po čtvrté dávce,“ uvedla.
Připustila, že vedlejší příznaky očkování mohou být i závažné. „Je spousta lidí, kteří reagovali zejména na první a druhou dávku tím, že měli vysoké teploty, zimnice, bolesti svalů. To bylo asi nejčastější,“ popsala. Dodala ale, že takové riziko je prakticky u každého očkování. „Myslím si, že to za to stojí, protože někdy ty těžké průběhy samotné nemoci, kdy člověk skončil na pomocné ventilaci, asi nebyly nic příjemného. A těch případů jsme měli poměrně hodně, nemluvě o tom, že zhruba čtyřicet tisíc osob mělo jako příčinu úmrtí uvedený covid,“ připomněla.
Centrální řízení
Hlavní hygienička se v pořadu vyjádřila k reorganizaci hygienické služby v Česku, kterou chce ministerstvo zdravotnictví. Vznik funkce ředitele státní hygienické služby, který by měl pod sebou čtrnáct oblastních ředitelů, je podle ní vhodným krokem. Zdůvodnila to tím, že v případě centrálního řízení je snazší uplatňování jednotných postupů.
„Pak je tam i zcela prozaický důvod – krajské hygieny jsou různých velikostí a většinou nedosáhnou na dotace, které jsou i na ochranu veřejného zdraví určeny z evropského společenství,“ řekla. Úřad hlavního hygienika by podle ní měl zůstat.