Česko vydalo údajného ruského hackera Nikulina do USA. Před soudem řekl, že se cítí nevinen

Nahrávám video
Události: Česko vydalo údajného hackera Nikulina
Zdroj: ČT24

Česko vydalo údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA. Na základě amerického zatykače ho policie před rokem a půl zadržela. Podezřelý je z devíti skutků, včetně útoků na sociální síť Linkedin a krádeže dat více než sta milionů lidí. O Nikulinovo vydání žádalo kromě USA také Rusko, za které se u ministra spravedlnosti přimlouval prezident Miloš Zeman. Podle ministra ale byla americká žádost důvodnější. Nikulin u soudu v San Francisku řekl, že se cítí nevinen.

„Měl jsem dvě konkurenční žádosti o extradici, do USA a do Ruska. A tak, jak je v těchto případech běžné, jsem poměřoval závažnost trestné činnosti a zároveň to, jak daný stát usiloval o zadržení a vydání člověka své justici,“ řekl ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO).

Z porovnání obou žádostí podle něj jasně vyšlo, že má vyhovět žádosti Ameriky. „Tam je stíhán pro velmi závažnou trestnou činnost. USA na něj také vydaly zatykač a aktivně usilovaly o jeho zadržení. Naproti tomu Rusko se ozvalo, když už zadržen byl a šlo o poměrně bagatelní trestný čin, navíc dosti starý. Dokonce byla otázka, zda není podle našeho práva promlčený,“ uvedl ministr.

Učinit tento krok Pelikánovi umožnilo rozhodnutí Ústavního soudu, který ve čtvrtek odmítl Nikulinovu stížnost na přípustnost vydání jako zjevně neopodstatněnou. Podle ministra byl Nikulinův pobyt v Česku spojen s bezpečnostními riziky, a i proto o vydání rozhodl rychle.

„Dlouhodobě jsme vyhodnocovali bezpečnostní rizika kolem pana Nikulina jako vysoká, takže jsme měli nastavená velmi přísná bezpečnostní opatření. A dále prodlužovat dobu, kterou setrvává na našem území, se nám zdálo zbytečné a nevhodné,“ řekl Pelikán.

S převozem údajného ruského hackera pomáhali i čeští policisté. „Při vydání osoby z České republiky do USA jsme na našem území během převozu poskytli součinnost tak, jak je v takových případech standardní,“ uvedla mluvčí policejního prezidia Iveta Skupien. 

Nikulin odletěl z Prahy krátce po půlnoci letounem ministerstva spravedlnosti USA, který se podle leteckých webů používá k přepravě vězňů. Letadlo typu Gulfstream V podle webu flightaware.com přistálo v Praze v sobotu 24. března, odletělo v pátek 30. března v 0:06 do Manassasu nedaleko Washingtonu, kde přistálo v 9:05 SELČ.

Let, kterým byl do USA zřejmě dopraven Jevgenij Nikulin
Zdroj: FlightAware.com

USA ho viní i z útoků na LinkedIn

Jevgenije Nikulina zadržela v říjnu 2016 v Praze česká policie na základě amerického zatykače. Od té doby byl ve vazbě v Praze na Pankráci. USA ho viní z útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox z let 2012 až 2013. Celkem jde podle zatykače o devět skutků.

Viněn je například z počítačového pirátství, útoku na chráněný server, ze spiknutí nebo z krádeže identity. Za tyto činy mu hrozí trest více než 30 let vězení a pokuta v přepočtu přes 20 milionů korun.

USA požádaly o Nikulinovo vydání nótou českému ministerstvu zahraničí 16. listopadu 2016. Ministerstvo spravedlnosti ve stejný den obdrželo také žádost z Ruska. Američané vydali zatykač 3. října, Rusové až 10. listopadu, tedy poté, kdy už byl Rus v Praze zatčen.

Oficiálním důvodem Ruska byla internetová krádež v řádu desítek tisíc korun, ke které mělo dojít v roce 2009. Proto se mluvilo o tom, že důvodem žádosti byla hlavně snaha dostat Nikulina z dosahu americké justice. 

Přípustnost vydání do obou zemí potvrdily české soudy, konečné slovo ale měl český ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ten v únoru přiznal, že ho prezident Miloš Zeman dvakrát žádal, aby Nikulina vydal do Ruska, a ne do Spojených států. O „nepřípustném tlaku ze strany prezidenta“ Pelikán informoval i premiéra Andreje Babiše. Ten řekl, že je pro vydání Nikulina do USA, ale nemá na to žádný vliv. 

„Oceňuji, že ministr Pelikán nepodlehl nemístnému tlaku prezidenta Zemana, kancléře Mynáře a dalších lidí z Hradu, aby byl Nikulin vydán do Ruska, a rozhodl o vydání tohoto hackera do země, vůči které se dopustil trestné činnosti,“ reagoval po vydání na Twitteru předseda TOP 09 a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Naopak mluvčí prezidenta Miloše Zemana označil postup při vydání za netradiční. „Vysvětlení netradičního postupu v kauze Nikulin veřejnosti je plně věcí a odpovědností vlády a jejích představitelů, nikoliv Hradu,“ napsal mluvčí Jiří Ovčáček.

O Nikulinovi mluvil tento týden se svými českými kolegy šéf Sněmovny reprezentantů USA Paul Ryan, který je na návštěvě v Česku. Uvedl, že Washington nechce nic jiného než dodržení zákonů. Odmítl ale, že by se pokoušel vyvíjet nátlak na české představitele.

Nikulin marně žádal o azyl

Koncem loňského roku podal Nikulin žádost o azyl. Udělal tak čtrnáct měsíců po svém zadržení a navíc až poté, co městský soud konstatoval, že může být vydán jak do USA, tak i do Ruska. Podle soudu ale byla jedinou pohnutkou k podání žádosti o azyl jeho snaha nebýt vydán, a jeho postup tak byl účelový. Azyl proto v Česku nedostal.

Nikulin nesplnil ani další podmínku pro udělení azylu. Neprokázal, že by mohl být ve své vlasti vystaven pronásledování nebo že mu tam hrozí vážná újma. „Výslovně prohlásil, že se neobává návratu do Ruska a že z Ruska vycestoval jen turisticky,“ upozornila soudkyně Dana Černá.

Rusův advokát Martin Sadílek ale tehdy řekl, že důvodem vydání jeho klienta do USA má být zpochybnění volby amerického prezidenta. Podle Nikulina ho totiž američtí agenti vyzvali, aby se přiznal, že pronikl do elektronické pošty Hillary Clintonové. Rus se obává, že toto přiznání na něm budou v případě vydání Američané vynucovat násilím.

Sadílek nyní řekl, že rozhodnutí Pelikána brání řízení o tom, zda má Rus nárok na azyl v Česku. Nikulin totiž proti rozhodnutí soudu podal podle Sadílka kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

„Možnost kasační stížnosti stále má, ale zákon jasně hovoří o tom, že jsme povinni ponechat žadatele o azyl ponechat na svém území do doby vyřízení jeho správní žaloby, nikoliv ještě i kasační stížnosti,“ vysvětlil ministr Pelikán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 3 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 4 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 9 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...